Hlavní obsah

Smutný nový rok s covidem: Jako kdyby vymřel Holešov či Vlašim

Foto: Václav Šálek, ČTK

Ani příchod nového ministra zdravotnictví Jana Blatného nepřinesl Česku zázraky. Nákaza covid-19 je tu v nové síle a zastavit ji patrně dokáže už jen rychlá vakcinace.

Reklama

1. 1. 8:30

Vstup do nového roku 2021 kalí skutečnost, že se Česko opět vrací mezi nejzasaženější země, v nichž se nákaza covid-19 dostala na úroveň, kdy ji zdravotníci jsou schopni zvládat jen za cenu absolutního vyčerpání.

Článek

Příchod nového roku je obvykle vítán ohňostroji, šampaňským a všeobecným veselím. Letos kvůli covidu-19 prostoru k silvestrovským a novoročním oslavám příliš nebylo, a to nejen z důvodu vládních protiepidemických opatření. Česko do nové dekády vstupuje v nezáviděníhodné pozici jedné z nejzasaženějších zemí v Evropě i na světě. Se zhruba 17 tisíci pozitivně testovanými za jeden den.

O to více se jako domýšlivý jeví srpnový výrok českého premiéra Andreje Babiše ze slovinského Bledu, kde Česko před dalšími státníky hodnotil jako „best in covid“. To ještě sám netušil, jaké škody napáchá letní téměř totální rozvolnění.

Světovým tabulkám v úrovni nákazy vévodila Česká republika už na přelomu října a listopadu. Potom začaly zabírat karanténní opatření a následoval nadějný ústup pod hranici 5 tisíc případů denně. Ovšem po dalším rychlém povolování šroubů v ekonomice i ve školství čísla od začátku prosince znovu rostou k rekordním hodnotám. Je tu podle všeho třetí vlna, a to v ještě větší síle, než byly dvě předešlé.

Ačkoliv nárůsty po Vánocích hlásí i jiné země, v tuto chvíli je jasné, že hůře na tom není žádný ze sousedů České republiky. Německo dle tamního Institutu Roberta Kocha opět překonalo hranici 30 tisíc případů za den, ovšem aby Němci Čechy v počtu případů na 100 tisíc obyvatel dohnali, museli by mít čtyřikrát vyšší úroveň nákazy. Podobně jednoznačně vychází srovnání s Polskem, Rakouskem i Slovenskem.

V rámci Evropské unie je v tuto chvíli zasaženější jen Lucembursko (dle počtu nových případů na 100 tisíc obyvatel za poslední dva týdny). Za druhým Českem následuje Slovinsko, Belgie, Chorvatsko a Litva. Kdybychom současnou úroveň pandemie porovnávali v celosvětovém měřítku, Česko by na tom bylo hůře než často propírané USA a Brazílie.

Nicméně jistý vliv na současná čísla má i fakt, že české statistiky teď podchycují i nakažené, které pomohly odhalit nově zavedené antigenní testy.

Jako Italové či Britové

Smutnou dominanci minimálně uprostřed Evropy ale prokazuje Česká republika i v počtu mrtvých v poměru k počtu obyvatel. I v rámci EU se po krátké odmlce vrací na čelní příčky. V poměru na 100 tisíc obyvatel je na tom nyní hůře jen Belgie, Slovinsko, Itálie a Španělsko. Přitom ale třeba stejně velká Belgie, která byla nákazou též velmi tvrdě zasažena, dokázala covid-19 v prosinci dostat pod kontrolu a nyní hlásí kolem 1500 případů za den.

V České republice je momentální trend opačný. S covidem-19 teď každý den umírá přes 100 lidí a souhrnná bilance od propuknutí nákazy činí už 11 580 zemřelých. Mimochodem je to tolik lidí, jako kdyby Česko přišlo za jeden rok o město velikosti Vlašimi, Holešova či Nového Boru. V poměru k počtu obyvatel je na tom ČR podobně jako šestkrát větší Itálie či Velká Británie, kde mají teď v souhrnu kolem 70 tisíc mrtvých.

Další nárůst zemřelých s covidem-19 lze v Česku očekávat minimálně v první polovině ledna. Naznačuje to i počet hospitalizovaných, který se opět rychle přiblížil k 6 tisícům (při druhé vlně se počet vyšplhal přes 8 tisíc).

Řada zdravotníků znovu hlásí, že je na hranici vyčerpání, a žádá od Čechů, ať se vyvarují tradičních radovánek.

Stupeň „promoření“ populace je zřejmý i z toho, kolik Čechů již bylo od počátku pandemie pozitivně testovaných. V poslední den roku 2020 toto číslo činí 718 661. V Evropě jsou před námi jen daleko lidnatější státy: Francie, Itálie, Španělsko, Německo, Polsko a Nizozemsko. A ve světovém žebříčku nám momentálně patří už 21. místo, přičemž Česko je dle počtu obyvatel až 84. země na světě.

Mezi vítězi, nebo poraženými?

V polovině října měl projev k národu prezident Miloš Zeman, kde jako dva odstrašující případy s vysokým počtem mrtvých uvedl Švédsko a Izrael. Nicméně i tyto země dnes mají momentálně výrazně lepší výsledky než Česko.

Zejména druhá z nich ukázala daleko efektivnější obrannou strategii. Přes hrozivá čísla, která měla na konci léta, dokázala s pomocí tvrdého „lockdownu“ srazit epidemii na přijatelnou úroveň kolem tisíce případů denně. Neudržela ji sice nadlouho, uzávěru ekonomiky nyní opakuje už potřetí, ale případů má teď jen kolem 5 tisíc za den.

Výsledkem je i to, že při podobném počtu obyvatel má „jen“ 3 278 zemřelých, když po prázdninách byli Izraelci výrazně před Českem.

A je tu další podstatný rozdíl: Izraelci už zahájili masivní vakcinaci. Denně očkují 75 tisíc lidí a za pár dnů se chtějí dostat na úroveň 150 tisíc. Už v tuto chvíli jsou nejproočkovanějším národem na světě před Bahrajnem a Velkou Británií, ambicí tamní vlády je se během několika týdnů vrátit k normálnímu životu. Premiér Benjamin Netanjahu uvedl, že do konce ledna chtějí naočkovat až dva miliony lidí.

Podle české vlády se domácí vakcinace může protáhnout až do podzimních měsíců roku 2021. Když půjde vše dobře, skončí v létě.

Premiér Andrej Babiš říká správně, že celkové hodnocení, jak která země koronakrizi zvládla, by se mělo dělat až po úplném odeznění pandemie. Nicméně zatím nic nenasvědčuje tomu, že by se Česká republika mezi premianty vrátila a z krize vyšla po boku vítězných států, které o sobě budou moci oprávněně tvrdit, že jsou „best in covid“.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené