Šéfka auditorů stvrdila Babišovy příjmy, nyní kontroluje dotace pro Agrofert

Ve čtvrtek Seznam Zprávy upozornily na dvojakou roli společnosti Ernst & Young Audit. Tato pobočka globální auditorské sítě EY ověřuje účetní závěrky pro skupinu Agrofert.

Zároveň tato firma dostala od Ministerstva financí lukrativní zakázku na kontrolu Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF), který rozděluje evropské dotace českým firmám. Za sedm let by si měla EY přijít na 130 milionů korun bez DPH.

Při auditu SZIF se také kontroluje, jestli fond náležitě prověřuje žadatele o dotace. Ti nesmějí být ve střetu zájmů. Podle Evropské komise je právě toto problém Agrofertu a premiéra Andreje Babiše, který své firmy sice převedl pod svěřenské fondy, ale páky na jejich ovlivňování si ponechal.

Česká pobočka EY popřela, že by práce pro Agrofert mohla zpochybnit její nestrannost při kontrole SZIF. Zdůraznila, že konkrétní auditoři se na těchto zakázkách „nekříží“.

Jak ovšem zjistily Seznam Zprávy, riziko střetu zájmů u EY nespočívá jen v uvedených v souběžných kontraktech, ale v osobní angažovanosti jedné z vysokých manažerek auditorské firmy.

Klíčovou osobou u zakázky na kontrolu SZIF je partnerka oddělení auditu EY Irena Liškařová. Vede za firmu celý projekt. Jménem Ernst & Young Audit tak letos uzavírala s Ministerstvem financí jak sedmiletou rámcovou dohodu, tak smlouvu na první rok.

Ministerstvo financí na dotaz Seznam Zpráv potvrdilo, že Liškařová se může na auditování SZIF osobně podílet. Má tedy i přístup k dokumentaci ke schvalování a proplácení dotací.

„Mezi osobami, na které se vztahuje pověření certifikačního subjektu společnosti Ernst & Young Audit, s.r.o. vydané Ministerstvem financí, figuruje mj. Irena Liškařová. Platí, že za výběr dostatečně kvalifikovaných členů auditního týmu je plně odpovědný dodavatel,“ uvedl mluvčí ministerstva Michal Žurovec. Podle něj však Liškařová nepatří mezi kontaktní osoby z EY, se kterými úřad o zakázce komunikuje.

Liškařová v reakci na dotazy Seznam Zpráv zdůraznila, že „jednoznačně deklaruje“ svoji nezávislost auditora. „Pětadvacet let praxe a mé působení v rámci Komory auditorů jsou dostatečná expozice vůči všem profesionálům z auditu, díky které si nemohu dovolit jakékoliv pochybení,“ napsala.

Liškařová také zdůraznila, že se nepodílí na auditování Agrofertu.

Faktem nicméně je, že jménem EY před třemi lety ověřovala příjmy Andreje Babiše. Ten se začátkem roku 2017 bránil výtkám, že neměl dost legálních peněz na pořízení korunových dluhopisů Agrofertu. Jejich úroky dodnes tvoří základ každoročních stomilionových příjmů premiéra.

Tento „audit“ , jak to Babiš nazýval, měl podle něj dokázat, že dluhopisy pořídil z vlastních peněz. Podobné osvědčení pro něj vypracovala také konkurenční poradenská firma PwC. Babiš obě zveřejnil a poslal v dopisu tehdejšímu premiérovi Bohuslavu Sobotkovi z ČSSD.

„Je velmi důležité zmínit, že se jednalo o projekt pro A. Babiše jako fyzickou osobu, nejednalo se o audit a že stejné zadání dostala i společnost PwC. Ta nezávisle dospěla ke stejnému závěru,“ uvedla k tomu Liškařová.

Podle ní tato služba pro Babiše nemůže ovlivnit její nynější přístup v zakázce u SZIF. „Oba projekty jsou odlišné jak zadavatelem, tak svým předmětem. Mezi oběma projekty uplynuly více než tři roky, což je vnímáno jako dostatečně dlouhá doba,“ dodala.

Pozice Ireny Liškařové je však přeci jen složitější. Od roku 2014 je také prezidentkou Komory auditorů. Tedy profesní organizace, která má kromě jiného dbát na nezávislost auditorů.

Podle Liškařové tato funkce s nesouvisí s možným konfliktem zájmů. „Nezávislost se posuzuje ve vztahu ke klientům auditora,“ uvedla.

Liškařové se zastal také viceprezident komory Jiří Pelák. Zdůraznil, že díky vnitřním pravidlům komory nemůže prezidentka ovlivňovat její chod ve svůj prospěch. „Role prezidenta/prezidentky spočívá zejména v tom, že řídí zasedání výkonného výboru a zastupuje komoru navenek. Prezident má v hlasování výkonného výboru jeden hlas ze čtrnácti,“ uvedl Pelák.

Na druhou stranu, funkce prezidenta komory není zdaleka jen reprezentativní. Kromě schvalování směrnic a dalších vnitřních předpisů má například právo nahlížet do kárného spisu v případech, kdy orgány komory řeší pochybení auditorů.

Klíčovými zásadami auditu jsou nezávislost a nestrannost. „Auditor musí být nezávislý na účetní jednotce, u které provádí auditorskou činnost,“ stojí v zákonu o auditorech. Ten sice konkrétně nezakazuje uvedený případ, v němž figuruje Agrofert, Babiš a SZIF, respektive Ministerstvo financí, auditory však podle zákona zavazuje na etický kodex, který se podrobněji zabývá okolnostmi střetu zájmů.

Podle kodexu hrozba konfliktu zájmů hrozí, když auditor poskytuje v nějaké záležitosti své služby „dvěma nebo více klientům, jejichž zájmy jsou ve vztahu k této záležitosti v konfliktu“, nebo pokud se mohou prolínat zájmy mezi auditorem a klientem.

„Auditor nesmí připustit konflikt zájmů, který by zpochybnil jeho profesní nebo odborný úsudek,“ konstatuje se v kodexu.

Pokud auditorovi konflikt zájmů reálně hrozí, musí takové riziko co nejvíce eliminovat a přijmout „zabezpečovací prvky“. To může být například přísné oddělení týmů, na které se odvolává EY. Riziko střetu zájmů musí auditor probrat s klienty a zveřejnit, čeho se možný konflikt týká.

Česká kancelář EY uvedla, že riziko vlastního střetu zájmů u zakázky na kontrolu SZIF nechala prověřit nezávislým týmem skupiny ze zahraničí. „Nastavení, jež jsme přijali interně, byla posouzena jako vyhovující našim pevným pravidlům,“ uvedl šéf komunikace EY Jiří Caudr.

Do letošního roku kontrolovala SZIF jiná společnost, BDO CA. K závěru, že by zemědělský fond porušoval střet zájmů, nedošla.

„Na základě provedených ověření jsme neshledali důvod se domnívat, že by se platební agentura vyplácením přímých plateb dostala do konfliktu s článkem 61 nařízení EU č. 2018/1046,“ uvedl v květnu šéf BDO CA Miroslav Hořický. Za tento závěr se postavilo i Ministerstvo financí.

Hlavně podle opozičních politiků by však SZIF měl dotace pro Agrofert zastavit. Například podle europoslance za TOP 09 Luďka Niedermayera by měla skupina přijít i o takzvané přímé platby, které se nárokují podle obdělávané půdy.