Změna rolí, teď se mučí Sparta. Jak Pardubice dobyly Prahu

Sparťanský kapitán Filip Chlapík dupal tunelem z ledu jako první. Zuřil, třísknul hokejkou do rámu. Vypustil pár nadávek a zmizel v kabině. Čekalo se, jestli proti Pardubicím jeho tým zabere a nakopne se. Dorazil nový trenérský štáb, což občas způsobí zázrak.

Teď ne.

Sparta natáhla šňůru porážek na číslo pět, s Dynamem padla 3:6.

„Víte, za co jsem nejvíc rád?“ z dvoumetrové výšky hlásil do diktafonu pardubický obr Jáchym Kondelík. „Konečně jsme tady uspěli, minulou sezonu jsme v Praze dostali dvakrát dost naloženo,“ přidal.

Souboj Sparty s Pardubicemi je od chvíle, co se obou celků chopili miliardáři Karel Pražák a Petr Dědek, něco jako jediný zabalený bonbon v krabici.

Necháváte si ho na konec, doufáte, že roztrhnete obal a dostaví se nejlepší chuť, kterou jste kdy poznali.

Obě česká hokejová monstra přes léto tradičně skládají nadupaný kádr, aby se konečně podařila klíčová mise s názvem titul. Sestava má být vždycky lepší než na jaře.

Jenže rivalové toho mají společného víc, než by sami chtěli. Předně se jedná o fakt, že pohár jim pokaždé někdo vyfoukne.

Ale co se týká nákupů a možností? Kam dvanáct klubů extraligy chodí s papírovou taškou, tihle dva si mohou dovolit dorazit náklaďákem a zboží vybírat bagrem. Taky proto je střet tak lákavý, na obou stranách se počítají hvězdy.

Co se týká síly kádru, neměl by být mezi týmy moc velký rozdíl. Jenže třeba celý minulý ročník to na ledě to vypadalo jinak. Přesně, jak naznačoval Kondelík.

Téma poslední sezony znělo: i kdyby bylo Spartě nejhůř, hrálo se klidně na zamrzlé louži a na tupých bruslích, na Pardubicích se zahojí. Souboj mocných se měnil na masakr.

Sparta válcovala.

Čtyřikrát vyhrála, nastřílela 23 gólů, dostala jen 6.

„Bylo znát, že jsme byli trochu…,“ nadechl se Kondelík a hledal správná slova. „Použiju možná blbý slovo, ale byli jsme trochu zastrašení, co s námi udělají,“ pokračoval. „Ve sportu je strašně důležitá hlava. Takže má velký význam, že jsme zápas u nich zvládali,“ dodal nejvyšší hráč sestavy Dynama.

Role se obrátily.

Ve výsledku se asi našel jen jediný fanoušek Sparty, který šel domů spokojený na maximální stupeň.

Byla to malá slečna v růžové mikině.

Puk vyskočil ze hřiště a dlouho se válel pod sektorem, až přišel jeden z fotografů a holčičce kousek gumy podal. Rozzářené oči stály za to.

Milý důkaz, že i velká bitva je pořád jen sport, podal v útrobách stadionu sparťanský lékař Dušan Singer. Hodně hráčů z tábora soupeře znal ze Sparty i z reprezentace. Čekal na ně, aby je cestou z ledu pozdravil.

Do toho namíchal rozhodčí Jiří Svoboda, který směrem k Singrovi věnoval významný pohled: „Ještě jednou děkuju,“ podával lékaři Sparty ruku. Na obličeji měl zelenou ozdobu po rychlém šití během zápasu.

„Měj se hezky,“ až otcovsky odvětil Singer.

Pardubice se vracely domů v lehké euforii. „Honzo, Honzo, pojďte k nám,“ halekal Daniel Gazda v tunelu, který Chlapíkova hokejka nerozmlátila, na Jana Košťálka. Dav si totiž žádal obránce Dynama na děkovačku.

Takže v paláci, kde není doma, vyjel Košťálek na led, aby se radoval z výhry ještě jednou. Se dvěma góly a jednou nahrávkou se stal hrdinou zápasu.

