Článek
V pondělí se poprvé po dvou měsících lidé budou moci nadechnout čerstvého vzduchu, aniž by vdechli kus látky z po domácku vyrobené roušky. Od 25. května bude možné vyjít z domu bez ochrany úst. Ovšem jen do té doby, než člověk nastoupí do autobusu či jiného dopravního prostředku veřejné dopravy. Tam jsou roušky stále povinné. Stejně jako v uzavřených prostorách.
Povinné nošení roušek vláda zavedla už 19. března 2020, to znamená, že tento „doplněk“ nosí Češi dva měsíce. Vzhledem k nedostatku roušek, které v té době nebyly nikde k sehnání, si lidé začali roušky šít sami doma z bavlněných triček, utěrek či povlečení. Jak moc ale ve skutečnosti bylo nošení těchto roušek účinné? Na tom se odborníci zcela neshodují.
Lepší něco nežli nic
Lepší nějaká ochrana nežli žádná. Takto by se daly shrnout výsledky studie z roku 2013, kdy vědci z Cambridge University zjišťovali, jak se liší účinnost chirurgické roušky a bavlněné roušky. Podle této studie je nutné na improvizovanou roušku pohlížet jako na poslední možnost.
„Podle dostupných důkazů poskytují látkové roušky nižší ochranu než chirurgické roušky a mohou dokonce zvýšit riziko infekce při zvlhnutí, průniku tekutin a retencí viru. Průnik virových částic tkaninou je vysoký,“ píše se na stránkách Státního zdravotního ústavu.
Přesto podomácku vyrobené roušky představují podle profesora epidemiologie Jiřího Berana, ředitele Centra očkování a cestovní medicíny, určitý stupeň bariérové ochrany, který Čechům pomohl zpomalit průběh pandemie. „Každý stupeň bariérové ochrany má velký význam. Zmenší se množství viru, které infikovaný člověk může předat neinfikovanému. Já osobně si myslím, že je to dostatečná ochrana. Dříve před staletími se používaly pouze látkové nebo lněné roušky, aniž by se vědělo, že je potřeba je dezinfikovat a sterilizovat. Je to tedy staletími prověřená taktika,“ řekl Jiří Beran Seznam Zprávám.
S nízkou účinností roušek nesouhlasí ani Vladimír Ždímal, vedoucí oddělení chemie a fyziky aerosolů. „Kapénky, které z našich úst vylétávají při mluvení, kašlání nebo kýchání jsou tak velké, že se velmi pravděpodobně téměř všechny zachytí i na primitivní doma vyrobené pomůcce. A tím výrazně snížíme komunitní přenos,“ popsal pro Seznam Zprávy.
Pokus na křečcích
Funkčnost roušek také odhalil unikátní pokus na křečcích, který provedl tým vědců z Hongkongu v čele s profesorem Yuenem Kwok Yungem, jenž patří mezi nejlepší světové experty na koronaviry.
Uměle nakažené křečky umístil do blízkosti zdravých křečků. Mezi klece s nemocnými a zdravými křečky vědci umístili roušky a nechali proudit vzduch od nakažených zvířat ke zdravým. Zjistili přitom, že bezkontaktní přenos viru se může při použití roušek snížit o více než 60 procent. Křečci, kteří se nakazili, měli v těle méně viru než ti, kteří se nakazili bez roušky.
Nošení roušek mělo smysl
„Nošení roušek mělo určitě velmi pozitivní vliv v tom, že řada lidí, která jela v hromadné dopravě a byla v kontaktu s dalšími lidmi, tak nemohla intenzivním kontaktem přenést vir. Tím, že každý nosil roušku, si uvědomoval, že i on by mohl někoho nakazit a podle toho také přizpůsobil své chování. Myslím, že 99 procent českého národa se s tímto opatřením ztotožnilo a roušky používalo a velmi signifikantně pomohly tomu, aby se šíření viru zpomalilo,“ zhodnotil uplynulé dva měsíce Beran.
Od pondělí však tato povinnost všem občanům odpadá. Po ulici se tak lidé budou moci procházet bez jakékoliv ochrany úst. Nebude to však platit pro vnitřní prostory staveb (mimo bydliště), v prostředcích veřejné dopravy a na všech ostatních místech, kde se nacházejí alespoň dvě osoby v bližší vzdálenosti než dva metry, nejedná-li se výlučně o členy domácnosti.
Nošení roušek na ulici bylo v minulosti několikrát kritizováno vzhledem k minimálnímu kontaktu mezi kolemjdoucími. „Myslím si, že odkládání roušek je určitě správné a je zbytečné nosit roušku na ulici, kde riziko přenosu je minimální. Jsem přesvědčen o tom, že při běžném letmém kontaktu mezi lidmi, kteří nemají roušku, je velmi těžké dosáhnout dostatečné infekční dávky, aby vyvolala u toho člověka onemocnění,“ souhlasí s uvolňováním Beran.
To však neplatí pro prostory, kde se lidé shlukují, jako je například městská hromadná doprava. V takovýchto případech podle Berana nošení roušek smysl určitě má. Jak dlouho však roušky ještě budeme nosit, závisí především na počtech nově hospitalizovaných pacientů. „Pokud by těchto lidí bylo více, byl by to indikátor k tomu, abychom roušky začali opět nosit,“ dodává Beran.
Nerozhodná WHO
Česká republika byla jedna z mála zemí, kde nošení roušek bylo povinné i přesto, že Světová zdravotnická organizace (WHO) se nejdříve postavila proti jejich plošnému nošení - roušky doporučila pouze nemocným.
Premiér Andrej Babiš dokonce vyzval i amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby se v Česku inspiroval právě v nošení roušek na veřejnosti. Vzniklo i video, které vyzývalo k nošení roušek a dávalo za příklad Českou republiku, kde situace byla zvládnuta díky tomuto opatření. Video údajně Babiš poslal většině evropských prezidentů a premiérů.
Nakonec nošení podomácku vyrobených roušek podpořil i koordinátor krizové pomoci z WHO Michael Ryan a uznal, že zahalování nosu a úst, které má chránit před kašlem nebo kýcháním, není špatný nápad.
Co by ale měli lidé s rouškami dělat, až jejich nošení už nebude povinné?
„Myslím si, že řada lidí si roušky určitě ponechá, protože média straší s druhou vlnou infekce, ačkoliv nikdo neví, zda přijde nebo nepřijde,“ domnívá se Beran.
„Já bych ty roušky nevyhazoval. Ne proto, že bych je chtěl nosit, ale abych je mohl za pár let ukázat studentům jako vzpomínku na pandemii covid-19,“ dodává.
