Hlavní obsah

Přijde Agrofert o miliardy na pole? Střet zájmů platí i pro přímé platby

Foto: vlada.cz

Andrej Babiš stejně jako vedení Agrofertu opakují, že žádný střet zájmů není a dotace nejsou ohrožené.

20. 5. 5:45

Platební agentura SZIF se drží výkladu, že Evropská komise neuplatňuje regulaci střetu zájmů na přímé platby, které jsou pro Agrofert klíčové. Právě komise však potvrdila, že se omezení vztahují i na tyto dotace.

Článek

Audity Evropské komise, podle nichž je premiér Andrej Babiš ve střetu zájmů, sice zpochybnily nárok koncernu Agrofert na evropské peníze, podle dostupných informací se však nezaměřily na nejcitlivější položku - nárokové zemědělské dotace.

Takzvané přímé platby, k jejichž získání většinou stačí jen obdělávat půdu, tvoří dominantní část z každoročního přísunu dotací do zemědělských firem Agrofertu. Bez nich by tato část holdingu přestala být rentabilní a mohla by celou skupinu stahovat do ztrátového hospodaření.

Mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka odmítl na dotaz Seznam Zpráv uvést, jak velký objem přímých plateb do skupiny za poslední období natekl. Z výroční zprávy skupiny za rok 2018 nicméně vyplývá, že Agrofert tehdy získal 1,5 miliardy na „provozních dotacích“, což jsou většinou právě přímé platby. Naproti tomu v kategorii investičních dotací koncern vykázal jen zhruba čtvrt miliardy.

Přímé platby plynou Agrofertu dál hlavně díky Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu (SZIF), který jako platební agentura zemědělské dotace v Česku rozděluje a také kontroluje podmínky pro jejich získávání.

SZIF zdůvodňuje svůj shovívavý postoj tím, že audity kvůli Babišovým vazbám na Agrofert nejsou ještě zcela uzavřeny. Konkrétně u přímých plateb se navíc opírá o tvrzení, že Evropská komise na tento typ dotací „neuplatňuje“ unijní regulaci střetu zájmů.

„Co se týká pravidla o střetu zájmů dle čl. 61 nového finančního nařízení, tak jej Evropská komise na přímé platby neuplatňuje. Tyto platby, které jsou financované z rozpočtu EU, platí komise bez omezení,“ uvedla na dotaz Seznam Zpráv mluvčí SZIF Lenka Rezková.

Toto zdůvodnění je však zkreslující. Evropská komise totiž sama výslovně konstatovala, že předloňské finanční nařízení EU, které ve zmíněném článku 61 řeší střet zájmů při sjednávání a kontrole evropských dotací, dopadá i na přímé platby.

Širší „záběr“ střetu zájmů komise potvrdila v nedávné odpovědi na písemnou interpelaci europoslance Luďka Niedermayera (TOP 09). „Ustanovení článku 61 nařízení (EU) č. 2018/1046 se vztahuje na provádění přímých plateb, včetně rozhodnutí přijatých na úrovni členských států v oblasti přípravy, auditu a kontroly,“ píše se ve vyjádření EK.

Zároveň Komise také potvrzuje, že pokud se dotčená osoba nepřizpůsobí a nepřijme vhodná opatření, hrozí vrácení dotací. „Nedodržení ustanovení článku 61 může vést k finančním opravám v souladu s platnými pravidly,“ varuje Komise a ujišťuje, že o příjemcích přímých plateb má dostatečné informace a může plnit své povinnosti.

Z toho celkem jednoznačně vyplývá, že pokud unijní auditoři usvědčí Andreje Babiše z přetrvávajících vazeb na Agrofert, nemají jeho zemědělské podniky právo ani na přímé platby.

Na straně Agrofertu, potažmo Babiše je však SZIF. Právě ten má podle Komise bezprostřední zodpovědnost za to, aby nedocházelo ke střetu zájmů. Fond se však zaštiťuje již zmíněnou formulací o „neuplatňování“ pravidla o střetu zájmů ze strany Evropské komise.

Zároveň si SZIF přizpůsobuje další komentáře Evropské komise. Když Komise v odpovědi Niedermayerovi uvádí, že „na vnitrostátní úrovni existuje velmi omezený prostor pro uvážení, pokud jde o rozhodnutí o vyplácení těchto finančních prostředků“, fond to využívá jako argument, proč na přímé platby nesahá. „Ve vztahu k přímým platbám však EK pro jejich nárokovost a minimální prostor členských států pro vlastní uvážení uvedené ustanovení neuplatňuje,“ uvedla mluvčí SZIF.

Fond je navíc krytý ještě přes jednu úroveň, která má blízko k Babišovi. Jeho kontrolním orgánem je Ministerstvo financí.

Příslušný ministerský odbor s názvem Národní fond přitom nevykonává kontrolní funkci v SZIF sám, ale najímá si na to soukromou společnost, konkrétně firmu BDO CA.

Jak ministerstvo, tak uvedená firma tvrdí, že z jejich pohledu SZIF nepochybil.

Šéf BDO CA Miroslav Hořický na dotaz Seznam Zpráv potvrdil, že ověřování činnosti SZIF zahrnuje i oblast střetu zájmů. „Na základě provedených ověření jsme neshledali důvod se domnívat, že by se platební agentura vyplácením přímých plateb dostala do konfliktu s článkem 61 nařízení EU č. 2018/1046,“ uvedl.

Připomeňme, že v letech 2014 až 2017 vedl Ministerstvo financí právě Andrej Babiš a nyní ho již třetím rokem vede Alena Schillerová, jmenovaná do funkce za Babišovo hnutí ANO.

Společnost BDO CA má s ministerstvem smlouvu na celé rozpočtové období 2014-2020. Celková odměna nemá přesáhnout 90 milionů korun bez DPH.

Firma BDO CA také až do loňska vystupovala jako součást české větve poradenské a auditorské skupiny BDO. S Ministerstvem financí přitom dlouhodobě spolupracuje také technologická odnož skupiny - BDO IT.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené