Návrh vládních poslanců děsí ČT. Hrozil by nám bankrot, varuje Fridrich

Záměr vládních poslanců na odpuštění televizních a rozhlasových poplatků pro seniory nad 75 let či firmy by dramaticky omezil rozpočet veřejnoprávních médií. „Česká televize by dle finančního ředitele přišla o 2,1 miliardy ročně, což je téměř 30 procent příjmu z televizních poplatků. To je o 1,25 miliardy víc, než kolik ČT dostala při loňském zvýšení poplatků,“ uvedl pro Seznam Zprávy zástupce generálního ředitele ČT Milan Fridrich.

Takový škrt by rozpočet televize podle něj nevrátil do roku 2024 před zvýšení koncesionářských poplatků, jak o tom mluvil předseda SPD Tomio Okamura.

„Je to návrat před rok 2008, tedy o dvacet let zpět. Ale s náklady a mzdami z roku 2026. V roce 2008 navíc ČT měla reklamu, kterou nyní nemá. Ta situace je bezprecedentní. Nepřeháním. ČT pod takovým tlakem nemůže zvládnout úspory a transformaci a reálně jí bude v řádu měsíců až roku hrozit platební neschopnost a bankrot. Zvlášť, pokud by měla přijít o více než miliardu už letos,“ varuje Fridrich s tím, že v praxi by to znamenalo, že ČT nebude schopna plnit smlouvy a vyplácet mzdy.

Redakce získala i obsah neveřejné finanční analýzy zevnitř televize vyčíslující ztráty, které by vznikly po přijetí koaličního návrhu. „Osvobození seniorů starších 75 let, všech firem a dalších zmíněných skupin by znamenalo snížení ročních příjmů ČT o 2,1 miliardy korun. Navýšení příjmů díky novele z května 2025 činilo ročně jednu miliardu korun, zároveň ale novela uložila ČT povinnost odvádět 25 procent výnosů ze sponzoringu do Státního fondu kultury, což představuje 150 milionů ročně. Čisté navýšení příjmů ČT tedy bylo reálně méně než jedna miliarda korun,“ stojí v propočtu.

Plánovaná změna by se znatelně dotkla i fungování Českého rozhlasu. „Podle aktuálně známých parametrů poslaneckého návrhu bude změna pravděpodobně znamenat snížení příjmů pro Český rozhlas v řádu 700 až 800 milionů korun ročně. To představuje zhruba třetinu jeho rozpočtu a jde o mimořádný zásah, který se bezprostředně dotkne hospodaření Českého rozhlasu i rozsahu veřejné služby,“ napsal Rozhlas v tiskové zprávě.

Podle ředitele Rozhlasu Reného Zavorala je návrh nekoncepční, mění financování veřejnoprávních médií bez žádného racionálního důvodu, jasného veřejného cíle a bez řešení dopadu výpadku příjmů. „Ve svém důsledku jde o krok, který má za cíl ekonomicky oslabit média veřejné služby a vytvořit tlak na podlomení jejich role a významu ve společnosti,“ popsal Zavoral.

Třetinový výpadek příjmů se pak podle něj nevyhnutelně projeví v omezení výroby původního obsahu, zpravodajství, regionálního vysílání, podpory kulturních projektů i schopnosti reagovat na mimořádné situace.

Poslanec ANO Patrik Nacher nicméně v úterý řekl, že zmiňovaný návrh na výjimky u rozhlasových a televizních poplatků není hotový a poslanci ho dnes nepředloží. Výpadek příjmů ČT a Českého rozhlasu podle něj nemá být vyšší, než kolik přidala poslední novela.

Ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé) v pondělí avizoval, že návrh má ambici od poplatků osvobodit seniory, mladé do 26 let, firmy nebo lidi s postižením už od 1. července letošního roku. Poslanec za SPD Libor Vondráček nastínil, že by navíc mohl být ve Sněmovně projednán ve zkráceném řízení.

