Hlavní obsah

Špinavý vzduch předčasně zabíjí statisíce Evropanů ročně, upozorňuje zpráva

Foto: Profimedia.cz

Kouřící tovární komíny na předměstí Paříže.

Reklama

8. 9. 2020 18:05

Třináct procent předčasných úmrtí v Evropě způsobuje znečištění životního prostředí. Lidé kvůli němu umírají na rakovinu, nemoci srdce i mozkové mrtvice.

Článek

Za každým osmým předčasným úmrtím v Evropě stojí znečištění životního prostředí, zejména vzduchu. Ve své dnes zveřejněné zprávě o tom píše Evropská agentura pro životní prostředí (EEA), která vycházela z dat Světové zdravotnické organizace (WHO).

„Existuje jasná vazba mezi stavem životního prostředí a zdravím populace,“ potvrzuje údaje ve zprávě Stella Kyriakidesová, eurokomisařka pro zdraví a bezpečnost potravin. EEA upozorňuje na to, že znečištění vzduchu a zvukové znečištění spolu s klimatickými jevy, jako jsou vlny vedra, mají dopad na zdraví zejména těch nejzranitelnějších.

„Všichni musí pochopit, že tím, že se staráme o naši planetu, zachraňujeme nejen ekosystémy, ale také životy, zvláště těch nejzranitelnějších,“ dodal eurokomisař.

Znečištění vzduchu způsobuje podle EEA 400 tisíc předčasných úmrtí ročně, z environmentálních faktorů nejvíce. Spadají sem například úmrtí na rakovinu plic, nemoci srdce nebo mrtvici.

Na druhém místě stojí zvukové znečištění, které ročně přispívá ke 12 tisícům předčasných úmrtí. Hluk způsobuje především doprava, která v posledních letech stále roste.

Vůbec nejpostiženějšími regiony Evropy je jihovýchod a východ kontinentu. V Bosně a Hercegovině lze špatný stav životního prostředí připsat až ke 27 procentům předčasných úmrtí, naopak nejlepší situace panuje v tomto směru v Norsku a na Islandu, kde je to pouze devět procent. Z Evropské unie jsou nejpostiženějšími zeměmi Rumunsko, Bulharsko a Maďarsko.

„Chceme-li žít zdravé životy, potřebujeme mít zdravé životní prostředí,“ řekl na tiskové konferenci šéf EEA Hans Bruyninckx. „Chudší lidé jsou disproporčně vystaveni znečištění vzduchu a extrémnímu počasí včetně vln veder nebo extrémní zimě. Souvisí to s tím, kde žijí, pracují a chodí do školy, často v sociálně slabých předměstích, kde je hustá doprava,“ píše se ve zprávě. Ta také zmiňuje, že mnozí vědci spojují vyšší smrtnost na koronavirus se znečištěním vzduchu.

Podle šéfa EEA je navíc třeba se zabývat i dalšími faktory, které ovlivňují naše zdraví, jako jsou stav vzduchu ve vnitřním prostorách nebo vystavení organismu chemickým látkám. Právě chemikálie stojí podle WHO za 2,7 procenta předčasných úmrtí ve světě.

Očekává se přitom, že předčasná úmrtí způsobená projevy klimatických změn v příštích letech porostou - například vedro by mohlo ročně zabíjet až 130 tisíc lidí, píše se ve zprávě EEA. Agentura proto doporučuje vytváření více zelených a také „modrých“ prostor ve městech - modrými se myslí místa s přístupem k mořské i sladké vodě. Díky tomu bychom měli dosáhnout čistšího vzduchu a zlepšit své zdraví.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené