„Není potřeba tolik techniků.“ SPD hájí ořezání peněz pro televizi a rozhlas

Přestože ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé) sliboval představit plán na zrušení koncesionářských poplatků České televize a Českého rozhlasu, nyní s ním přichází vládní poslanci ústy šéfa SPD Tomia Okamury. Podle něj chtějí v úterý ve Sněmovně podat poslanecký návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením.

Návrh bude podle Okamury zároveň obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci.

Okamura to považuje za mezikrok před úplným zrušením poplatků, které má vláda v programovém prohlášení. S rozsáhlejší novelou chce pak Klempíř stejně přijít, a to během týdnů.

Už o tomto mezikroku však politici nynější opozice hovoří jako o nedemokratickém.

Každopádně: Kde se vzal nynější poslanecký návrh, když měl agendu na starost ministr kultury Klempíř? Z SPD zní vysvětlení, že chtěli některým skupinám ulevit co nejrychleji a komplexní návrh by trval dlouho.

„V první řadě jsme chtěli řešit nespravedlnosti nastolené minulou změnou (zvýšení poplatků minulou vládou, pozn. red.), které by se daly i bez větších obstrukcí prosadit. Komplexní návrh, který máme v programovém prohlášení, bude holt vyvolávat asi větší emoce a nepodařilo by se to všechno tak rychle vyřešit,“ řekl redakci poslanec zvolený za SPD Libor Vondráček.

Vondráček pak argumentuje i podnikateli. „Na nás se obraceli právě i podnikatelé, takže bych řekl, že nakonec může záměr podpořit i třeba ODS,“ popsal. Poslanci ODS se ale už k návrhu vyjádřili kriticky.

Ministr Klempíř naopak aktuální poslanecký návrh ocenil. Hnutí SPD na něj přitom v minulosti tlačilo, aby plán s rušením poplatků představil co nejdřív. Už jednou měl Klempíř na koaliční radu přinést prezentaci, jak veřejnoprávní televizi a rozhlas nově financovat, nakonec to ale odložil.

Na jednání sněmovního mediálního výboru minulý týden zase ministr popsal, že svůj plán představí do týdne až dvou. Několikrát mimo jiné dával najevo, že jako šéf kultury chce návrh vypracovat sám.

Klempíř ale nyní odmítá, že by část vládních poslanců v čele SPD připravila návrh na částečnou změnu poplatků jemu navzdory. „Pokud jde o poslanecký návrh, jsem rád, že se našel způsob, jak některým skupinám obyvatel ulevit od placení poplatků již nyní. Z tohoto pohledu tuto iniciativu vítám,“ popsal Seznam Zprávám.

„Vláda je průběžně informována o postupu prací na mediální legislativě, kterou naplníme jeden z klíčových bodů programového prohlášení - úplné zrušení koncesionářských poplatků. Toto téma se opakovaně řešilo i na koaliční radě, takže informace má i Tomio Okamura,“ dodal ministr.

Kdo z koalice konkrétně za dílčím návrhem stojí, však není jasné. „Budou pod tím podepsaní poslanci včetně mě z celé koalice,“ nastínil pouze Okamura.

Poslanci, které redakce oslovila, k tématu mlží. „Je to poslanecký návrh, ne návrh SPD,“ sdělil pouze poslanec ANO Patrik Nacher.

Přiznal ale, že se na něm částečně podílel. Detaily nechtěl komentovat s tím, že se k nim vyjádří v úterý. Nacher, který měl na starost návrh o změně financování veřejnoprávních institucí za hnutí ANO v minulosti, dříve hovořil například o zřízení speciálního úřadu, přes nějž by médiím plynuly peníze ze státního rozpočtu.

Poslanec SPD Jaroslav Foldyna, který Klempíře před časem kritizoval, že nepředložil svůj plán, nyní tvrdí, že současný poslanecký návrh by mohl vycházet z dřívějšího plánu jeho strany. „Už v minulém období jsme měli připravený návrh, jak osvobodit důchodce od platby, ale nepředložilo se to, takže podle mě použili teď to, co bylo připravováno. Jinak nevím, protože se mnou to nikdo zatím nekonzultoval,“ řekl redakci Foldyna.

Šéf SPD Okamura mluvil v minulosti o tom, že ke zrušení poplatků dojde od začátku roku 2027. Že je nahradí financování médií ze státního rozpočtu, se SPD shodlo i s koaličním ANO a Motoristy. Libor Vondráček je nyní k harmonogramu ale spíše skeptický. „Nelze úplně zaručit, že se to stane už od roku 2027, ale všechny tyto lhůty by šlo těžko plnit, i kdybychom nenavrhovali tento mezikrok. Takže myslím, že není na co čekat,“ doplnil.

