Syn pouličního prodavače či mladík s rovnátky. Klíčoví hráči pro závěr MS

Od 11. června první den volna. Fotbalové mistrovství světa se celé na závěr stěhuje do Spojených států. Zbývá posledních osm soubojů, ze kterých 19. července vzejde šampion. Seznam Zprávy před čtvrtfinále vybraly z každého mužstva jednoho muže, kterého jeho tým považuje za „supermana“. Protože nabízí takové schopnosti, že může vyhrát každý zápas.

Není sporu, že sledujeme unikátní střelecký festival. Čtyři nejlepší kanonýři jsou na šesti a více gólech, což se ještě nikdy nestalo. Ti nejlepší hrají nejlépe, což je skvělá reklama pro fotbal. Francouzský kapitán Kylian Mbappé do VIP kategorie pochopitelně patří. Sedmý gól si připsal v protivném osmifinále proti Paraguayi, kdy ustál provokace i ohyzdné fauly a na závěr proměnil pokutový kop, před kterým mu zlostně rozdupali penaltový puntík.

Důstojně se vypořádal i s hanopisem, který mu adresovala paraguayská senátorka Celeste Amarillová. Mbappého na síti X několikrát rasisticky urazila: „Ten hlupák se ani nenaučil psát. Místo mateřského mléka pil z kokosu a nejvzdělanějšími tvory, které kdy slyšel, byli šimpanzi.“ Mbappé se při odpovědi celkem držel. Posuďte sami: „Jste opovrženíhodná žena, která není hodna své funkce.“

I zákulisní tahy, intriky nebo politická témata můžou zamotat finiš na šampionátu. Zdá se, že Mbappé je připravený na všechno. Ačkoli v Realu Madrid poslouchá výtky za povýšené chování, protože za dva roky po přestupu z Paříže nevyhrál jedinou velkou trofej, francouzskou reprezentaci pokrývá svou aurou. Byť před čtyřmi lety ve finále vstřelil hattrick, na nejslavnější sportovní trofej stále čeká. Letos je Francie největší favorit.

Kapitán francouzského protivníka. Maroko, poslední zástupce Afriky, si ho hýčká. Ašraf Hakimí je zřejmě nejlepší pravý obránce současnosti. Dominuje rychlostí, důrazem a vášní. Občas to až přehání. Jestliže před čtyřmi lety byl postup Maročanů do semifinále senzací, letos nikoho nepřekvapují. A Hakimí v tom má hlavní roli.

V Paříži nasákl vítěznou mentalitou, vůbec o sobě nepochybuje. Už pětkrát vyhrál francouzskou ligu a podruhé za sebou taky Ligu mistrů. „Když jste jednou na vrcholu, nikdy se nechcete dostat ani o krok níž. Je to návykové, proto věřím, že jsme společně schopni mundial vyhrát. Nejen pro Araby, ale pro všechny Afričany světa,“ prohlásil před pár dny. Hakimí se narodil v Madridu, začínal v Realu a klidně mohl reprezentovat Španělsko, kdyby chtěl, ale vůbec neváhal, jaký dres obleče.

Táta Mohamed byl pouliční prodavač všemožných serepiteček, matka se starala o domácnost. Malý Ašraf se vypracoval v nejlepšího fotbalistu Afriky za rok 2025. Po šampionátu, ať skončí jakkoli, ho čeká soud kvůli nařčení ze znásilnění, kterého se měl dopustit před třemi lety: „Na ten proces čekám od prvního dne. Těším se, protože budu moct konečně promluvit. Jsem prostě snadný terč.“ Zdá se, že ani v tomhle případě nepochybuje.

Ze všech osmi supermanů je zatím vidět nejméně. Je otázka, co to způsobilo. Možná věk, vždyť mu devatenáct bude teprve za pár dní. Možná obrovská očekávání, neboť v Barceloně byl v posledních dvou sezonách prakticky nedostižný. Zvládl během nich dohromady 100 soutěžních zápasech, 42 gólů a 43 asistencí. Ano, to jsou přesně ty parametry, které fotbalové supermany charakterizují. Když si uvědomíte, jak je Lamine Yamal stále mladičký, může za pár let vládnout všem.

Nejpravděpodobnější důvod, proč na turnaji zatím neexceluje, je zranění. V dubnu si totiž natáhl stehenní sval a nebylo jisté, zda turnaj vůbec stihne. Při prvním utkání hrál dvacet minut a tvrdil: „Je mi fajn, ale je zbytečné riskovat.“ Ve druhém zápase už dostal poločas, osmifinále proti Portugalsku zvládl celé a ve statistikách poprvé vynikl.

Gól má jediný, asistenci žádnou. Mladý pán s rovnátky nevypadá, že by se tím trápil. Španělsko jeho výjimečné schopnosti zatím nepotřebovalo, neboť spoléhá na dokonalou strategii, míčovou techniku a neprostupnou obranu. Po úvodní remíze 0:0 s Kapverdskými ostrovy, což zavánělo malérem, čtyřikrát v řadě vyhrálo s čistým štítem, čili ještě nedostalo gól. V součtu s minulým turnajem neinkasoval brankář Unai Simón už 609 minut, čímž stanovil nový rekord. Hlavní španělskou hvězdou je ovšem levák Yamal. Jakmile se dotkne balonu, fanynky piští. Američanům se líbí pohádka o teenagerovi.

Ten, který má zastavit španělskou spanilou jízdu. Belgický brankář Thibaut Courtois, jeden z posledních zástupců zlaté generace, která nikdy nedosáhla na zlato. Dokonce ani na velké finále. Do Ameriky za ním dorazila celá rodina, což je známka toho, že po mistrovství světa v reprezentaci skončí. „Asi předám štafetu mladším,“ naznačil chytač z Realu Madrid na startu.

Poprvé ho do národního týmu nominovali v říjnu 2011, teď je na 114 startech. Po tom posledním si rýpnul do Američanů, kterým fotbalová disciplinárka skandálně povolila, aby po přímluvě prezidenta Donalda Trumpa mohl nastoupit vyloučený útočník Folarin Balogun. „V posledních dnech nám ve Spojených státech projevovali nedostatek respektu, ale my ukázali, že jsme dost dobrý tým,“ prohlásil čahoun v rukavicích.

Do čtvrtfinále by ho mohli doprovodit ještě tři muži z výjimečného fotbalového vrhu. Hromový útočník Romelu Lukaku má dva vstřelené góly, líbivý záložník Kevin De Bruyne se urazil, že minule vůbec nehrál, a vlasáč Axel Witsel, toho času bez angažmá, dostal zatím jen pár minut. Takže prapor bude držet Courtois a vynikající kapitán Youri Tielemans, jehož šampionát zastihl ve vrcholné fazoně.

Taky na vás všude na sociálních sítích vyskakují memy s norským monstrem? Erling Braut Haaland je lavinou na hřišti i na internetu. A pokud se mu podaří sestřelit ještě Anglii, kde vydělává stamiliony coby elitní bombarďák Manchesteru City, mánie se jistě vystupňuje. Norové vyrovnali historické maximum z roku 1998 a troufají si dál. Jak by ne! Svalnatý útočník nastřílel už sedm gólů, přičemž trenér Ståle Solbakken ho v jednom utkání úplně šetřil.

Haalandovy statistiky vyrážejí dech. V národním týmu zvládl 62 gólů v 54 zápasech, dokonce ani německý gólostroj Gerd Müller v sedmdesátých letech nedošel tak bleskově k tolika trefám. Haaland skóroval v posledních čtrnácti reprezentačních duelech za sebou, což je další mimořádný rekord. „Prostě mi to tam padá, tak proč bych se zastavoval?“ povídal, když dvěma trefami skolil Brazílii. Měl slzy na krajíčku, snad poprvé během strojové kariéry byl dojatý. Pak si vzal paličky, stoupl si k bubnu a spustil rituál, při kterém celé Norsko vesluje: „Ró!“

Jestli zvládl Angličany převést přes osmifinále proti Mexičanům v nenávistném kotli Aztéckého stadionu, pak je schopný čehokoli. Harry Kane, rytíř anglické reprezentace. „Upřímně, byl to jeden z nejtěžších a nejkrásnějších zápasů kariéry,“ prohlásil kapitán den poté. Sám se přihlásil, sedl si na zahradě do houpačky a spustil kameru, aby ukázal fanouškům, že se mu vrátil hlas. Hned po utkání jen chraptěl a omlouval se, že po společných chorálech nemůže mluvit. „Všichni bojovali o každý centimetr míče, o každý centimetr trávníku. To nám dodá větší víru a elán. Máme touhu, odhodlání a hrdost nosit národní dres,“ sípal kanonýr Bayernu Mnichov.

