Článek
Český rozhlas (ČRo) do zahraničí vysílá v sedmi světových jazycích, přičemž mu tuto povinnost ukládá zákon. „Cílem je poskytovat kvalifikované a objektivní informace o politickém, ekonomickém, kulturním a celospolečenském vývoji v ČR v souladu s koncepcí zahraniční politiky,“ píše se na stránkách ministerstva zahraničí, které vysílání financuje jako součást svých státně-propagačních a informačních aktivit.
Ministr Petr Macinka (Motoristé) ale v únoru v rámci projednávání státního rozpočtu na letošní rok uvedl, že chce financování ČRo v zahraničí o necelou čtvrtinu seškrtat a v příštím roce stopnout úplně.
Podle mediálních odborníků by to mohlo tuto veřejnou službu položit. „Pro Radio Prague International v současné podobě by to bylo likvidační. Rozhlas by prakticky musel vymyslet jinou formu, jak plnit povinnost podle zákona, dokud mu ji stát nezaplatí,“ vysvětluje mediální analytik Filip Rožánek.
Mluvčí Českého rozhlasu Seznam Zprávám řekla, že se resort zahraničí k plánovanému financování podrobněji nevyjádřil. „Český rozhlas dosud od Ministerstva zahraničních věcí ani od jiného orgánu státu neobdržel žádné oficiální rozhodnutí o snížení rozpočtu na letošní rok ani o jeho úplném zrušení od roku 2027. Informaci jsme zaznamenali pouze z vystoupení ministra Petra Macinky v Poslanecké sněmovně PČR,“ říká Lidija Erlebachová.
V Rozhlase tak zatím pracují pouze s tím, co šéf české diplomacie řekl ve Sněmovně. „Rozhodl jsem o vypovězení smlouvy s Českým rozhlasem na zahraničním vysílání rozhlasu, což v letošním roce bude znamenat snížení o 8,75 milionu na konečných 26,25 milionu a od roku 2027 na nula korun,“ sdělil v únoru Macinka.
Redakce se na chystané změny ve financování zahraničního vysílání ptala ministerstva zahraničí, resort do vydání článku neodpověděl.
Rozhlas se chystá na škrty
Radio Prague International vysílá v cizině prostřednictvím partnerských rozhlasových stanic už od roku 1936. Pokud ke škrtům dojde, Rozhlas počítá s omezením služeb.
„Konkrétní rozsah vysílání jsou Český rozhlas a Ministerstvo zahraničních věcí povinny stanovovat ve smlouvě. Pokud obdržíme oficiální stanovisko, budeme situaci analyzovat a případně budeme nuceni přijmout odpovídající restriktivní opatření v podobě výrazného omezení služby,“ doplňuje Erlebachová.
Podle expertů by Českému rozhlasu v případě zastavení financování zbývaly dvě možnosti, jak situaci vyřešit: omezit vysílání určitých stanic, nebo náklady hradit z rozhlasových poplatků.
„Český rozhlas má několik desítek stanic. Kromě těch celoplošných vysílá také přes internet. To znamená, že je tam více adeptů na to, kde by se šetřilo. Zároveň se obávám, že by to mohlo zajít až do situace, kdy by se náklady platily z peněz lidí,“ říká Karol Lovaš z Institutu komunikačních studií a žurnalistiky Univerzity Karlovy.
Petr Macinka svá slova ze Sněmovny potvrdil i minulý víkend, kdy řekl, že mu financování ČRo v době internetu přijde nesmyslné. „Myslím si, že 8,75 milionu nejsou žádné existenční peníze. Chceme to přestat financovat, protože od ledna 2027 bude komplexní změna financování veřejnoprávních médií. Vylučuji, že bychom to likvidovali a že by to pro Rozhlas měla být existenční hrozba,“ uvedl v Otázkách Václava Moravce.
Pokud poslanci schválí státní rozpočet, a tím pádem i částku 26,25 milionu na zahraniční rozhlasové vysílání, bude se jednat o nejnižší příspěvek pro stanici za posledních deset let. Do roku 2020 vynakládal stát na Radio Prague International 27,7 milionu korun. V letech 2021 a 2022 částku navýšil na 28,5 milionu, poté na 33, respektive 35 milionů.
Média předmětem politiky
Podle Rožánka může dojít k situaci, kdy Rozhlas ze zákona bude muset vysílat do zahraničí, peníze na to ale nedostane.
„Reálně by tedy asi produkce servisu pro zahraničí pokračovala v nějaké omezené formě, aby byla naplněna litera zákona, ale Rozhlas by provoz musel vykrýt z jiných zdrojů. Státu by zároveň v podstatě narůstal dluh vůči Českému rozhlasu za objednanou, ale nezaplacenou službu. Je to dobrá ukázka rizika financování médií veřejné služby z rozpočtu,“ uvedl.
Lovaš zase upozorňuje, že se média stávají předmětem politiky. „Při takto vážných rozhodnutích, jako je aktuálně financování ČRo, by měla předcházet odborná debata, která může být podkladem pro konečné rozhodnutí politiků. Pokud něco omezíme nebo zrušíme, jen těžko se to pak obnovuje,“ varuje Lovaš.
Zároveň dodává, že kdysi byl význam rádia ohromný, ale dnes už takový dosah mít nemusí: „Mladá generace zůstává absolutně imunní vůči televizi nebo rádiu. Dnes, abychom ovlivnili lidi v zahraničí či cizince v Česku, můžeme využít efektivnějších nástrojů.“
Rádio jako strategická informační politika
Mediální odborníci poukazují na to, že v rámci škrtů ve vládních výdajích se k podobnému kroku uchýlil i americký prezident Donald Trump, který loni v březnu přerušil financování Rádia Svobodná Evropa a Hlasu Ameriky. Na to reagovalo například Polsko.
„Poláci nechtějí, aby vzniklý prostor po americkém vysílání obsadila informačně Čína a Rusko. Vysílají tedy nejen do zemí, kde žije velká polská komunita, ale i do států, které můžou být strategicky důležité pro spolupráci s evropským kontinentem,“ říká Rožánek a poukazuje na to, že u Českého rozhlasu tak nemusí jít jen o šíření dobrého jména.
S tím souhlasí také bývalý ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN), který považuje vysílání ČRo v zahraničí v době geopolitického napětí za důležité. „Vysíláme a posíláme vzkazy do řady zemí, které - pokud nebudou opečovávány zeměmi demokratickými - chopí se tam moci a vlivu země demokratické méně, typu Číny a Ruska,“ řekl Dvořák minulý týden v Otázkách Václava Moravce.
Na rizika upozornil rovněž předseda poslaneckého klubu TOP 09 Jan Jakob. Sněmovně už opoziční poslanci předložili pozměňovací návrh ke státnímu rozpočtu, ve kterém navrhují peníze na zahraniční vysílání zachovat. Částku 8,75 milionu korun chtějí vzít z vládní rozpočtové rezervy. „V době zvýšeného geopolitického napětí a informačních kampaní namířených proti demokratickým státům je zachování stabilního zahraničního vysílání nezbytné,“ píší poslanci v zaslaném návrhu.