Podle dosud známých vyjádření navíc vládní poslanci neplánují oběma veřejnoprávním médiím ztráty plynoucí z návrhu kompenzovat. Vondráček v pondělí sdělil, že si ČT „nějak poradí“. „Šetřit musela i jednotlivá ministerstva na svém provozu v rámci rozpočtu 2026,“ dodal.

Na Kavčích horách panuje nervozita z velké části i kvůli brzkému termínu, o kterém koalice v souvislosti s částečným rušením poplatků mluví. „Je to armagedon, snaha zlikvidovat veřejnoprávní média. I sto milionů by byl problém, 2,1 miliardy jsou víc než čtvrtina rozpočtu, což by si žádalo úplnou proměnu či restrukturalizaci firmy. Ten, kdo toto psal, vůbec netuší, jak fungují firmy a média. Nebudeme moci vyplácet mzdy, platit za přenos, platit tvůrcům a podobně, systém se sesype,“ popsal Seznam Zprávám dobře informovaný zdroj z ČT.

„Pokud bychom chtěli propouštět lidi, tak jim minimálně šest až devět měsíců stejně musíme vyplácet odstupné. Ten plán od července je nerealistický,“ dodal zdroj. Také koaliční poslanci obeznámení s návrhem zmiňují, že termín je jen těžce stihnutelný.

Návrh poslanců, který v pondělí oznámil šéf SPD Okamura, s sebou nese i nejasnosti. Koncesionářské poplatky totiž neplatí jednotlivci, ale domácnosti. A není zřejmé, co se stane, pokud je starší 75 let jen jeden člen domácnosti.

Že se změna fakticky může dotknout ještě většího okruhu lidí, než bude návrh definovat, upozorňuje i finanční analýza z ČT. „Vzhledem k tomu, že se poplatek platí za domácnost, mohl by dopad na příjmy ČT být i vyšší. (…) Osvobození na základě věku v případě poplatku hrazeného za domácnost je principiálně nevhodné, protože věk lze stanovit u jednotlivých členů domácnosti, nikoliv za domácnost. Kontrola dodržování zákona by tak byla téměř nemožná,“ píše se v dokumentu.

Plán na zrušení koncesionářských poplatků má za úkol zpracovat ministr kultury Klempíř a sliboval ho představit v řádu týdnů. V pondělí Tomio Okamura oznámil záměr osvobodit od nich část veřejnosti.

„Plánujeme a připravujeme zákon, abychom od roku 2027 zrušili poplatky všem. Kvůli letošním smlouvám České televize, již nasmlouvaným závazkům, to musíme udělat dvoufázově. Tedy první fází by mělo být to, že předložíme zrušení koncesionářských poplatků pro seniory nad 75 let, nezaopatřeným osobám do 26 let, firmám a zdravotně postiženým,“ vysvětlil Okamura.

Aktuální poslanecký návrh s vedením ČT nikdo nekonzultoval. „Včera to tady bouchlo jako bomba. Nikdo jsme vůbec netušili, že něco takového existuje,“ řekl redakci zdroj z Kavčích hor.

Ředitel Rozhlasu Zavoral pak mimo jiné upozorňuje na to, že může být návrh v rozporu s tím, co po členských státech požaduje Evropský akt o svobodě médií (EMFA). Ten ukládá, aby financování veřejnoprávních médií bylo založeno na transparentních a objektivních kritériích stanovených předem a aby zajišťovalo odpovídající, udržitelné a předvídatelné finanční zdroje pro plnění veřejné služby.

„Pokud stát bez systémové náhrady vytváří výpadek v řádu stovek milionů korun, navíc s platností v témže roce, vyvolává to vážné pochybnosti o souladu takového postupu s evropským právem,“ doplnil Zavoral.

AKTUALIZACE: Doplnili jsme vyjádření Českého rozhlasu a jeho ředitele Reného Zavorala.