Článek
Vláda postupuje podle svého programového prohlášení a shodla se na zrušení koncesionářských poplatků. Vysvětluje to především tím, že českým domácnostem ušetří peníze. Koalice tímto krokem „zachrání“ 205 korun z rodinných rozpočtů měsíčně.
Vedle toho odpadne povinnost platit poplatky i pro firmy, které mají více než 25 zaměstnanců. I tak ale občané a podnikatelé v konečném důsledku veřejnoprávní média zaplatí – a to pravděpodobně skrze daně státu, který má mít financování podle plánů koalice na starost.
Rozpočet veřejnoprávních médií se dohromady pohybuje kolem deseti miliard korun, které bude muset vláda najít ve státním rozpočtu. Návrh státního rozpočtu podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) počítá se schodkem 310 miliard.
Peníze přímo či přes agenturu?
Jak konkrétně má financování veřejnoprávních médií probíhat, ještě není stoprocentně rozhodnuté. Ostatně i ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé) mluví o tom, že ohledně financování se ještě povede diskuze. „Budu se chovat racionálně. Nejdříve definujme úkoly médií veřejné služby a až potom řešme jejich financování. Je přece normální si říct, co potřebuji, a pak teprve hledám peníze, kterými to zaplatím,“ říká.
Původně se uvnitř koalice mluvilo o možném vzniku státní agentury, která by byla jakýmsi mezičlánkem mezi státem a veřejnoprávními institucemi. To se ale úplně nelíbí některým poslancům hnutí SPD. Například Jaroslav Foldyna k tomu říká, že nevidí důvod, aby stát zřizoval další agenturu.
„Vezměte si třeba Národní sportovní agenturu. Jsme s ní spokojeni? No nejsme. Takže nevidím důvod tu zakládat další instituci. Podle mě by to mělo jít rovnou z rozpočtu,“ popsal svůj názor pro redakci.
Názory vládních poslanců se ale v tomto ohledu liší. Martin Kolovratník z hnutí ANO říká, že mu změna financování nevadí, měl by ale problém s tím, pokud by šlo přímo o položku v rozpočtu Ministerstva kultury.
„Kdyby byla ve hře varianta, že by to byl nějaký řádek, součást rozpočtu, řádek Ministerstva kultury třeba, který se každý rok může měnit, tak to by pro mě byla varianta, pro kterou bych určitě nemohl hlasovat a snažil bych se přesvědčit koalici, aby touto cestou nešla,“ dodává Kolovratník.
S ideou státní agentury či fondu přišel poslanec Patrik Nacher (ANO). Z informací redakce nicméně vyplývá, že je tento nápad nyní spíše na vodě. „Novelu připravuje ministerstvo a vláda, počkejte si,“ řekl k tomu ministr kultury Oto Klempíř.
Nacher nicméně nastínil, jak by si financování představoval v praxi. „Tato média měla být financována ze státního rozpočtu jasně definovaným koeficientem vypočítaným z vybraných daní za daný rok,“ řekl před nedávnem.
Příspěvky na ČT od velkých online platforem?
Koeficient, podle něhož se bude určovat příjem ČT a rozhlasu z vybraných daní, by měl být podle Nachera neměnný. „V momentu, kdy by se měnil, by to bylo stejné jako s úpravou výše koncesionářského poplatku. Jakmile to takto nastavíme, byl by zásah politiků méně častý než v současném případě, protože se na to jde v případě obou médií změnou zákona,“ dodal Nacher.
Ačkoliv Nacher argumentuje neměnným koeficientem, výše daní se mění. Stejně jako se každý rok schvaluje státní rozpočet.
Podle Klempíře je způsobů financování několik. „Je otázka, jakou formu nakonec zvolíme. Díváme se ale i do Austrálie, kde se podařilo celkem efektivně donutit velké online platformy, jako je třeba Google, Facebook – a v Česku i Seznam –, přispívat na provoz jiných médií,“ nadhazuje.