„Říkal jsem si, že je to trochu divný, vyjet zpátky na led tady v Praze. Ale volali mě, tak jsem musel jít,“ odvětil Košťálek.

Třicetiletý bek je jedním z nejpříjemnějších překvapení startu extraligy. Po 13 zápasech má na kontě 12 bodů. V létě 2024 si Pardubice vyhodnotily, že nedává týmu tolik, co by chtěly. Nevyšlo mu play off.

Takže Košťálek odešel na hostování do Vítkovic. Mělo se za to, že hostování je spíš jen slůvko, se kterým se dá různě pohrávat, ale že se bek zpátky už nevrátí.

Jenže on sám nakonec hodně chtěl. Přijal cestu, že se popere o místo, což mu vyšlo. Hlavně v početních výhodách je hodně silný. „Hraje parádně. Nedávno měl snad patnáct střel na bránu, což já nemám za celou sezonu,“ přikývl Kondelík.

„Rozkaz zněl jasně. Střílet!“ kontroval Košťálek.

A když měl rozebrat svůj progres, odvětil: „Nevím, asi je to trochu vystřízlivění ve Vítkovicích. Byl jsem tam rok bez rodiny, teď jsme zase všichni spolu, což je nádherný. Do toho hraju ve skvělým klubu.“

Po ročním pobytu v Ostravě Košťálek vypadá, jak kdyby se vrátil z hokejového sanatoria. Dřív uměl nastřílet 14 gólů nebo sbírat přes 40 bodů. První čtvrtina dává zprávu, že na vysoké hodnoty může mířit znovu.

Velkým tématem byla i změna na sparťanské lavičce. Klub propustil trenéra Pavla Grosse, na jeho místo instaloval bývalého obránce Jaroslava Nedvěda.

Jeho tým byl výrazně horší. Sice vedl, ale pak spíš klasicky zápasil sám se sebou než se soupeřem.

„Od začátku,“ odvětil Nedvěd na dotaz Seznam Zpráv, kde vnímá, že je potřeba začít Spartu přebudovávat. „Jsme tady dva dny. Jestli se chceme prezentovat nějakým jiným hokejem, chvilku to zabere,“ pokračoval kouč, který dosud vedl prvoligové Litoměřice.

„Máme před sebou spoustu práce, ale můžu říct, že ráno v den zápasu jsme dělali přesilovky,“ naznačil lehký optimismus. Sparta z přesilovek dala tři góly. „Bylo by fajn, kdyby všechno pokračovalo ve stejném stylu, že na co sáhneme, to se zlepší. Teď nás čeká další domácí úkol. Oslabení,“ doplnil.

Když Sparta prohrála na konci září s Plzní a její temná šňůra teprve startovala, dveře kabiny byly dlouho zavřené.

Grossův štáb hned za tepla řešil chyby.

Pátá porážka v řadě paradoxně znamenala jinou náladu. Pro Nedvěda to byl první nezdar, takže kouč neměl zase takový důvod skočit do negativní nálady: „Vůbec. Dovedu být negativní na tréninku, když se mi něco nelíbí, snažíme se něco drilovat a vidím lajdáctví. Ale hulákat na někoho po zápase? Kluci do utkání šli s odhodláním. Věřím, že se budeme posouvat.“

Příště se Sparta s Pardubicemi potkají na konci listopadu, což je doba, za kterou se může změnit hodně věcí.

Před rokem mělo velké herní potíže Dynamo, měnilo trenéry, tápalo. Stejně nakonec hrálo finále a padlo v sedmém zápase s Kometou.

Brněnská zlatá jízda zničila i Spartu, jen v semifinále - o jednu fázi dřív.

Pro extraligu je velká věc, že dva nejbohatší celky ligy dovede zbytek soutěže sem tam přidusit.

Momentálně platí, že Pardubice se zlepšují a je těžší a těžší je trápit.

Mučit Spartu je zatím pořád dovoleno.