Hlavní obsah

O čem vypovídají testy? Covid mohl mít u nás každý druhý, říká vakcinolog

Hostem Výzvy byl vakcinolog Jiří Beran. (Video: Seznam Zprávy)

 

Reklama

24. 11. 2020 19:14
aktualizováno • 24. 11. 2020 19:15

První Američané by se mohli začít očkovat proti koronaviru 11. prosince. Dostat by mohli vakcínu od firmy Pfizer, která už dříve oznámila 95procentní účinnost produktu. Blížíme se k vítězství nad koronavirem?

Článek

Vytvořit vakcínu, která by virus způsobující globální pandemii porazila, se aktuálně pokouší desítky firem. Mezi těmi, o jejichž šanci na úspěch se nejvíce mluví, je kromě Pfizeru také firma AstraZeneca, Moderna nebo Johnson & Johnson.

Kdy se začnou očkovat první Češi? Budou vůbec mít o vakcínu zájem? Ptali jsme se ředitele Centra očkování a cestovní medicíny a vakcinologa Jiřího Berana.

Sám Beran koronavirus prodělal, léčil sebe i svého syna pomocí léku Isoprinosine, který pro léčbu koronaviru doporučuje, přestože s ním někteří odborníci nesouhlasí. Hojně používaný remdesivir, který má své uplatnění při léčbě těžkých forem koronaviru v Česku, se minulý týden rozhodla nedoporučit samotná Světová zdravotnická organizace (WHO). Podle ní chybí důkazy, zda opravdu zvyšuje šanci na přežití.

Víme dnes vůbec, čím covid-19 efektivně léčit? A postavila se vláda dobře k opatřením proti jeho rozšiřování? Jak nadále nejlépe chránit ohrožené skupiny, pokud dojde k rozvolňování?

Celý rozhovor si můžete pustit v úvodním videu. Výběr nejzajímavějších odpovědí vám nabízíme níže:

2:15 - Kolik z nás už koronavirus mohlo prodělat? Máme tady statistiku o půl milionu pozitivně otestovaných…

Podle centra pro kontrolu nemocí v Atlantě v USA získáte skutečný počet onemocněných, když vynásobíte osmi počet pozitivně testovaných PCR testem.

3:00 - To by znamenalo, že to měl každý druhý z nás.

V podstatě by to znamenalo, že ano. Je však velmi těžké to určit. Testy na kontrolu protilátek jsou nespolehlivé a jen velmi malé procento osob si protilátky vytváří.

4:07 - Dá se podle dostupných dat říct, jak dlouho imunita vydrží?

Já bych se opíral o data ze studie Institutu Karolinska ve Švédsku. Z té vyplývá, že člověk, ať už byl zasažen vážnější, nebo méně vážnou formou nemoci, by měl být po několik let chráněn před velmi těžkou nebo těžkou infekcí. Případy reinfekce jsou výjimkou. Nejedná se o druhou infekci, ale jen přechodné nosičství do té doby, než bude virus na sliznici zlikvidován.

6:35 - Zabrání imunita, ať už získaná nemocí, nebo vakcinací, i přenosu? Tedy, objeví-li se u mě na chvíli vir, mohu ho přenést dál?

Já si myslím, že velmi těžko. Pokud by se vir na sliznici rozmnožil, tak by se mohl šířit dál. Člověk, který už virus prodělal, by neměl být větším přenašečem. Jsme jen schopni zjistit přítomnost viru na jeho sliznici.

7:30 - Má dnes ještě smysl nosit roušky?

Myslím, že část populace, která prodělala onemocnění, roušku nemusí nosit, protože nemůže nikoho infikovat a zároveň nikdo nemůže infikovat ji. Nicméně, bylo by těžké je identifikovat.

11:20 - Jak rizikové skupiny ochránit před nákazou?

Jednou z možností je izolace. Pokud by byla tato ohrožená skupina přesně vyspecifikována a dobře vybavena ochrannými prostředky, tak by mohla pokračovat v běžném životě.

12:50 - Máme tu ale také případy, kdy po nákaze zemřeli velmi zdraví lidé, kterým nebylo ani čtyřicet.

Tady jde o rozdíl v množství viru, který se prvotně dostane na sliznici v případě komplikovaného a nekomplikovaného onemocnění, a ten je přibližně šedesátinásobný. Pokud člověk dodržuje alespoň nějaká základní opatření, tak významně snižuje množství viru, které se mu na sliznici dostane.

15:50 - Je protiepidemický systém dobře nastavený tak, jak funguje dnes?

Podle mě by se ta opatření měla co nejvíce individualizovat. Vítám spíše vytváření opatření segment po segmentu, než abychom měli nějaký velký univerzální systém.

22:23 - Jsou současné vyvíjené vakcíny skutečně bezpečné?

Z dostupných krátkodobých dat to vypadá, že jsou vakcíny bezpečné. Zatím to vypadá, že reakce na očkování jsou zatím jen o trochu vyšší než proti běžné chřipce. Je to například bolestivost v místě vpichu, pak také bolest hlavy nebo únava. Je možné, že při aplikaci na miliony lidí se něco objeví, ale já to nepředpokládám.

32:01 - Budou se jednotlivé vyvíjené vakcíny nějak lišit?

Myslím si, že to bude v zásadě jedno. Z hlediska principu působení jsou vakcíny srovnatelné. Všechny mají vysokou účinnost, takže bych k nim přistupoval podobně, jako se přistupuje k očkování dnes, tedy bez ohledu na to, kdo je výrobcem. Lidé, kteří se nechávají očkovat, to často ani nevědí.

36:50 - Nechal byste si podat vakcínu i vy sám?

U sebe bych to považoval za zbytečné, protože už jsem si covid prodělal. Čas od času se otestuji tím, že přijdu do kontaktu s někým pozitivním, ale od srpna to se mnou neudělalo vůbec nic. Kvůli tomu si myslím, že pro mě je v tuto chvíli očkovací látka zbytečná.

42:37 - Hovoří se také o remdesiviru. WHO jej nepodporuje. Skupina při Ministerstvu zdravotnictví se teď ale shodla, že při testování na 6000 případech očividně nějaké účinky měl. Jak je možné, že doteď nevíme, jak proti nemoci bojovat, a pouze zkoušíme různé léky?

Myslím si, že remdesivir je velmi dobrý lék, ale aby byl nejúčinnější, musí se aplikovat co nejdříve. Podle mě je problém právě v tom, že se všeobecně podává později. Poté jeho podání nemá smysl.

44:35 - Jak dlouho ještě budeme s pandemií bojovat?

Virus tady je, bude a nezbavíme se ho. Musíme se s ním naučit žít a buď jej prodělat, nebo se nechat očkovat. O tom, jak se to bude vyvíjet dál, rozhodne to, kolik lidí skutečně onemocnění už prodělalo. Pokud to skutečně bylo alespoň 40 %, tak bych byl optimistou v tom, že se to onemocnění už nebude nijak významně šířit. Je však potřeba ochránit rizikové skupiny.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené