Hlavní obsah

Sametová revoluce jako komiks. „Chtěli jsme, aby předmluvu napsal komunista Ondráček“

Výzva s Martinem Šinkovským o jeho komiksu k pádu komunismu v Československu.Video: Jiří Hošek, Seznam Zprávy

 

Reklama

Přes Miroslava Štěpána, Václava Havla, dobové ukázky z novin a hlavně pohledem desetiletých dětí z maloměstského sídliště popisují autoři nového komiksu Trikolora události z konce roku 1989. Jeho autor Martin Šinkovský by byl rád, kdyby si děti o normalizačním komunistovi „Chrochtovi“ a sametové revoluci četly spolu s rodiči.

Článek

„Nechtěli jsme ukazovat, jak Havel vymyslel Občanské fórum, a nechtěli jsme příběh z Prahy, protože to by byla učebnice,“ vysvětluje spisovatel Martin Šinkovský, proč se s výtvarníkem Petrem Novákem (Ticho762) rozhodli příběh umístit do malého okresního města.

V Trikoloře kombinují imaginární postavy s těmi reálnými. Objevuje se tam třeba komunistický pohlavár Miroslav Štěpán, hokejista Jaromír Jágr nebo bývalý člen pohotovostního pluku a současný poslanec KSČM Zdeněk Ondráček. V komiksu se prezentuje v uniformě příslušníka VB s nosem, který se prodlužuje spolu s proudem pronášených lží (ukázky z komiksu Trikolora uvidíte v úvodním videu).

„To je úplně absurdní situace, jak může být takový člověk v parlamentu?! To je i poselství našeho epilogu,” prozrazuje Šinkovský. Absurditu chtěl původně podtrhnout tím, že by Ondráček napsal ke knize úvodní slovo, nakonec z toho sešlo. Obával se, že by jeho text v komiksu nikdo nepochopil, a tak byl nakonec rád, když se předmluvy ujala Marta Kubišová.

Spisovatel a scenárista, který se podílel na večerníčku Krysáci a kromě komiksů píše také dětské knížky, na dětech znalosti roku 1989 předem netestoval. Pochopení textu napomáhá výkladový slovník, kde se malí čtenáři dozvědí třeba to, koho jejich vrstevníci kdysi titulovali „soudruhu“.

„Psal jsem to takovým jazykem, aby si to děcka mohla pěkně přečíst,“ vysvětluje autor, který si vypomohl i časovou osou klíčových událostí sametové revoluce. S ilustrátorem Tichem762 si stanovili tři cílové skupiny čtenářů: děti, tehdejší generaci náctiletých a obyvatele Šinkovského rodného Šumperka, který pro Trikoloru překřtil na Hezberk.

Sídlištní Avengers

„Žili jsme na kraji Šumperka na maličkém sídlišti a přes cestu jsme měli ruské vojáky. Uvědomil jsem si, že z toho prostředí můžu autobiograficky vycházet. Zároveň jsem ale nechtěl autobiografii. Proto jsem dal na sociální sítě výzvu, aby mi lidé poslali své vzpomínky na tu dobu, když jim bylo deset let. Sešly se mi desítky úžasných historek a některé tam jsou,“ vysvětluje autor, jemuž v době listopadové revoluce bylo také deset. „Jsou to takoví sídlištní Avengers,” dodává na adresu svých komiksových hrdinů.

Šinkovského historie baví a má za sebou i komiksy ke klíčovým událostem v Československu v letech 1918 a 1968. Rozhodně ale nechce nikoho učit nebo poučovat. Jak říká, bude rád, když se mu i s pomocí nového komiksu podaří zájemce „navést správným směrem“.

Při psaní Trikolory ho motivovala současná politická situace. „Když jsme to před rokem s Tichem psali, tak jsme doufali, že ta současná garnitura zůstane u moci, protože jinak by náš epilog vyzněl úplně do prázdna,” naráží na vládu tolerovanou komunisty.

Jak vzniká komiks, který musí zachytit historické události a zároveň nebýt nudný? A co byly nejintenzivnější vzpomínky dětských pamětníků sametové revoluce?

Podívejte se na celý rozhovor s Martinem Šinkovským v úvodním videu.

Reklama

Související témata:

Doporučované