Článek
Donedávna se severské země z hlediska obrany obávaly zejména vpádu ruských vojsk na své území. Začaly proto dávat více peněz na armádu, Švédsko a Finsko se připojily k Severoatlantické alianci a všechny nadále posilují pro případ, že by k takovému dni jednou došlo.
Situaci však změnil start letošního roku, kdy začal americký prezident Donald Trump veřejně mluvit o možnosti, že USA převezmou kontrolu nad Grónskem. Mimo to opakovaně zpochybňoval do této doby „nedotknutelný“ pátý článek, že v případě vojenského napadení některého z členů NATO ostatní členové Aliance přijdou na pomoc.
Severské země se proto rozhodly, že v obraně přestanou spoléhat pouze na USA a budou hledat také další spojence, kteří by jim mohli pomoci. Obrátily se proto na Kanadu.
Zájem projevily například o záložní jednotky kanadských ozbrojených sil Rangers. Ty působí zejména v nepřístupných a odlehlých severoamerických obcích a učí se tak operovat ve velmi nepříznivých podmínkách. Mimo to také pomáhají v případech přírodních katastrof. „Rangers“ má Kanada zhruba pět tisíc a působí ve více než 220 komunitách.
Podle agentury Reuters se Dánsko a Grónsko snaží už tři roky o koordinaci s kanadskou stranou, aby stejný typ jednotek založily také na svém území. A nyní v kontextu Trumpových výroků a sílících obav z ruské agrese jsou rozhovory o něco naléhavější.
„Vyjádření Bílého domu urychlila snahy o zamítnutí představy, že arktické komunity potřebují Spojené státy, aby je přišly zachránit. Severské země a Kanada si stále více uvědomují, že se můžeme spojit vojenskými a diplomatickými prostředky a vyslat tak poselství, které má morální váhu,“ sdělila pro Reuters čestná podplukovnice kanadské jednotky Rangers Whitney Lackenbauerová.
Podle kanadského premiéra Marka Carneyho je největší hrozbou pro arktickou oblast Rusko, jež má na tomto území mnoho základen. Vojenská zařízení začíná Moskva obnovovat například také na hranicích s Finskem, konkrétně v regionu Karélie posiluje svou armádní přítomnost.
Bílý dům pro Reuters na situaci reagoval se slovy, že Trumpovo vedení podnítilo členy NATO k tomu, „aby si uvědomili nutnost smysluplně přispívat k vlastní obraně“ a že Arktida je pro národní bezpečnost a ekonomiku USA klíčovým regionem.
Hlubší obrannou spolupráci stvrdila Kanada s pěti severskými zeměmi, konkrétně s Dánskem, Finskem, Islandem, Norskem a se Švédskem, na březnovém setkání předsedů vlád všech zemí v Oslu. Kromě posílení spolupráce se premiéři dohodli na navýšení výroby vojenského materiálu, aby byly jejich země vůči válečným hrozbám odolnější, zavázali se také k pokračování podpory bránící se Ukrajiny.
Kanadský premiér Carney po jednání vyzval, aby arktické země koordinovaly nákupy armádní techniky. Pokud by tak nečinily, neposílilo by to ochranu obyvatel tak, jak by mohlo, dodal.
Dánská předsedkyně vlády Mette Frederiksenová summit komentovala se slovy, že „starý světový řád skončil a pravděpodobně se už nevrátí“. Považovala proto za důležité, aby arktické země vybudovaly nové uspořádání na základě sdílených představ.
