Článek
Celá evropská část NATO při svém vyzbrojování naráží na základní ekonomickou poučku – vztah mezi poptávkou, nabídkou a cenou.
Evropské státy totiž poptávají více zbraní a vojenské techniky, jenže zbrojaři nestíhají vyrábět a navyšovat kapacity – výsledkem je vyšší cena. Upozornila na to agentura Bloomberg, když citovala estonského ministra obrany Hanno Pevkura.
Ten si na bezpečnostní konferenci Lennarta Meriho v Tallinnu stěžoval, že ceny některých položek za poslední dva roky vyskočily o více než polovinu. „Ceny jdou nahoru, neustále o tom mluvím s naším šéfem pro vyzbrojování,“ řekl Pevkur.
Podle něj se prudké zdražení týká i techniky, kterou státy nakupovaly ještě před několika lety za výrazně nižší ceny. „Vidíme, že když jsme něco kupovali před dvěma lety a teď chceme navýšit množství toho samého vybavení, cena je u některých položek vyšší o 50 až 60 procent,“ uvedl.
Růst cen komplikuje plány evropských zemí na rychlé posílení armád. Evropské státy zároveň nesou stále větší část nákladů na vojenskou pomoc Ukrajině, která se už více než čtyři roky brání ruské invazi. Spojené státy mezitím podle evropských představitelů přesouvají část své pozornosti jinam.
Pevkur popsal současnou situaci jako začarovaný kruh. Evropské vlády podle něj vidí nedostatek výrobních kapacit i zboží na trhu, obranný průmysl však nechce výrazně investovat do rozšiřování výroby bez dlouhodobých státních zakázek.
Estonský ministr zároveň varoval, že Evropa nemá čas čekat s posilováním obrany až do roku 2030. „Nejlepší chvíle k tomu, aby Rusko zkusilo otestovat NATO, může přijít už letos nebo příští rok,“ řekl.
Pevkur zároveň varoval, že zbrojařské firmy musí co nejrychleji začít rozšiřovat výrobu. Pokud podle něj obranný průmysl včas nezareaguje na očekávaný příliv výrazných investic do armád, nebude později schopný rostoucí poptávku pokrýt.