Celá ta scénka se virálně rozletěla do světa jako jeden z nejkomičtějších rozhovorů v historii fotbalu. Slušňák Kane už je na šesti gólech, v součtu všech šampionátů na třinácti. Zatím vyrovnal Francouze Justa Fontaina, hrdinu z dávných romantických fotbalových časů. Další trefou by se přilepil na Gerda Müllera, dva góly mi chybí na Brazilce Ronalda, tři na třetího Miroslava Kloseho.

A kdo jiný? Zpackal už dvě penalty, poslední utkání ve skupině hrál krátce, přesto je nejlepším střelcem turnaje. Osm gólů! Dohromady už jednadvacet. Možná sledujeme božské odcházení. Lionel Messi hraje na šestém mistrovství světa a ještě nikdy nebyl tak oddaný společnému cíli. Dokonce ani před čtyřmi lety, kdy dovedl Argentinu na trůn a ve finále posbíral hattrick.

Viděli jste, jak plakal, když v úterý impozantním výkonem pomohl otočit výsledek proti Egyptu? Musely to být šílené nervy. V 79. minutě favorit prohrával 0:2 a v nastavení oslavil vítězný gól na 3:2. Messi si připsal bilanci 1+1.

„Leo, nikdo se k tobě nemůže ani přiblížit. Jsi bestie,“ poklonil se mu slavný útočník Zlatan Ibrahimovic v televizním studiu Fox Sports. Ačkoli Messi vyhrál úplně všechno a během turnaje oslavil 39. narozeniny, emoce ho dohánějí. Po osmifinále mu pod tribunou nadšených argentinských fanoušků vyhrkly slzy. Utřel si je do dresu a převlékl se do vycházkového trička. Málokdy v kariéře tohle ukázal. Nakonec ho chytili spoluhráči a vyhazovali ho nad sebe. Tolik radosti, jako by Argentinci obhájili titul… Přitom jim zbývají ještě tři kroky. Ten první ze soboty na neděli proti Švýcarsku.

Když Švýcaři téměř před měsícem ztratili jisté vítězství nad slabým Katarem a remizovali 1:1, kapitán Granit Xhaka si vzal v kabině slovo, aby utišil nerudnost: „Jestli chceme ukázat, že máme silný tým i charakter, tohle už se nám nesmí stát. Byl to přešlap, na který není prostor. Já nám věřím. Musíme si věřit všichni.“ Od té doby Švýcarsko válí. Ačkoli se můžeme bavit o tom, jestli hraje pohledný fotbal, výsledky to přináší.

Xhaka je režisér všeho. Připomíná metronom, podle jehož rytmu se hraje. Rozdává přihrávky, uklidňuje, zrychluje. Švýcarům se celkem hodil příjemný los. Po Kataru měli Bosnu a Kanadu, v první vyřazovacím kole Alžírsko. Osmifinálovou řež (0:0) proti Kolumbii rozhodly až penalty.

Jestli jste se vydrželi koukat až do jedné v noci, aspoň při penaltovém rozstřelu jste prožili trochu adrenalinu. Jinak to byl boj se vším všudy. S ostrými fauly, žlutými kartami, stížnostmi a minimem šancí. Po 120 minutách nakráčel Xhaka k penaltě jako první a měl obrovskou kliku, protože brankář Camilo Vargas nepříliš umístěnou střelu málem vyrazil. Nakonec víc chybovali Kolumbijci a vítězný kapitán pravil: „Tenhle tým je výjimečný.“

Trenér Murat Yakin ho musel na trávníku chvíli nahánět, aby mu poklepal na rameno a pak ho dlouze objal. Proti Argentincům budou Švýcaři outsider, ale mají srdcaře Xhaku. Mimochodem, v téměř čtyřiatřiceti je tak užitečný, že ho chce ze Sunderlandu vykoupit Chelsea. Ale až po mistrovství světa, ve kterém právě začínají hvězdné války.