Článek
Počet křídel letadel se napříč desetiletími vývoje průmyslu ustálil na dvou. Jako třeba u Boeingu 787-9 Dreamliner, kterých po světě koncem loňska u 54 aerolinek létalo až 556. Jeden ze strojů za 4,5 miliardy korun uveze skoro 300 pasažérů.
Jen asi o 30 míst méně, ale skoro o tři tisíce kilometrů větší dolet (tedy 16 900 kilometrů) přitom slibuje stroj, který by navíc měl mít překvapivě sotva třetinovou spotřebu paliva a vypouštět o 80 procent méně emisí skleníkového plynu CO2 do ovzduší. A to má létat maximální rychlostí 1 111 kilometrů v hodině.
„Korunním klenotem zůstává naše schopnost dostat spotřebu paliva dolů o 70 procent. Revolucionizujeme tím průmysl,“ vysvětluje Tyler Mathews, šéf startupu SE Aeronautics z americké Alabamy.
Za výkonností i šetrností stojí hlavně to, čím se koncept SE200 liší už od prvního pohledu – šest křídel. Dvě v přední části trupu, dvě za půlkou a dvě na zádi. Kromě počtu je netradiční i tvar, křídla jsou totiž mnohem užší, protože nemusí nést palivové nádrže, i tak jsou však efektivnější.
Větší efektivita i pro menší letiště
Větší počet křídel znamená i vyšší vztlak. Pro vzlet a přistání proto stroj nemusí mít tak dlouhou dráhu a hodí se i na menší letiště.
Kompletně přepracovaná je záď letounu. Místo jedné ocasní plochy přišli inženýři se dvěma a změnili i jejich tvar, napodobují písmeno V a zastanou i funkci kormidla. Mezi tyto dvě plochy umístili autoři novinky dva motory, při letu však bude pracovat jen jeden o tahu 285 kN.
Přelomový má být i trup dopravního letadla, v jehož horní části bude palivová nádrž. Startup tvrdí, že letoun by měl být jednolitý, tedy stejně pevný, lehčí a že se obejde bez složité montáže odděleně vyráběných velkých částí.
„V těchto spojích se trup nejčastěji láme, když se stane nějaká nehoda,“ uvádí sama společnost s odkazem na montáž dnešních obrů. „Trup od SE (Aeronautics) bude vyráběný v celku. A také budeme schopni tato letadla stavět v ještě méně než polovičním čase, než kolik zabere produkce strojů jeho velikosti,“ dodává.
Jak by to vypadalo v praxi, však zatím manažeři nesdělili ani neukázali, stroj zatím existuje jen jako koncept na papíře a jako model v počítači. Ale už v tomto stádiu budoucí výrobce láká potenciální pasažéry třeba na inovativní systém klimatizace na palubě, který pro ně bude údajně příjemnější než u současných strojů.
Dvě svislé ocasní plochy ve tvaru V přitom nejsou novým objevem, přišel s nimi už v roce 1930 polský inženýr Jerzy Rudlicki. Tolik se ale neujaly, v současnosti je používá třeba firma Cirrus u letounu Vision SF50.
Ohledně dalších průlomových technologií na poli letectví už nicméně Seznam Zprávy psaly třeba i v případě investice nizozemského dopravce KLM Royal Dutch Airlines, který podpořil vývoj letounu „Flying-V“, který by měl mít spotřebu menší o 20 procent i díky tomu, že pasažéry a náklad bude mít ve svých křídlech.
