Hlavní obsah

Dvě dávky na deltu nestačí. Očkování však funguje v tom nejdůležitějším

Foto: Profimedia.cz

V Izraeli se začaly aplikovat třetí dávky vakcín pro důchodce. Je to reakce na klesající množství protilátek u lidí očkovaných začátkem roku.

Reklama

5. 8. 7:12

Očkování funguje v tom, na čem nejvíc záleží. Dlouhodobě chrání člověka před úmrtím a vážným průběhem covid-19 včetně delta varianty. Ochrana před nákazou deltou je však už několik měsíců od očkování výrazně slabší. Co to znamená?

Článek

Poslední dva týdny se setkáváme s matoucími zprávami o účinnosti vakcín. Je to způsobeno snahou všech – lékařů, epidemiologů, novinářů i veřejnosti – vyznat se v nových datech, která proudí především z Velké Británie, Izraele a USA.

  • V Izraeli data ministerstva zdravotnictví ukazují, že očkování vyvolává dva různé typy imunity. Čím více měsíců uplynulo od druhé dávky očkování, tím méně je očkovaný chráněn proti nákaze mutací delta. Naopak před vážným průběhem a hospitalizací nabízí vakcína i po půl roce stále vysoce účinnou ochranu.
  • V Británii se mezitím řeší, proč v nemocnici přibývá očkovaných pacientů, když přece vakcína měla právě před hospitalizací chránit. Je to důsledek matematiky – když je vysoký podíl očkovaných v populaci, je vysoký podíl očkovaných i v různých podskupinách.
  • Spojené státy reagují na delta variantu tím, že očkovaní mají znovu doporučenou ochranu úst a nosu, protože data ukazují, že i očkovaní, pokud se nakazí, mohou nemoc šířit dále.

Na řadu se tak dostává klasická hláška „odvolávám, co jsem odvolal“. Varianta delta zkrátka nutí státy měnit a zpřísňovat zavedená opatření, což je pro veřejnost pochopitelně nepřehledné, vede k prohloubení nedůvěry a k celkové únavě.

„Delta varianta je jiná než předchozí kmeny,“ uvedla Rochelle Walenská, šéfka amerického úřadu CDC. „Vím, že je to frustrující a já tuto frustraci sdílím. Chtěli bychom být s covidem hotoví, ale covid ještě není hotov s námi.“

Kdykoli jsou zprávy a doporučení takto nepřehledné, je dobré podívat se přímo na data, ze kterých vychází. Pojďme tedy společně zkusit rozklíčovat, co nám nová data skutečně říkají o účinnosti vakcín proti delta variantě.

Více očkovaných v nemocnici je logický vývoj

Začneme tím nejjednodušším. Jak je možné, že ve Velké Británii převažují mezi lidmi v nemocnici očkovaní? Není snad ochrana před vážným průběhem jednou z hlavních výhod očkování? A nemělo by se to tedy projevit tím, že očkovaných bude v nemocnicích méně?

To by platilo, kdyby bylo náhodně očkováno přesně 50 % populace. Ale v Británii je očkováno více lidí: nyní přes 56 % plně očkovaných a 69 % má alespoň jednu dávku. Očkování navíc není rozprostřeno náhodně: ohroženější skupiny, především lidé starší 65 let, byli vakcinováni přednostně, a procento proočkovaných je v těchto skupinách ještě vyšší. A pak už je to jen otázka matematiky.

  1. Očkování snižuje pravděpodobnost, že se nakazíte
  2. Pokud se přesto nakazíte, očkování dále snižuje šanci, že těžce onemocníte

Tyto dva stupně (a jak si dále ukážeme, dva odlišné typy imunity) vedou k tomu, že z tisíce očkovaných se do nemocnice s covidem dostane mnohem méně lidí než z tisíce neočkovaných. Jenže protože podíl očkovaných stoupá, bude jejich podíl stoupat i v jednotlivých podskupinách.

Pro ty, kteří mají raději vizuální vysvětlení, to na britských číslech názorně ukazuje Financial Times.