Byť se koalice k celkovému zrušení poplatků zavázala v programovém prohlášení, z SPD už podle Vondráčka nepůjde tak silný tlak na změnu. „V nějakém čase to zase budeme připomínat, ale nemyslím, že by to bylo agresivní připomínání nebo takové nekolegiální,“ připouští.

Ministr Klempíř na síti X psal o tom, že návrh má ambici seniory, mladé, firmy nebo lidi s postižením od placení poplatků osvobodit už od 1. července letošního roku, na projednání ve Sněmovně tedy poslancům nezbývá moc času. Podle poslance Vondráčka by ale mohl být návrh projednán ve zkráceném řízení.

„Může se to projednat i v devadesátce nebo zkráceném řízení. Myslím, že tato změna je relativně přijatelná. Pomoc podnikatelům může být pro ODS logický krok, takže třeba to také podpoří a třeba se to nezablokuje ve zkráceném řízení, “ uvažuje poslanec.

Zrychlené řízení podle paragrafu 90 znamená, že by poslanci mohli návrh schválit už v prvním čtení. Nemohli by tak k novele zákona vést podrobnou rozpravu a načítat například pozměňovací návrhy. K zablokování však stačí veto dvou poslaneckých klubů.

Poplatky z velké části financují provoz ČT i ČRo. Připravovaná změna, kdy by politici od jejich platby osvobodili určité skupiny lidí, tak znamená znatelný výpadek v rozpočtech obou institucí.

Pro představu, o kolik by mělo jít peněz, když počítáme jen s osvobozením skupiny důchodců starších 75 let: Redakce Seznam Zpráv vychází z veřejně dostupných údajů. Podle posledního Sčítání lidu bylo v roce 2021 celkově bezmála 337,5 tisíce jednočlenných domácností osob ve věku 75 a více let. Teoreticky by měly všechny tyto domácnosti platit koncesionářské poplatky. Pro orientační představu předpokládejme, že jsou vybavené televizorem a rádiem. Celkově posílají ročně přes 830 milionů korun na Českou televizi a Český rozhlas. A jen na Českou televizi pak 607,5 milionu korun.

Ředitel Českého rozhlasu René Zavoral už dříve pro Mediář uvedl, že za situace, kdy by se poplatky odpustily i jen lidem od 75 let, instituce by přišla zhruba o 400 milionů korun. „Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby,“ komentuje nyní poslanecký návrh mluvčí rozhlasu Lidija Erlebachová.

Také Českou televizi by změna ovlivnila výrazně. Podle mluvčího Michala Pleskota má nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizních poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031. Z těchto smluv pro ČT vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat.

„Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným,“ řekl mluvčí.

Ředitel ČT Hynek Chudárek již dříve na jednání Rady ČT řekl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační.

Agentura ČTK napsala, že odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, jak uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění,“ řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch.

Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění“ veřejnoprávních médií. Zástupci obou médií také uvedli, že považují za nepřijatelné prosadit takovou změnu bez debaty s vedením s vedením ČT a ČRo spolu s odbornou veřejností. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují,“ stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová, píše ČTK.

Když se novináři ptali po pondělní koaliční radě Tomia Okamury, jaký objem financí veřejnoprávním médiím vypadne, odvětil: „Vracíme to na stav roku 2024 před tím, než poplatky zvýšila bývalá vláda.“ To tvrdí i poslanec SPD Vondráček. „Řádově to odpovídá tomu, že ten objem peněz by měl být podobný jako před změnou minulé vlády,“ říká.

Na dotaz, jak by veřejnoprávní média daný výpadek příjmů měla řešit, pak reaguje, že si Česká televize „nějak poradí“. „Šetřit musela i jednotlivá ministerstva na svém provozu v rámci rozpočtu 2026,“ dodává. „Myslím, že dnes televize už nepotřebují s sebou vozit na vytváření reportáží takové štáby, není potřeba tolika techniků. Mám pocit, že ostatní média jsou stále efektivnější v tom, jak jsou schopna vytvářet obsah, tak by to měla zkusit i Česká televize,“ říká poslanec.

Podle rozpočtu schváleného pro letošek má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy. V roce 2024 ČT hospodařila s rozpočtem 7,95 miliardy. Touto optikou by tedy nově měla přijít zhruba o půl miliardy.

Český rozhlas by pak ztratil 0,35 miliardy. V  letošním rozpočtu počítá s příjmy a výdaji 2,74 miliardy korun, poplatky mají tvořit 2,48 miliardy, v roce 2024 hospodařil s rozpočtem 2,39 miliardy korun.

„Následky tohoto úderu mohou být vážné: omezení služeb České televize a Českého rozhlasu, včetně jejich klíčové vlastní tvorby a oslabení jejich nezávislosti. A právě to je hranice, kterou bychom si v demokratické společnosti neměli nechat posouvat,“ reagoval na pondělní prohlášení SPD exministr a stínový ministr kultury Martin Baxa (ODS).