Hlavní obsah

Dukla nebo Olymp. Úspěchy českého veslování mají vždy stejné DNA

Foto: Pixabay.com

České veslování má kvalitní systém přípravy mládeže.

Reklama

8. 5. 9:59

Kdo to v Česku s veslováním myslí vážně, dříve nebo později musí do Prahy. Zní to snad nabubřele, ale výsledky ukazují, že pražská Dukla a Olymp jsou cestou k úspěchu. Tady veslovali Synek i Knapková.

Článek

Václav Chalupa, Mirka Knapková, Ondřej Synek, tato jména se asi každému vybaví, když se řekne veslování. Čechům už se podařilo z vody vylovit celou řadu nesmírně hodnotných sportovních úspěchů. Zda můžeme doufat v další, jsme se zamýšleli právě s Ondřejem Synkem, mnohonásobným medailistou světových šampionátů i olympijských her. V současnosti Ondřej zastává pozici sportovního ředitele Českého veslařského svazu.

Máme dobrý systém

České veslování je tak jako celá řada dalších sportovních odvětví zapojeno do státem podporovaného programu Sportovní centrum mládeže (SCM). V praxi to znamená, že sportovní svazy čerpají přes Národní sportovní agenturu finance, které pak podle svých pravidel rozdělují do sportovních oddílů na výchovu talentované mládeže, zejména trenérům nadějných sportovců. Tato podpora se týká dorostenců a juniorů, tedy veslařů ve věku od 15 do 18 let.

Sportovnímu centru mládeže v případě veslování ještě předchází program Talent ID, který je de facto jakousi přípravkou SCM. „Mladí veslaři, kteří nesplní výkonnostní limity SCM, třeba protože s veslováním teprve nedávno začali, ale přesto v nich vidíme potenciál založený například na ideálním somatotypu, vitální kapacitě plic a třeba i mentálních předpokladech, se mohou účastnit programu Talent ID,“ říká Ondřej Synek a popisuje Talent ID jako v podstatě první Svazem řízenou tréninkovou nadstavbu.

Sportovní talent roku

Foto: Seznam Zprávy, Shutterstock.com, Profimedia.cz

Seznam Zprávy představují sportovní talenty roku.

Seznam Zprávy hledají největší sportovní naděje České republiky. Sledujte sérii Sportovní talent roku. Spolu s experty vám představujeme devět extrémně nadaných sportovců, kteří vynikají v tenisu, florbalu, biatlonu, veslování, ledním hokeji, MMA, cyklistice, fotbalu a atletice.

Začít lze kdykoliv

Veslařským specifikem je skutečnost, že na veslování není (více méně) nikdy pozdě. I dnes, kdy se všechny sporty posouvají k stále větší profesionalizaci a pokud možno úzkému zaměření na danou disciplínu, můžeme mezi medailisty významných veslařských klání nacházet borce, kteří s veslováním začínali v šestnácti, sedmnácti nebo osmnácti letech. Před tím ale samozřejmě aktivně sportovali.

„Je to tak. Ani to ale nic nemění na naší snaze odhalit talentované veslaře už v dorostu a následně jejich výkonnostní růst cíleně podporovat,“ říká sportovní ředitel Českého veslařského svazu Ondřej Synek. Kdo splní výkonnostní limity („Chtěli bychom znovu klást větší důraz i na vrozené fyzické předpoklady, na výběr vhodných somatotypů,“ připomíná Synek.), nad tím bude až do 18 let bdít kromě oddílových trenérů navíc i oko trenérů SCM. Snaha o zajištění výkonnostního rozvoje slibujícího budoucí medailové ambice v této fázi spočívá především ve finanční podpoře směřující k oddílovým trenérům, ale například také v pořádání soustředění, na nichž se sportovní růst talentů pod vedením reprezentačních trenérů dále rozvíjí a také trochu kontroluje.

Foto: Seznam Zprávy

Ondřej Synek

Dukla nebo Olymp

V 19 letech podpora SCM skončí a nastává další, tentokrát ryze české, specifikum veslování, totiž přestup sportovce do ASC Dukla Praha (armádní sportovní klub) v případě mužů a do Olympu Praha (centrum sportu Ministerstva vnitra) v případě žen. Pouze tyto veslařské kluby jsou v Česku schopny nabídnout dospělým veslařům podporu potřebnou pro další, nyní již v podstatě profesionální, kariéru. Pro hodně mladých veslařů je to kritický okamžik, přestup do profesionálně fungujícího veslařského klubu vyžaduje učinit ne úplně snadné rozhodnutí. Navíc v době, kdy už se mladým lidem v hlavách nehoní jenom sport.

Veslování je dřina. Velká dřina. Rozhodnout se v osmnácti nebo v devatenácti pro dřinu a nic než dřinu (veslař v plném tréninku na pivo fakt nechodí) není právě samozřejmé. „V zemích, které jsou veslařskými velmocemi, je veslování univerzitní sport a ten systém potom funguje úplně jinak. V Anglii jde kluk v devatenácti studovat na univerzitu, kde má k vrcholovému sportu perfektní podmínky. My v tomto věku naopak poměrně dost veslařů ztrácíme, protože pro ty, co veslují třeba od patnácti, je přechod z juniorů takovou první velkou zkouškou vůle,“ říká Ondřej Synek.

Jak je na tom konkurence

Díky dobře propracovanému systému podpory mládeže se českému veslování daří poměrně úspěšně podchytit mladé talenty. Tedy veslaře, kteří jsou ve své věkové kategorii v Česku nejlepší, anebo mají velký potenciál stát se nejlepšími. Ale obstojí v mezinárodní konkurenci?

Dorostenci se se zahraniční konkurencí utkávají hlavně v rámci Závodů olympijských nadějí CEFTA, jichž se nejčastěji účastní v první řadě mladí veslaři z Česka, Slovenska, Maďarska a Polska. Západní Evropa se zase potkává hlavně na Coupe de la Jeunesse. Junioři samozřejmě mají svá mistrovství Evropy a mistrovství světa, také třeba Mezinárodní juniorskou regatu v Mnichově a reprezentační trenér případně může vybrat i další mezinárodní závody. Úspěchy na těchto akcích mohou sloužit jako určitý barometr příštích, „dospělých“ úspěchů českého veslování.

K největším nadějím podle Ondřeje Synka patří Veronika Činková a Jan Čížek. Je ale třeba brát do úvahy, že v zahraničí, zejména v zemích jako je Holandsko, Anglie nebo USA, je veslování celkově „jinde“. S tím mohou souviset i odlišně pojaté systémy výchovy talentů a potažmo i způsob sestavování juniorských reprezentačních výběrů. Není tedy výjimkou, že se třeba ještě později než v juniorech (mezi juniory, což je kategorie do 18 let, a dospělými dnes mají veslaři, podobně jako třeba cyklisté, ještě kategorii do 23 let) na mezinárodní scéně objeví skvělí mladí veslaři, jejichž jména v juniorské špičce nefigurovala.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované