Článek
Jakmile uslyšel závěrečný hvizd, vykročil od svého území s lehce kyselým výrazem. První mistrovský zápas za Česko prohrál. Z pěti střel chytil tři. Zneškodnil jednu vyloženou šanci Chorvatů, na první gólovou ránu neměl nárok, druhý gól byl vyloženě nešťastný.
„Balon se mi dvakrát nebo třikrát odrazil mezi nohama, mohlo to jít kamkoli, ale skončilo to za čárou. Možná jsem měl i trochu smůly,“ hodnotil brankář Lukáš Horníček, když v sobotu pozdě večer sundal rukavice a strčil si je do podpaží.
Jestli je použije taky při úterním pokračování Ligy národů proti Anglii, není jasné. Vždyť sestavu na souboj s Chorvatskem (1:2) se hráči dozvěděli zhruba dvě hodiny před výkopem, což byl na reprezentační úrovni docela extrém. Brankáři přitom v jakémkoli sportu bývají nejradši, když mají své jisté dlouho dopředu. S garantovaným místem se zpravidla dokážou lépe koncentrovat, v klidu si projedou své rituály a hlavně cítí jistotu, že na ně tým spoléhá.
Při premiéře španělského trenéra Santiho Denii bylo všechno jinak, ale gólmanům to neuškodilo.
Pokud tedy nemluvíme o dvou náhradnících, kteří měli tentokrát smůlu. A pozor, nejsou to ledasjaká jména. Matěj Kovář z Eindhovenu byl jedničkou poslední tři roky, včetně letního mistrovství světa. Kdyby neměl povahu pohodáře, klidně se ho mohlo dotknout, že zůstal stranou. Antonín Kinský, vystupováním suverén, který o sobě nepochybuje, je od nové sezony první volbou Tottenhamu v Premier League a v národním dresu ještě nechytal ani jednou. Těšil se na premiéru, která nepřišla.
Nečekejte éru jednoho muže
Všichni tři jsou to těžké váhy. Proto se dá téměř jistě předpovědět, že se nebude konat éra jednoho muže, jako to platilo v časech Petra Čecha. Nebýt těžkého zranění hlavy, po kterém musel jeden ze symbolů Chelsea nosit ochrannou helmu, chytal by v reprezentaci nepřetržitě čtrnáct let. I proto je českým rekordmanem se 124 starty. Ostatní gólmani mu dělali pouze stafáž.
Ale teď? Nikdo nevybočuje.
„Trenér by klidně mohl vytáhnout brankáře z klobouku a stejně by se nezmýlil. Tenhle post má nároďák pořešený,“ glosoval legendární záložník Karel Poborský.
Boj o brankářskou jedničku | Sport SZ
Lukáš Horníček (24 let, 197 cm, Newcastle). Z Pardubic odešel už jako šestnáctiletý. Vsadil na Bragu, čili portugalskou cestu, kde kromě jiného výrazně zlepšil hru nohama. V českém áčku chytal zatím dvakrát, inkasoval tři góly. Na mistrovství světa byl náhradníkem. Prošel všechny mládežnické reprezentace, v jednadvacítce si s Kinským konkurovali i pomáhali. Newcastle ho koupil za téměř 750 milionů korun.
Antonín Kinský (23 let, 190 cm, Tottenham). Generační talent v tom, jak mistrně umí hrát nohama. Jako kluk byl dlouho útočníkem. Gólmanské geny zdědil po tátovi, také Antonínovi, bývalém reprezentantovi. Kariérou zatím letí raketově: Dukla, Vyškov, Pardubice, Slavia, Tottenham. Letos na jaře dvakrát šíleně chyboval v Lize mistrů, ale tíživou situaci, kdy ho minulý trenér vyhnal z branky, ustál. V reprezentaci zatím nenastoupil.
Matěj Kovář (26 let, 196 cm, Eindhoven). Nejstarší, nejzkušenější, nejvyzkoušenější. Jako junák šel do Anglie, kde smluvně patřil Manchesteru United a obouchával se v menších klubech. Má český titul se Spartou, německý s Leverkusenem, nizozemský s PSV. V reprezentaci zatím 23 zápasů a 29 gólů, šestkrát s nulou. Poslední čisté konto vychytal loni v listopadu s Gibraltarem, letos ani jednou za šest pokusů. Byl jedničkou na MS.
Bude v brance pokračovat Horníček? Nebo to trenérský štáb prostřídá?
Nabízí se druhá varianta, protože reprezentaci čekají ještě tři nesmírně náročné zkoušky během devíti dnů. Hned v úterý proti Anglii v Edenu, v sobotu proti mistrům světa ve Španělsku a další úterý repete s Anglií ve Wembley.
