Článek
Soud nedávno na popud malých pražských městských částí zrušil vymezení paralelní dráhy v zásadách územního rozvoje Středočeského kraje. V pražských zásadách, kterých se město musí držet při změnách územního plánu, dráha zanesena je, ovšem s podmínkami.
„Další paralelní dráha by umožnila navýšit kapacitu letiště až na 30 milionů cestujících. Praha už ale není schopná pojmout více turistů a naopak se musíme intenzivně věnovat negativním efektům overtourismu (termín pro nadměrný počet turistů v určité oblasti - pozn. red.), jako je například neregulované Airbnb, zvyšující se ceny bydlení, zamoření veřejného prostoru vizuálním smogem a podobně,“ uvedl Hřib (Piráti). Dodal, že státní investice desítek miliard by bylo vhodné směřovat spíše do vysokorychlostní železnice.
„Diskuse k tomuto tématu v rámci koalice ale stále ještě nebyla ukončena,“ podotkl primátor. V minulosti už nesouhlas se stavbou vyjádřilo hnutí STAN, které je spolu s TOP 09 součástí koaličního uskupení Spojené síly pro Prahu.
„Negativní stanovisko ke stavbě zaujímá i Praha sobě, která je rovněž součástí koalice na magistrátu,“ uvedla mluvčí strany Kristýna Drápalová. Za doplňkovou alternativu označili zástupci strany rychlá vlaková spojení s vybranými evropskými městy. Podle náměstka pro dopravu Adama Scheinherra (Praha sobě) by se měla více využívat letiště v okolí. Doplnil, že v tomto smyslu se uvažuje například o letišti v Pardubicích. Zastupitelstvo Prahy 6 také nedávno schválilo, že před projednáním projektu ranveje požaduje napojení letiště kolejovou dopravou na centrum města nebo právně závazné omezení leteckého provozu.
Vize rozvoje pražského letiště:
Obdobné podmínky pro stavbu dráhy kladou i pražské zásady územního rozvoje, které tvoří územně plánovací dokumentaci nadřazenou územnímu plánu. Ještě nad tímto dokumentem stojí politika územního rozvoje ČR, která stavbu ranveje rovněž obsahuje.
Krajský soud v Praze nedávno na návrh městských částí Suchdol a Nebušice zrušil vymezení paralelní dráhy v zásadách územního rozvoje Středočeského kraje. Podle soudu kraj nezohlednil některé zdroje hluku a emisí. Projekt stavby paralelní dráhy tak za současného stavu nemůže pokračovat. Vedení kraje uvedlo, že proti rozhodnutí podá kasační stížnost k Nejvyššímu soudu. Zmíněné městské části spolu s dalšími radnicemi a organizacemi podaly dříve obdobnou stížnost proti pražským ZÚR, kterou však soudy zamítly.
Pražští senátoři nedávno navíc vyzvali vládu, aby od záměru stavby paralelní dráhy a rozšiřování letiště upustila. Loni letiště odbavilo 17,8 milionu cestujících, meziročně o téměř milion více. Senátoři se shodli na tom, že zvažované projekty za až 55 miliard korun, jejichž součástí je ranvej, mohou vést ke zdvojnásobení počtu cestujících, nárůstu letů, hluku a imisí. Zároveň by rostoucí turismus podle nich dál zvedal ceny bydlení a vylidňovalo by se centrum města.
„Dennodenně jsme až do vypuknutí koronakrize viděli, jak byla vnitřní Praha, a nejen ta, přetížená masovým turismem. Zkapacitnění letiště by přitom sloužilo hlavně k případnému obsloužení dalších milionů turistů v Praze. Mezinárodními úmluvami jsme se přitom zavázali ke snižování emisí, čemuž nárůst letecké dopravy rozhodně nepomůže. Stavět další přistávací dráhu, navíc blíže k městu, pokládám za drahý nesmysl, na který by obyvatelé Prahy a Česka po všech stránkách doplatili,“ uvedl senátor Václav Hampl (za KDU-ČSL).
„Další přistávací dráha a rozšiřování Letiště Václava Havla je nápad bezohledných a pouze do svého zisku zahleděných šílenců,“ uvedl senátor Jiří Růžička (TOP 09).
Na podporu turismu se postavila Liběna Jarolímková z Katedry cestovního ruchu Fakulty mezinárodních vztahů VŠE. Podle ní má turismus přínos pro ekonomiku celé země a Praha je jednoznačně nejvýznamnější turistickou destinací a je třeba mít letiště s dobrou kapacitou.
Výstavbu nové dráhy na jednání podpořil i předseda představenstva Letiště Praha Václav Řehoř. Jedním z argumentů bylo to, že letecké společnosti chtějí primárně létat do Prahy, nikoliv do regionů. Rozvoj letiště se podle něj týká doby za 30 či 50 let. Společnost podle něj bude chtít létat čím dál více.
Stavba nové paralelní dráhy podle původních plánů měla začít v roce 2022 a trvat měla zhruba čtyři roky. Její odhadovaná cena je devět miliard korun. Podle letiště má více než tři kilometry dlouhá paralelní dráha primárně sloužit pro přistávání letadel.
Na Ruzyni současně počítají s první etapou rozšíření Terminálu 2 za přibližně 16 miliard. Z toho zhruba 9 miliard tvoří investice přímo do rozšíření terminálu, zbylých 7 miliard jsou investice do souvisejících staveb, například pojezdových drah, parkovacího domu nebo estakády a jiných dopravních komunikací před terminálem.
Po dokončení první etapy rozšíření Terminálu 2 v roce 2028 má na pražském letišti přibýt celkem 9 nových kontaktních letadlových stání s nástupními mosty a gaty pro letadla na krátké a střední tratě. V rámci toho však vznikne také pět alternativních letadlových stání využitelných pro odbavení dálkových letů.
„Vítáme rozhodnutí akcionáře schválit první etapu rozšíření Terminálu 2. Realizace tohoto prvního kroku dlouhodobých rozvojových plánů Letiště Praha přispěje k rozvoji letecké dopravy v České republice, včetně možnosti otevírání nových leteckých spojení,“ řekl před časem Řehoř.
