Hlavní obsah

Co se může stát s vašimi daněmi a rozpočtem po zásahu Miloše Zemana

Foto: vlada.cz

Premiér Andrej Babiš.

Reklama

3. 12. 2020 13:00

Poprvé v historii může projít rozpočet, který odporuje jiným zákonům téhož státu.

Článek

Schválit během sedmi dnů rozpočet a spolu s ním zákon, který vyvrací jeho základní parametry, prozrazuje slušnou schizofrenii. Propadla jí Poslanecká sněmovna. Plán, jak ještě rozšířit chaos historických rozměrů, nabídl prezident.

Rozpočet na rok 2021 má příjmy 1488 miliard korun a přípustný je schodek 320 miliard. Poslanci tato čísla schválili 11. listopadu a celý zákon o rozpočtu bude definitivně odhlasován ve středu 16. prosince. Následující úterý budou poslanci hlasovat o zákonu obsahujícím snížení daní v příštím roce. Daňový zákon už jednou schválili s tím, že snižuje příjmy státního rozpočtu, podle výpočtu skupiny IDEA, na 1410 miliard, naopak výdaje podpoří deficit 398 miliard. Normu podle všeobecného očekávání vrátí Senát, poslanecké kluby ANO, ODS a SPD ale budou mít dost hlasů, aby přehlasovaly veto či jakýkoli jiný zásah do zákona.

Po Novém roce tedy bude vláda rozdělovat peníze daňových poplatníků podle normy, která je v rozporu s platnými zákony. To může trvat několik měsíců, dokud Sněmovna, Senát a prezident neschválí novelu rozpočtového zákona, která dá čísla do pořádku.

Takový scénář platil, dokud nezasáhl Miloš Zeman, který přes mluvčího oznámil, že daňový zákon bude vetovat. Může tak učinit ještě před vánočními svátky anebo počkat až na termín po Novém roce. V každém případě ho Sněmovna bude moci přehlasovat až v lednu. Pak by Česká republika měla nejen nesmyslný rozpočet, ale Ministerstvo financí a poplatníci by museli ještě několik dnů čekat na zákon, podle kterého budou odvádět daně.

Scénáře, co bude s rozpočtem po zásahu prezidenta

Scénář A pro nižší daně a rozpočet 2021

10. prosince Senát zamítne daňový zákon.

16. prosince Sněmovna schvaluje ve 3. čtení rozpočet.

22. prosince Sněmovna přehlasuje Senát a znovu schválí daňový zákon.

Počátkem ledna prezident vetuje daňový zákon.

V polovině ledna Sněmovna přehlasuje prezidentské veto a definitivně schválí daňový zákon.

Ministryně financí navrhuje novelu zákona o státním rozpočtu.

1. února (dubna) začínají platit daňové změny.

Scénář B pro nižší daně a rozpočet 2021

10. prosince Senát změní daňový zákon podle představ prezidenta.

16. prosince Sněmovna schvaluje ve 3. čtení rozpočet.

22. prosince Sněmovna schválí daňový zákon se změnami od Senátu.

Koncem prosince prezident podepíše daňový zákon.

1. ledna začínají platit daňové změny.

Počátkem ledna ministryně financí navrhuje novelu zákona o státním rozpočtu.

Poznámka: Termíny se ještě mohou měnit. Například senátoři dosud diskutují o tom, že o daňovém zákonu budou hlasovat až 17. prosince.

Vyhnout se této vyhlídce bude možné pouze v případě, pokud senátoři upraví daňový zákon, jak si přeje prezident. Konkrétně z něho vyškrtnou paragrafy prosazené pirátským poslancem Mikulášem Ferjenčíkem, který chtěl zvýšit daňovou slevu na poplatníka, a ponechají pouze paragrafy z dílny premiéra Andreje Babiše snižující sazbu daně z příjmů na 15 procent hrubé mzdy. Příjmy rozpočtu by tentokrát poklesly na 1433 miliard a schodek se zvýšil na 375 miliard. Lze očekávat, že takovou změnu by potvrdili kromě prezidenta i poslanci. Pak už stačí schválit novelu rozpočtového zákona.

Tak hluboko ještě rozklad systému veřejných financí nikdy nedošel, i když se jednotlivé motivy uplatnily. Stejně jako letos se zdržel zákon o daňových změnách pro rok 2017. Také tato norma snižovala před volbami daňovou slevu, pro změnu pro rodiče s dětmi, a tehdejší ministr financí Babiš rovněž normu nestihl prosadit. Důvěryhodnost rozpočtu tím ovšem nezpochybnil, protože sleva snižovala příjmy rozpočtu o zanedbatelných 0,9 miliardy. Neplatný zákon příliš nezkomplikoval život poplatníkům ani finančním úřadům, protože se jeho platnost posunula až na červenec. O možnosti, že se tentokrát daně sníží až v létě, však zatím nikdo nemluvil.

Jak si vede stát letos:

Ve stejném roce vetoval prezident zákon komunistického poslance Jiřího Dolejše, který snižoval sazbu daně z přidané hodnoty na noviny. Vláda tehdy prezidentův odpor ignorovala, stačilo jí, že Sněmovna veto přehlasovala desátého ledna. Stejný příběh se může opakovat letos, rozdíl je v tom, že se nejedná o částku několika desítek milionů, ale v řádu tisíckrát vyšším.

Nepřehledným přehazováním desítek miliard vláda fakticky znemožňuje jakoukoli kontrolu veřejných financí. Podle předsedy poslaneckého klubu STAN Jana Farského si na to mohla Sněmovna zvykat už od loňského prosince, když ještě v časech před koronavirem schválila rozpočet s nereálnými příjmy. Jasné to bylo od července, když umožnila Babišově vládě s odvoláním na pandemii deficit 500 miliard s tím, že 140 miliard tvoří rezervu, kterou bude moci vláda využít podle svého uvážení. Právě odtud ministři financují příplatek pět tisíc korun všem důchodcům.

„Rozpočet se utrhl od ekonomické reality, při debatě o něm neplatí ani žádná ideologická pravidla,“ připomíná předseda Farský, že například prezident Zeman – v rozporu se svým dřívějším sociálnědemokratickým přesvědčením – podporuje verzi výhodnou pro bohatší část populace. „Při realizaci projektu Babiš nezáleží na tom, jaký bude mít za deset let dopad na společnost a veřejné finance,“ hledá logiku současných manévrů představitel hnutí Starostů.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované