Článek
Ministr kultury Oto Klempíř chce představit plán na změnu financování veřejnoprávních médií v červnu. Řekl to na schůzi sněmovního výboru pro mediální záležitosti.
„Je to rozpracované. Jinak k tomu nemám co říct, abych svá slova nemusel brát zpátky,“ dodal před poslanci. O tom, že se na zákonu pracuje, ostatně Klempíř mluví od té doby, co usedl na ministerstvo.
Bližší informace ale zatím nikomu nesdělil, byť připustil, že ve hře je hned několik variant. Pracuje se například s koeficientem vůči HDP, o kterém v minulosti mluvil poslanec hnutí ANO Patrik Nacher.
Sám Klempíř pak také v minulosti naznačil, že před definitivním zrušením by resort mohl přistoupit k jakémusi „mezikroku“, v rámci kterého by odpustil poplatky některým skupinám obyvatel, například seniorům.
To už ale v minulosti kritizoval generální ředitel ČT Hynek Chudárek s tím, že by to bylo likvidační.
Zatímco konkrétní návrhy si ministerstvo zatím nechává pro sebe, veřejně známé je, že by koalice chtěla zrušit koncesionářské poplatky k začátku roku 2027. V porovnání s jinými státy, které koncesionářské poplatky zrušily – a kterými současná vláda argumentuje – jde o poměrně krátký časový úsek. Například ve Švédsku politici tento krok řešili a plánovali roky.
Komunikace mezi ČT a ministrem „lehce vázne“
Ministr kultury na výboru nicméně přislíbil, že i když nechce zacházet do detailů – v řadě otázek totiž nemá ještě resort jasno –, bližší informace by mohl kolegům říci „už příští, přespříští týden“.
Členy výboru pro mediální záležitosti z řad opozice především zajímalo, zda se Klempíř při plánování změn financování veřejnoprávních médií baví i s těmi, kterých se úprava nejvíce dotkne – a sice se zástupci České televize a Českého rozhlasu.
Jak mají zmizet poplatky
- Babišova vláda má zrušení poplatků za veřejnoprávní média v programovém prohlášení. Chce je nahradit financováním ze státního rozpočtu. Slibuje si od toho úsporu pro občany i firmy. Argumentuje také tím, že v Evropě je taková úprava běžná. Změna by podle vládních plánů měla nastat od roku 2027. Poplatky financují provoz České televize a Českého rozhlasu.
- Podle opozice i většiny pracovníků veřejnoprávní televize chystá vláda změny financování bez přesvědčivých argumentů, obávají se snah o ovládnutí médií veřejné služby. Současný systém poplatků pokládají za funkční.
- Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má Česká televize hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy korun. U Českého rozhlasu v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent.
„Zatím je (do diskuze, pozn.red.) nezapojujeme. To neznamená, že se to nestane,“ řekl. Jeho slova následně ocenil generální ředitel ČT Chudárek s dodatkem, že komunikace mezi nimi v poslední době „lehce vázla“.
Ministrovi připomněl, že jak televize, tak Český rozhlas plánují své rozpočty dopředu. Nedostatek informací tak vytváří v institucích nejistotu o tom, do jaké míry a co je možné plánovat.
Dodal, že například ČT má už odsouhlasené plány na dalších pět let. „My naprosto nevíme, co bude. Máme nulové informace, nevíme nic. Jsem rád, že pan ministr říká, že se potkáme, protože je to nezbytné a nutné,“ řekl.
Leden 2027 je podle Chudárka nesmysl
Zároveň vyjádřil pochybnosti nad tím, že by vláda svoje plány stihla do začátku příštího roku. „To se nedá absolutně legislativně zvládnout. Předložení v červnu, vzhledem k tomu, že diskuze musí být skutečně široká, vidím také jako nereálné,“ dodal.
Podobně ostatně reagoval i ředitel Sekce generálního ředitele Českého rozhlasu Jan Menger, který Chudárkův projev podpořil. I on připomněl, že plánované – a dosud neznámé – změny ovlivňují plánování investic i výroby. „Pro nás je strašně důležité, abychom věděli v nějakém časovém harmonogramu, co se bude dít a přimlouval bych se za to,“ apeloval na ministra.
Právě před podobnou situací varuje čerstvá unijní legislativa k médiím EMFA, tedy Evropský akt o svobodě médií, který platí od srpna. Ten státům ukládá povinnost zajistit, že postupy financování poskytovatelů veřejnoprávních mediálních služeb budou vycházet z předem stanovených transparentních a objektivních kritérií.
„Nechte pracovat politiky, pak se budeme bavit“
Opoziční poslanci po projevech Chudárka a Mengera dodali, že je podle nich stěžejní a klíčové, aby Klempíř komunikoval se zástupci veřejnoprávních médií o svých plánech a začlenil je do debaty.
„Od počátku musí být součástí té diskuze, protože se jich to týká,“ zdůraznil například šéf výboru František Talíř (KDU-ČSL). Podobně ostatně mluvili i další opozičníci, podle nichž je klíčové, aby veřejnoprávní média měla informace o plánech vlády, a věděla tak, co je čeká.
Podle Klempíře jsou ale přípravy ve fázi, které by široká debata neprospěla. „Ten zákon je politická práce. Když začneme diskutovat se subjekty, kterých se to týká, mám ten dojem, že ta diskuze bude nekonečná. Nechte pracovat politiky nad zákonem a pak se o tom budeme bavit,“ reagoval na lidovce.
Části výboru a hostů přišla tato obhajoba, podle výrazů na tváři a tichého „to si dělá srandu“, spíše úsměvná.
