Hlavní obsah

Smrt Jana Masaryka. Podezřelých úmrtí kolem ministra bylo na dvacet

Záhady Josefa Klímy z 1. 9. 2019: Smrt Jana Masaryka. Podezřelých úmrtí kolem ministra bylo na dvacet. (Video: Seznam.cz)

Reklama

6. 9. 2019 9:00

10. března 1948 se odehrálo bezpochyby nejzáhadnější úmrtí moderních dějin Československa. Až v poslední době však badatelé odhalují temné stopy v případu, který je obestřen mnoha neznámými, stejně jako konspiračními teoriemi.

Článek

Jan Masaryk, populární ministr zahraničí, zemřel po pádu z okna v Černínském paláci. Státní bezpečnost případ odebrala kriminální policii takřka okamžitě, aby za dva dny, ještě před provedením pitvy, případ uzavřela s verdiktem sebevražda.

Oficiální verzi o sebevraždě se v průběhu času podařilo takřka stoprocentně vyvrátit. Stále však zůstává nejasné, kdo a proč Jana Masaryka zavraždil.

Kolem Masaryka lze nadto vystopovat více než dvacet dalších podezřelých úmrtí. Téměř se zdá, jako by někdo odstranil všechny, kdo znali pravdu.

Podle jedné z verzí stálo za Masarykovou smrtí rozhodnutí o provedení prohlídky v jeho ministerském bytě. Vysoce postavení komunisté ji nařídili na tajné poradě. Plán zněl: Získat kompromitující materiály. Masaryk pak mohl být nechtěným svědkem přepadovky a někdo mu z okna pomohl. Anebo se chtěl ukrýt před agenty na okenní římse a tam se neudržel. Stalo se to tak?

Většina účastníků tajné schůzky byla popravena během politických procesů. Další spáchali podezřelé sebevraždy. Ve smrtícím kolotoči uvázlo i vedení Státní bezpečnosti.

Násilně ovšem zemřeli i údajní členové přepadového komanda. Augustin Schramm, označovaný jako možný velitel přepadovky, byl zastřelen ještě na jaře 1948. Vraždit měl Miloslav Choc. Jediný údajný člen komanda, který přežil, byl Vilém Krajčírovič. Utekl do Spojených států a žil tam pod jinou identitou. V roce 1994 odhalil svou identitu a slíbil vypovídat.

Spisovatelka Václava Jandečková vydala o smrti Jana Masaryka knihu mapující tajné přešetřování z 50. let. K podílu na vraždě Jana Masaryka se při vyšetřování jiného případu spontánně přiznal zaměstnanec ministerstva Jan Bydžovský. Tajné přešetřování však šlo do ztracena a za smrt Jana Masaryka Bydžovský souzen nebyl.

Až novodobé bádání ukazuje na nové podezřelé postavy, například na generálního sekretáře Arnošta Heidricha, který měl vraždu Jana Masaryka nejen Bydžovskému nařídit, ale stál i u ovlivňování počátku vyšetřování.

Smrtící kolo podezřelých násilných úmrtí se znovu roztočilo v roce 1968. V dubnu se oběsil náměstek předsedy nejvyššího soudu Josef Brešťanský. Na těle se našly cizí otisky, mrtvý nebyl zašpiněn ani od bláta, ani od stromu, na který by musel vylézt. A od otisků prstů někdo očistil část předmětů doličných.

Jen několik dní předtím prý spáchal sebevraždu další z údajných osnovatelů akce Bedřich Pokorný. Prý se oběsil na špičkách a podřezal najednou. Jenže lano po přetržení prý dosahovalo až na zem.

V dubnu 1968 zemřela na infarkt i rodinná přítelkyně Masarykových, herečka Olga Scheinpflugová. A to bezprostředně po návštěvě dvou spisovatelů, kteří tehdy měli zcela nestandardně přístup k živému spisu. Jeden z nich byl spolupracovníkem StB, druhý později napsal knihu o léčitelství a jedech.

Mrtvých kolem Jana Masaryka bylo víc než dvacet. Snaha smrt Jana Masaryka objasnit ale podle badatelů dodnes chybí. Kam ukazují nové poznatky v temném případu našich dějin? A kde se ukrývají další materiály, které by mohly pomoci případ konečně objasnit? Odpovědi v úvodním videu.

Reportáž je součástí pořadu Záhady Josefa Klímy, který můžete v premiéře sledovat na Televizi Seznam každý čtvrtek od 20:50.

Jak naladit Televizi Seznam u vás doma? Praktický návod ZDE.

A můžete nás sledovat také na Facebooku.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené