Článek
Česko si v diplomatické partii za polárním kruhem připsalo čestnou porážku. Nestane se pozorovatelským státem vlivné Arktické rady, o což necelý rok usiluje. Proti se postavili Rusové, coby stálý člen této vlivné organizace.
Vztahy mezi Prahou a Moskvou jsou na arktických hodnotách, a to kvůli zcela jiné záležitosti: kauze Vrbětice. Drobná odplata za polárním kruhem se tak čekala.
V Arktidě působí čeští vědci, v polární oblasti probíhají závody o zdroje i se tuží klimatická politika.
„Na letošním ministerském jednání nebyli přijati žádní noví členové,“ sdělila e-mailem Kristina Bär, mluvčí Arktické rady. Ta zároveň potvrdila, že o přijetí nových pozorovatelských zemí lze rozhodnout pouze na úrovni ministrů. Další taková schůze má být až za dva roky.
Jednání se odehrálo v islandském Reykjavíku. Poprvé se tam osobně uprostřed napětí mezi Moskvou a novou americkou administrativou setkali ministři zahraničí USA a Ruska Antony Blinken a Sergej Lavrov.
Stín Vrbětic
Ještě začátkem dubna, tedy „před Vrběticemi“, tehdejší šéf diplomacie Tomáš Petříček (ČSSD) avizoval, že šance Česka na vstup do klubu velmocí severu je velká. Po zveřejnění informací o ruském podílu na výbuších v moravských muničních skladech ale začalo být jasné, že diplomatická roztržka mezi Prahou a Moskvou promluví i do této aktivity.
„Ze zákulisí víme, že proti přijetí Česka, Estonska a Irska za pozorovatele se staví Rusko. Ani nepočítáme s tím, že by to teď bylo v Reykjavíku schváleno,“ řekl ještě před ohlášením výsledku vysoce postavený diplomatický zdroj, který si přál zůstat v anonymitě s ohledem na diplomatické zvyklosti.
Ministerstvo zahraničí podle mluvčí Evy Davidové totiž čeká na oficiální sdělení ze strany Arktické rady - má prý přijít v řádu dní.
„Oficiální reakci na přihlášku České republiky k pozorovatelskému statusu v Arktické radě jsme dosud neobdrželi. Ministři zahraničních věcí členských států Arktické rady dnes otázku přijetí nových pozorovatelských zemí neprojednali. Podle neformálních informací se členským státům Arktické rady během přípravných jednání nepodařilo dosáhnout konsenzu,“ uvedla mluvčí Ministerstva zahraničí Eva Davidová.
Rusové Česko spolu s USA označili před týdnem za nepřátelský stát. Zároveň jsou vztahy mezi Prahou a Moskvou v supercitlivé fázi - do konce května se čeká odjezd desítek zaměstnanců ruské ambasády v Česku, a to v rámci předjednaného rovného nastavení personálních sil na zastupitelských úřadech Česka a Ruska. Rusko dosud mělo v Česku přebujelou ambasádu coby dědictví sovětských časů. Podle expertů šlo z velké části o agenty ruských tajných služeb.
Diplomatické vzduchoprázdno
I uprostřed této krize však podle zdrojů Seznam Zpráv mohlo Rusko sáhnout k tvrdší taktice - „výstražně“ vetovat členství Česka na hlasování ministrů, čímž by šance Česka padly zcela. Teď jsou v jakémsi diplomatickém vzduchoprázdnu.
V přijímání nových „pozorovatelů“ mají všechny členské státy právo veta – to znamená, že stačí jediný odpůrce přijetí – a kandidát do klubu neprojde.
Pevnými členy rady jsou země, na jejichž území Arktida zasahuje, tedy USA, Kanada, Rusko, Island, Dánsko, Finsko, Švédsko a Norsko. Pozorovatelské státy pak jsou další vlivní světoví hráči: Čína, Velká Británie, Francie, Německo, Indie, Itálie či Jižní Korea. Mezi tyto těžké váhy ze středoevropského regionu proniklo zatím jen Polsko.
Arktická rada sice působí vzdáleně, ale je arénou pro střet velmocí. Provoz rady ostatně není bez napětí, například loni americký ministr zahraničí Mike Pompeo – ještě za prezidenta Donalda Trumpa – na jejím summitu rázně vystoupil proti ruským a čínským ambicím v oblasti. „Tento region se stává arénou pro globální mocenské soupeření,“ prohlásil ve finském Rovaniemi podle amerického deníku New York Times.