Foto: Seznam Zprávy

Grafické znázornění „paradoxu“ očkovaných v nemocnici.

Mezi nemocnými bude přibývat očkovaných. Neznamená to, že očkování nefunguje, jen, že nefunguje 100% a nefunguje u každého. A očkovaných bude přibývat i mezi lidmi s těžkým průběhem, kteří jsou v nemocnici.

Je to paradoxně ukázka toho, jak úspěšně se vakcíny podařilo distribuovat.
Anthony Masters, Royal Statistical Society

Opět to není proto, že by očkování nefungovalo, je to jen důsledek těch pravděpodobností. „Je to zkrátka důsledek toho, že mezi staršími lidmi je velký podíl očkovaných lidí,“ uvedl Anthony Masters z britské Královské statistické společnosti.

„Je to paradoxně ukázka toho, že se vakcíny podařilo úspěšně distribuovat. Kdyby byl totiž očkovaný úplně každý, tak je logické, že by byli očkovaní i všichni lidé, kteří skončili kvůli viru v nemocnici.“

Toto vysvětlení je sice důležité zopakovat, nejde ale o nic nového. Z Izraele ale přišla data, která mluví o klesající účinnosti vakcín, a ta si zaslouží podrobnější pohled.

Nákaza, vážný průběh, vakcíny

Počet očkovaných může jen stoupat, jak to ale bude s ochranou, kterou očkovaná látka nabízí? To je stále legitimní otázka: SARS-CoV-2 je nový virus, vakcíny jsou ještě mladší. V tuto chvíli víme, že dostupné vakcíny jsou prokazatelně účinné hned v několika ohledech:

  • očkování snižuje pravděpodobnost nákazy
  • očkování snižuje pravděpodobnost dalšího přenosu
  • očkování snižuje pravděpodobnost vážného průběhu nemoci
  • očkování snižuje pravděpodobnost, že na covid zemřete

Ne všechny tyto funkce fungují u všech vakcín stejně. Vakcíny totiž nepůsobí přímo proti viru. Namísto toho vakcína trénuje váš imunitní systém a ten si na základě „cvičného útoku“ vytváří různé druhy obrany, které pak může využít v případě nákazy i proti viru.

Jaký je úkol vakcín proti covidu?

Účinků vakcíny je několik. Nejlepší výsledky mají v ochraně před vážným průběhem onemocnění: tedy před hospitalizací nebo před úmrtím. Podle dosavadních zkušeností chrání velkou většinu nositelů i před symptomatickým onemocněním.

Přesně to jsou vlastnosti, které se ověřovaly v rámci ověřovacích zkoušek vakcín (tzv. III. fáze klinických zkoušek) a byly doloženy i v praxi (poprvé v Izraeli, ale i v Česku, viz PDF ÚZIS). Jinak řečeno to byl hlavní cíl vývoje vakcín: zabránit vážnému onemocnění.

Méně jasná byla odpověď na otázku, zda se očkovaní nakazí (zda budou mít ochranný účinek proti infekci). Naděje tu nepochybně byla, ale protože studie zkoumající přenos jsou metodicky složitější a při vývoji vakcín šlo hlavně o ochranu proti nemoci, museli jsme si na ně počkat. Ale data už jsou: vakcíny, hlavně ty používané v Evropě a USA, podle dosavadních pozorování výrazně snižují míru přenosu viru (vybíráme čtyři nedávné práce).

Jak ovšem ukazují aktuální data z Izraele a Velké Británie, některé typy imunity po čase vyprchávají. To se předem očekávalo a nová data jsou klíčová k tomu, aby bylo možné upravit strategii a predikce na základě aktuální situace.

Bohužel nevíme stále dost a varianta delta navíc situaci ještě komplikuje. Nemáme k dispozici přesný, ověřený a spolehlivý test toho, jak je kdo před infekcí chráněn ať už po infekci, nebo po očkování.

Nedokážeme tedy přesně říci, kdo může virus šířit dále a kdo ne. Existuje celá řada hypotéz, ale jasné „měřítko míry ochrany“ bohužel zatím chybí.

Je tedy nutné neustále ověřovat předpoklady na nových datech. Je to nepohodlná situace, protože stávající „jistoty“ se mohou snadno změnit v nejistotu. Stále nevíme, jak dlouho který účinek vakcíny vydrží.

Očkovaní mohou šířit nákazu

V současné chvíli tak například vzbuzují obavy údaje naznačující, že ochrana poskytovaná vakcínou před samotnou nákazou by nemusela dlouho vydržet. Nebylo by to tak překvapivé: asi si sami vzpomenete, že obavy, zda vakcína bude chránit a na jak dlouho, byly během minulého roku všeobecné. Výsledky vakcíny byly ovšem zatím vynikající. Nyní přibývá zpráv varovných.

Z amerických dat vyplývá, že i u očkovaných by mohlo docházet k „namnožení“ viru v poměrně velkém množství (data CDC). I proto americké úřady odvolávají své květnové doporučení, že plně vakcinovaní lidé nemusejí uvnitř budov nosit ochranu obličeje.

Problém se objevil v souvislosti s výskytem delta varianty, která je dominantní v USA, tak i v Evropě, včetně Česka. To by naznačovalo, že očkovaní kolem sebe šíří poměrně velké množství viru a mohli by tedy být nakažlivější.

Nemůžeme lidem říkat, že jakmile jsou očkovaní, můžou dělat cokoli. Je třeba být obezřetní. Řada lidí stále ještě není před virem chráněna.
Bruce Aylward, Světová zdravotnická organizace

Před přehnanou důvěrou ve schopnost vakcín bránit nákaze mezi lidmi ostatně varovala i Světová zdravotnická organizace: „Musíme si dát pozor, abychom lidem neříkali, že jakmile jsou očkovaní, mohou dělat úplně cokoli. Ano, je možné uvolnit některá opatření a různé země to řeší různým způsobem, ale musíme být opatrní,“ uvedl Bruce Aylward z WHO.

„Šíří se nové varianty, teď mluvíme hlavně o variantě delta. Musíme být nadále obezřetní. Stále žijeme ve světě, který je plný covidu a virus se vyvíjí. A ještě důležitější je, že žijeme ve světě, kde stále řada lidí není před virem chráněna. Ti by mohli mít po nákaze vážný průběh nebo dokonce zemřít.“

Ochrana před nákazou vyprchává

Z jiného úhlu pohledu jsou varovná data z Izraele, který už vyzývá zaměstnavatele, aby maximálně využívali home office.

Podobné údaje byly jak v prezentaci izraelského ministerstva zdravotnictví (hebrejsky), tak v této anglicky psané práci. Ty naznačují „vyvanutí“ ochrany u očkovaných. Přesněji řečeno, jednoho typu ochrany.

Čím více času od očkování uplynulo, tím méně je očkovaný člověk chráněný před nákazou. Zatímco tři měsíce po druhé dávce očkování je ochrana před infekcí 75 %, půl roku po nákaze klesá někam pod 50 % (interval nejistoty je podle izraelského ministerstva celkem vysoký, jako nejvyšší hodnotu uvádí 45 % a jako střední hodnotu 16 %).

Podobně je na tom i pokles ochrany proti symptomatické infekci. Zatímco čtvrt roku po očkování je ochrana proti příznakům covidu 79 %, po půl roce klesá na podobnou úroveň jako před infekcí.

To je samozřejmě špatná zpráva. Dobrá zpráva však je, že ochrana očkovaných před vážným průběhem tímto způsobem neklesá. Drží se prakticky na stejných hodnotách, ať už byl člověk očkován před třemi, čtyřmi nebo šesti měsíci.

Když oba trendy porovnáme, vidíme, že jde nejspíše o dva různé typy imunity. Krátkodobá (spekulujeme, že protilátková) imunita je nejsilnější krátce po druhé dávce očkování a pak postupně klesá, po šesti měsících je sotva na polovině.

