Článek
Zítra, v pátek 10. dubna, v 6.25 ráno našeho času dojde k největšímu přiblížení výzkumné sondy na Merkur k naší planetě. BepiColombo kolem Země proletí ve vzdálenosti 12 700 kilometrů, to je zhruba 30násobek výšky, ve které obíhá Mezinárodní vesmírná stanice.
Sonda využije takzvaného gravitačního praku. Díky přitažlivosti a pohybu Země sníží svoji rychlost oproti Slunci a přiblíží se k Venuši. Tu obletí celkem dvakrát a stejnými manévry za pět let doletí k Merkuru, cíli evropsko-japonské mise, psala již dříve agentura AP.
![](http://d39-a.sdn.cz/d_39/c_img_F_R/6cSmA.png?fl=cro,0,0,1920,1080%7Cres,1200,,1%7Cjpg,80,,1)
Průlet kolem Země.
![](http://d39-a.sdn.cz/d_39/c_img_QM_C/RDYM.png?fl=cro,0,0,1920,1080%7Cres,1200,,1%7Cjpg,80,,1)
Cesta sondy ma Merkur - 1. část.
![](http://d39-a.sdn.cz/d_39/c_img_F_R/8VGl8.png?fl=cro,0,0,1920,1080%7Cres,1200,,1%7Cjpg,80,,1)
Cesta sondy ma Merkur - 2. část.
![](http://d39-a.sdn.cz/d_39/c_img_QQ_C/aUtP.png?fl=cro,0,0,1920,1080%7Cres,1200,,1%7Cjpg,80,,1)
O sondě na Merkur.
![](http://d39-a.sdn.cz/d_39/c_img_F_R/Pdql9.png?fl=cro,0,0,1920,1080%7Cres,1200,,1%7Cjpg,80,,1)
O Merkuru.
Na sondu na povrch Merkuru nezbyly peníze
Kosmické agentury JAXA a ESA stála přesně 1,5 miliardy dolarů, v přepočtu zhruba 37,35 miliardy korun. Výsledkem je asi čtyřtunový vesmírný koráb ze tří částí, pohonného modulu a dvou dílčích orbitálních sond, dodává server Space.com.
Ta evropská nese jedenáct vědeckých přístrojů z devíti zemí a má zkoumat nitro a povrch Merkuru. Včetně hledání vodního ledu v kráterech trvale skrytých před Sluncem. Japonská sonda zase prozkoumá magnetické pole planety.
![](http://d39-a.sdn.cz/d_39/c_img_F_R/Pdql9.png?fl=cro,0,0,1920,1080%7Cres,1200,,1%7Cjpg,80,,1)
O Merkuru.
Jak se vyvíjela Země, odkud pocházíme?
Sondu na povrch planety agentury pro nedostatek peněz zrušily. I přesto by poznatky z geologického složení a vývoje Merkuru mohly podle vědců odpovědět na důležité otázky.
„Zkoumání Merkuru je klíčové, abychom lépe pochopili to, jak se formovala Sluneční soustava a Země nebo odkud lidé pocházejí,“ vysvětluje vědec Johannes Benkhoff z projektu ESA.