Článek
Zrovna vyjížděl do Havířova, kde pomáhá zateplovat střechu. Na hřišti si nikdy moc nevydělal, pracuje jako pokrývač. Ve třiceti Tomáš Bělíček pomalu přemýšlel, že za rok s fotbalem sekne. „Možná to preventivně udělám hned. Už vidím, jak si na mě všude ukazují: Hele, to je ten, co se nechal uplatit. Jenže já jsem čistý,“ prohlásil v rozhovoru pro Seznam Zprávy.
FC Vratimov, klub ze čtvrté nejvyšší soutěže, patří na soupis podezřelých. K tomu tři jeho hráči: Bělíček, Zdeněk Novotný a Milan Sasko. V úterý si přečetli svá jména na spisu hanby a nepřestával jim bzučet telefon: „Co se děje? Prý vás sebrali na výslech.“
Nesebrali, zato jim ve středu dorazil e-mail ze Strahova od Etické komise FAČR: Zahajujeme s vámi disciplinární řízení. Pro podezření ze spáchání disciplinárních přečinů a do vyřešení případu máte zastavenou činnost.
„Strašný šok. Málem jsem několikrát spadl ze střechy,“ říkal fotbalový pokrývač.
Teprve časem se dozvěděl, z čeho fotbalisty z Vratimova viní.
Zaprvé paragraf matchfixing za to, že měli ovlivnit zápas.
Zadruhé paragraf úplatkářství, neboť je podezření, že si nechali zaplatit od funkcionářů, konkrétně od sportovního manažera Jakuba Prokeše a hráčského agenta Lukáše Hály. Jednalo se o druhé kolo národního poháru z loňského srpna, v němž Vratimov jednoznačně prohrál 1:4 s Frýdkem-Místkem z MSFL, třetí nejvyšší soutěže.
Zastavujeme vám činnost, pane Bělíčku.
„Ani jsme si neškrtli. Kluci z Frýdku nám skoro nepůjčili míč. Proboha, vždyť to nedává žádný smysl. Spíš je to psycho,“ říká Bělíček.
I proto se obrátil na Českou asociaci fotbalových hráčů, která se snaží pomáhat v nesnázích. Nebyl zdaleka sám, kdo to udělal. Za hráče, pro které si policie opravdu přišla, volali podle informací Seznam Zpráv i rodiče a přítelkyně, aby požádali o pomoc. Skandál, který v úterý vypukl, se teprve rozjíždí.
Vzpomínáte na zápas, kvůli kterému patříte mezi podezřelé?
Prohráli jsme poločas 0:3, nebylo o čem. Kočka s myší. Neměli jsme šanci. Až spoluhráči mi připomněli, že jsem na konci zápasu udělal hrozný kiks. Běžela 95. minuta, když jsem chtěl přihrát na druhou stranu šestnáctky, balon mi skočil na drnu, já ho špatně trefil a kutálel se rovnou k soupeři, který skóroval. Fakt to vypadalo blbě.
Nemohl to být důvod, proč si na vás posvítili?
Taková chyba se stává jednou za deset let. Kdybyste ji chtěl udělat schválně, nepovede se vám. Jestli tohle stačí k nějakému podezření, je to vážně divné.
S pány Prokešem a Hálou jste se nepotkal?
Hálu vůbec neznám, od pana Prokeše mi před zápasem přišla zpráva přes Messenger: Ahoj, hrajete v plné sestavě? Odpověděl jsem po pravdě, že jsme nachystaní, a on se zeptal: A ty hraješ? Na to už jsem ani neměl čas reagovat.
Nesliboval něco?
Vůbec. Je mi přišlo trochu zvláštní, že takhle najednou napsal a zajímal se o náš zápas. Většinou jsme si napsali jednou ročně zdvořilostně. Pan Prokeš mi totiž před lety zprostředkovával angažmá v rakouské regionální lize, má agenturu CZ Spieler a dobré kontakty. Svým způsobem mi trochu dělal manažera, ale jakmile jsem se vrátil do Česka, neviděli jsme se. Jen občas napsal: Co Rakousko? Nechtěl bys to znovu zkusit?
A nechtěl?
Už mám svoje roky a dobrou práci, bavilo mě hrát fotbal za pár kaček. Zrovna mi bylo třicet, za rok jsem chtěl končit. Jenže teď tohle. Se snoubenkou jsme měli během pár hodin zavařené telefony, protože všichni příbuzní a známí nás okamžitě bombardovali, co jsem provedl.
Těch jmen, které se objevily na seznamu, bylo 47.
No vidíte a já si myslel, že si ze mě spoluhráči vystřelili a poslali do společného chatu obrázek od AI. Že ho předělali a připsali tam jméno Bělíček. Teprve když jsem rozkliknul svazové stránky, polilo mě horko: Co to má jako znamenat?
To jsem se chtěl zeptat já.
Dokud mi druhý den nepřišel e-mail, neměl jsem tušení. Pořád jsem myslel, že je to jen nedorozumění, blbý vtip.
A teď?
Očernili mě a já se budu bránit. Klidně soudní cestou za nactiutrhání, za poškození svého jména. Poradím se s právníky. Kdybych nebyl zraněný, nemůžu teď o víkendu hrát, protože mi to zakázali. Vůbec jsem neváhal a rovnou zašel do kabiny za spoluhráči a trenérem a řekl jim to samé, co říkám vám. Jsem nevinný. Copak si někdo může myslet, že jsem měl nějaký důvod?
Tak jinak: nikdo se vás nikdy nepokusil uplatit? Nikdy jste nebyl součástí cinklého zápasu?
Možná jsem naivka, ale my, kluci, kteří hrajeme celý život fotbal za pár korun, to děláme z lásky k tomu sportu. Máme fotbal rádi. Aniž bych to věděl nebo na to měl důkazy, možná jsem někdy byl součástí cinklého zápasu. Člověku se hlavou honí leccos. Někdy máte pocit, že vidíte něco smradlavého, nepřirozeného. Zapískané penalty, neodpískané penalty, ležérní chyby, divné verdikty, občas si myslíte, že vás rozhodčí prostě zařízl. Tak to chodí. Ale když mám odpovědět, tak jsem nikdy nevěděl předem, že se něco domluvilo. A už vůbec nemám zkušenost s tím, že by mi někdo něco nabídl. Jestli mě nezprostí obvinění, vážně se budu bránit. Přece nemůžu žít s cejchem, že jsem darebák.