Podle šéfa zpravodajství ČT Michala Kubala je ale pro veřejnoprávní média nepříjemné, že nevědí, s jakou částkou mohou dopřed počítat. Nejisté je i to, zda by stát skutečně vyčlenil deset až 11 miliard, se kterými veřejnoprávní média hospodaří.
Šéfredaktor zpravodajství ČT Michal Kubal.
S tím souvisí i odpadnutí pojistek, které mají zaručit nezávislost. Česká televize by měla mít podle Kubala jistotu, že „nebudeme každý rok vydáni libovůli politiků v tom, jak velký ten rozpočet bude. Pokud by skutečně tohle nastalo, tak to znamená zásadní ohrožení nezávislosti ČT,“ uvedl.
K tomu ale Klempíř říká, že „nikdo nechce“, aby byla média závislá na vládě. „Zadruhé tu máme evropskou směrnici EMFA (Evropský akt o svobodě médií, pozn. red.), která to zakazuje,“ dodává.
Každoroční změny financování – byť s pevným koeficientem – se pak nezamlouvají ani řediteli České televize Hynku Chudárkovi. Podle něj by měl být rozpočet garantován alespoň na čtyři roky dopředu podobně jako v Dánsku. Jinak by mohlo být ohroženo fungování televize včetně nových projektů, dodal.
Vedle toho ale Chudárek říká, že financování ze státního rozpočtu ještě nutně nemusí znamenat „zestátnění ČT“.
„Existují dobré příklady ze zahraničí, kde to funguje, a více než polovina televizí v Evropské vysílací unii je financována jinak než poplatky. Ale je třeba být při každé změně velmi opatrný. Známe i případy, kdy změna financování nezávislost veřejné služby ohrozila,“ řekl Hospodářským novinám s tím, že pro něj i tak zůstávají preferovanou možností koncesionářské poplatky.
„Náhubek pro média,“ tepe návrh opozice
Vládní koalice chce Sněmovně předložit návrh na úplné zrušení televizních a rozhlasových poplatků v průběhu května. Opozice jeho obrysy kritizuje. Ať už jde o uvažovaný mechanismus financování, nebo i samotný fakt, že vláda slibovala, že lidé nebudou platit ČT, přitom fakticky ji budou platit skrze daně. Kritizují, že částku zaplatí pouze daňoví poplatníci a bude to navíc výdaj, kterým vláda zatíží rozpočet.
Člen sněmovního mediálního výboru Matěj Hlavatý (STAN) o novém mechanismu financování mluví jako o „náhubku pro média“. Byť přiznává, že detaily návrhu od vlády zatím nezná, popisuje, že navázat financování na státní rozpočet je špatné řešení.
„Tak, jak je to nastavené teď, to funguje. Česko nemá problém s vybíráním peněz od koncesionářů, což znamená, že tady ani není důvod to měnit. Jde jenom o náhubek pro Českou televizi tak, aby se novináři nemohli ptát a byli podřízeni tomu, kdo je zrovna u vlády,“ míní s tím, že to je podle něj hlavní princip, který chce koalice zavést.
„Rozhodně neumožníme, abyste si Českou televizi uvázali na vodítko, a uděláme všechno pro to, abyste tak vy tady v Poslanecké sněmovně neučinili,“ uvedl také v úterý předseda STAN Vít Rakušan ke své žádosti, aby se Sněmovna přednostně věnovala budoucnosti veřejnoprávních médií.
Vedení České televize a Českého rozhlasu by v případě vládního řešení podle Hlavatého bylo donuceno chodit „prosit o peníze vládu, která zrovna bude u moci“.
Hlavatý navíc upozorňuje na to, že nový způsob financování zajistí vyšší schodek rozpočtu. Alena Schillerová už mluvila o deficitu rozpočtu 310 miliard a financování veřejnoprávních médií schodek zvedne o dalších deset miliard.
„Mně to připadá trapné, takže lidé to nezaplatí rovnou ze své peněženky, ale skrze daně. A až zase přijde někdo zodpovědný do vlády, tak bude utahovat daně, protože bude chtít snížit státní dluh a stane se to, že lidé to stejně zaplatí na daních a ještě s úrokem,“ vytýká návrhu Hlavatý.