Co zápas, to svátek. Co zápas, to výzva.
Papírově se dá předpokládat, že zrovna kolem české branky to bude hořet. Když trenéři vyzkouší všechny varianty, mohla by se z toho do budoucna vyklubat jednička, která příští rok vstoupí do kvalifikace o mistrovství Evropy 2028.
„Nechte se překvapit,“ vzkázal jen Santi Denia. Z pár slov, kterými se o gólmanech zatím zmínil, se dá vydedukovat, že rozhodovací pravomoc svěřil trenérovi brankářů. Rubén Martínez má hodně pestrý životopis, ve kterém najdete angažmá v Southamptonu, Remeši, Celtě Vigo, Olympiakosu Pireus, Salcburku, Tel Avivu nebo u španělské jednadvacítky. Na několika etapách byl Deniovým pomocníkem, takže nepřekvapilo, že si hlavní kouč vzal i s sebou do Prahy.
Ačkoli slavný chytač Petr Čech před víkendem tvrdil, že jeho nástupce Kovář neudělal při reprezentačních zápasech nic moc problematického, aby o stabilní pozici přišel, trenér brankářů nakonec ukázal na Horníčka, což veřejnost vcelku kvitovala.
„Možná jsme byli všichni tři trochu nervózní, ale řekněme, že to nakonec naštěstí dopadlo dobře pro mě,“ hodnotil Horníček. Zároveň v předzápasovém rozhovoru pro sport.cz připustil, že jsou všichni tři rivaly.
Čtyřiadvacetiletý vazoun je kometa. Rodák z vesničky Dobříkov u Vysokého Mýta odešel už v dorosteneckém věku z Pardubic do portugalské Bragy. Postupně se vypracoval do prvního týmu a v minulé sezoně zazářil, úspěšnými zákroky dotáhl Bragu do semifinále Evropské ligy. Na reprezentační soupisce mají vyšší transferovou hodnotu jen útočný šikula Pavel Šulc a kapitán Ladislav Krejčí.
O Horníčka se během jara zajímaly klubové veličiny, leč astronomickou výstupní klauzuli, kterou měl ve smlouvě s Bragou, se rozhodl zaplatit jen zámožný Newcastle. Vysolil v přepočtu téměř čtvrt miliardy korun a zatím nelituje. „Tak mladý a tak dobrý. Vůbec si nepřipouští tlak a zůstává v klidu. Je pro nás velkou posilou. Navíc se může ještě zlepšovat,“ vychválil ho nedávno trenér Matthias Jaissle. I proto se dalo čekat, že jej velký reprezentační test nemine.
A dál? Dál si musíme počkat, jakou preferenci zvolí španělský expert Martínez. Jisté je, že Česko mu aktuálně nabízí pestrou paletu možností.

Zavírám branku? Tentokrát ne! Matěj Kovář v dresu Eindhovenu nakonec nedosáhl na střelu Wouta Weghorsta z Twente.
„V brance jsme velmoc,“ myslí si dokonce vyhlášený brankářský kouč Martin Shejbal, který nablízko kontroloval vývoj prakticky všech talentů z poslední dekády. Jeho myšlenky se shodly s úvodní reprezentační volbou.
„Taky bych vybral Lukáše (Horníčka), zasloužil si to asi nejvíc. Ne kvůli tomu, že jsem ho vedl nejdéle a znám ho odmalička, ale úvod sezony měl o fous nejpovedenější. Za poslední rok a půl nedostal jediný gól, který by padl po jeho chybě, což je pro mě nejdůležitější statistika. Jede na vlně a ve svém chytání má zatím nevyčerpaný potenciál, což je z pohledu trenéra hodně sexy,“ nadechl se Shejbal a než stačil dostat doplňující otázku, rovnou pokračoval.
„Kovy (Matěj Kovář) je záruka klidu, někdy možná až bohorovného, občas bych u něj rád viděl víc energie. Ale tým je na něj zvyklý, protože ví, že ho jako brankář podrží v důležitých momentech. Skvělá postava, výborný reflex, zkušenost. A pak je tu Tonda (Kinský), jehož minulý rok byl tak turbulentní, že ho málem zmačkal. Nakonec končil pohádkově, s prodloužením smlouvy a s pozicí jedničky v Tottenhamu, což je hlavně Tondova zásluha. Ze všech tří má jednoznačně nejlepší hru nohama, neztratil by se mezi hráči v poli. Je to perfekcionista, který nemá rád pozici čekatele.“
Kdy hrají Češi a výsledky
| Datum/Čas | Zápas | Výsledek |
|---|---|---|
| Sobota 26. 9. / 20:45 | ČESKO–Chorvatsko | 1:2 |
| Úterý 29. 9. / 20:45 | ČESKO–Anglie | |
| Sobota 3. 10. / 20:45 | Španělsko–ČESKO | |
| Úterý 6. 10. / 20:45 | Anglie–ČESKO | |
| Čtvrtek 12. 11. / 20:45 | ČESKO–Španělsko | |
| Neděle 15. 11. / 20:45 | Chorvatsko–ČESKO |
Tabulka
| Pořadí | Tým | Z | S | B |
|---|---|---|---|---|
| 1. | Španělsko | 1 | 3:2 | 3 |
| 2. | Chorvatsko | 1 | 2:1 | 3 |
| 3. | Anglie | 1 | 2:3 | 0 |
| 4. | ČESKO | 1 | 1:2 | 0 |
To byl od Shejbala jen takový předkrm, protože o reprezentačních brankářích pak mluvil dalších sedm minut spatra: „Ani jeden z nich se nenarodil jako klasická hvězda, neměli svou cestu vystlanou, někdy se museli prodírat trním, takže jsou slušně obouchaní a připravení. Je fér, že všichni začínají na stejné čáře, proto by měli dostat každý jeden zápas. Sraz je tentokrát ideálně dlouhý na to, aby se vyzkoušelo všechno, co se vyzkoušet musí. Pak bude záležet, kdo se bude nejvíc hodit do strategie, kterou chce trenér Denia praktikovat.“
Kdo má nejlepší trojici v Evropě?
Už v sobotu proti Chorvatsku se ukázalo, že Santi Denia bude vyloženě vyžadovat výstavbu, čili od brankáře výbornou hru nohama, přesné přihrávky na kratší i delší vzdálenost. Ale bez zbytečného rizika. Horníček hned první troufalou rozehrávku zkazil dlouhým pasem do autu, ale to byl jediný očividný renonc.
Kdo rozumí fotbalu, musí si všimnout, že konstruktivní rozehrávka je největším plusem u Kinského. „Když se pro něj trenér rozhodne, ti dva, jak je znám, mu udělají fantastický servis. Ale nechci předbíhat, vždyť Tonda za nároďák ještě nikdy nechytal,“ reagoval Shejbal.

Kolegové. Konkurenti. Kamarádi. Antonín Kinský (vlevo) během reprezentačního tréninku s Lukášem Horníčkem.
A znovu jsme u toho, že gólmanská otázka zatím nenabízí žádné nápovědy. Jisté je pouze to, že by trenéři neměli mít špatné řešení. Odstrašujícím příkladem budiž mistrovství světa 1982, na kterém trenér Jozef Vengloš ztratil nadhled a trpělivost. Nakonec vystřídal všechny tři brankáře, což celému týmu způsobilo nervozitu, zmatek a kiksy. Zdeněk Hruška dostal gól od Kuvajtu, Stanislav Seman dva od Angličanů, Karel Stromšík jeden od Francouzů. Výsledkem bylo fiasko a rychlý návrat domů.
„Zvenčí to vnímám tak, že současný nároďák má v brance jediný problém: trefit toho správného,“ usměje se Martin Shejbal nad vlastní pointou.
V Evropě najdete jen pár reprezentací, které by nabízely takovou extra úroveň jako Česko. Papírově nejsilnější brankářskou ekipu mají nejspíš ve Španělsku, kde je neotřesitelnou jedničkou Unai Simon z Bilbaa, jemuž dlouhodobě kryje záda David Raya z Arsenalu. Po zlatém šampionátu jen barcelonského Joana Garciu vyměnil Josep Martínez z Interu Milán. Tradičně silní jsou Němci s nově určeným lídrem Marcem-Andrém ter Stegenem.
Angličané mají tři pilíře z Premier League, přičemž úvodní utkání Ligy národů dostal na starosti James Trafford z Leedsu - a rozjetí Španělé ho pokořili hned třikrát. Francouzi spoléhají na sílu a zkušenosti Mikea Magnana, jeho současní kolegové Restes a Butes zatím v reprezentaci nikdy nechytali. U čtyřčlenného brankářského týmu Belgie jsou na nule dokonce tři gólmani a jednička Lammens z Manchesteru United chytal teprve počtvrté, což je důsledek toho, že schází mohykán Thibaut Courtois.
Udělají Češi z brankářského řemesla znovu svou výhodu? Kvalitu a jména na to mají.