Dlouhodobá (spekulujeme, že buněčná) imunita nastupuje po druhé dávce očkování, ale ani půl roku po očkování nejeví známky výrazného poklesu.

Podobná data o klesající ochraně před infekcí máme nyní i z Británie. Zachycených případů nákazy mezi očkovanými od poloviny června proti předchozímu období (20. května až 7. června) výrazně přibylo. Zatím nerecenzovaná studie Imperial College London mluví o tom, že účinnost vakcíny při ochraně proti infekci delta varianty je „kolem 50 až 60 procent“.

A ještě méně úplná data máme i z České republiky. Třetího srpna zveřejnila brněnská obecně prospěšná společnost Podané ruce výsledek sledování hladiny protilátek u očkovaných seniorů. Podle údajů byl pokles hladiny protilátek u seniorů až nečekané rychlý.

Použité testy zhruba u poloviny očkovaných po pěti až šesti měsících od očkování nezachytily tzv. neutralizační protilátky, které jsou spojovány s ochranou proti samotné infekci. Neutralizační protilátky jsou v krvi se vyskytující sloučeniny, které se mají připojit na virus a tak mu doslova „vlastním tělem“ zabránit, aby pronikl do buněk.

Posun očkovací strategie?

Výsledky ani v tomto případě neříkají zdaleka vše, co bychom rádi věděli. Ještě se například plánuje měření tzv. buněčné imunity, které by mohlo lépe naznačit, jak jsou lidé chráněni proti vážnému průběhu nemoci, jak naznačují výše zmíněná data z Izraele. Otázka různých typů imunity u vakcinovaných si rozhodně zaslouží další pozornost.

V tuto chvíli se ovšem rozhodně jeví reálně možnost, že současné vakcíny nedokážou zpomalit šíření viru v takové míře, jak dosavadní údaje nasvědčovaly.

Především se tím zkomplikovala možnost vybudovat pomocí očkování vysokou úroveň kolektivní imunity. Čím méně lidé virus totiž může přenášet, tím menší je pravděpodobnost výskytu nějakých větších vln nákazy, které by mohly zaplnit nemocnice tak, jako se to stalo letos na jaře.

Podle některých odborníků to může práh pro získání imunity posunout nad 80procentní hranici, což je prakticky na samotné hraně dosažitelnosti i při plné dostupnosti vakcín.

Zopakujme, že data zároveň potvrdila schopnost vakcín dlouhodobě chránit očkované před těžkým průběhem a úmrtím. To je ostatně vidět i na datech ze všech jmenovaných zemí. Zatímco počty infekcí v nich stoupají, počty úmrtí se – v oblastech s vysokou mírou očkování – výrazně nezvyšuje.

Naopak ve státech USA, kde je proočkovanost nízká, stoupá spolu s počtem infekcí i počet lidí v nemocnicích a počet úmrtí. Což následně funguje jako nejlepší reklama pro očkování. Dokonce i státy, kde se vakcíny staly předmětem politické polarizace, zvyšují pod tíhou bolestivé zkušenosti tempo očkování.

Individuální přínos očkování je třeba chápat především v kontextu věku očkovaného. Patrné to je, když snížení rizika znázorníme na logaritmické ose. Jak ukazuje analýza Financial Times, všechny věkové skupiny z očkování těží podobným způsobem.

Foto: Seznam Zprávy

Jak vakcíny snižují nebezpečnost covidu v jednotlivých věkových kategoriích.

Izrael na základě zmíněných dat zahájil očkování starších obyvatel třetí dávkou pro povzbuzení imunitního systému a vytvoření dalších protilátek. V Česku máme zatím jiné starosti. Stále je zde přibližně 20 procent starších lidí, kteří dosud z různých důvodů nejsou očkovaní.

Právě ti budou v případě další vlny infekcí ohroženi nejvíce. Už následující týdny proto rozhodnou, zda by případná podzimní vlna – podpořená vysoce nakažlivou delta variantou – způsobila úmrtí stovek, či spíše tisíců lidí.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované