Hlavní obsah

Státní fond jako lék na důchodový systém? Nebude fungovat a navíc je to nefér konkurence, míní šéf Asociace penzijních fondů

Rozhovor s Alešem Poklopem, šéfem Asociace penzijních fondů. (Video: Zuzana Kubátová, Seznam.cz)

Vláda hledá cesty, jak do budoucna zabezpečit důchodový systém. Posun věkové hranice pro nárok na penzi nad 65 let kabinet nedávno odmítl, ve hře jsou další zvažovaná opatření.

Článek

Jedním z léků na hrozící nerovnováhu důchodového systému má být nově zřízený státní důchodový fond. Má přivést více lidí i více peněz do soukromého penzijního spoření.

S návrhem přišlo Ministerstvo práce a sociálních věcí, vyšel z důchodové komise. Debata o něm se právě rozbíhá.

Podle výchozích představ by měl nový fond dávat klientům vyšší zhodnocení než soukromé penzijní fondy 3. pilíře, v nichž spoří na penzi 4,5 milionu Čechů. Většina – skoro 3,5 milionu střadatelů – ve 3. pilíři ukládá své úspory do tzv. transformovaných fondů, fungujících od začátku 90. let. Ty podléhají přísné regulaci, musí se vystříhat rizika a klientům garantují, že ani jednorázově nespadnou do ztráty.

Striktně konzervativní přístup je ale spojen s minimálním zhodnocením: od roku 1995 do konce loňského roku dosáhl průměrný roční výnos těchto fondů pouhých 3,47 procent. To je jen těsně nad úroveň inflace.

Malý příspěvek ke státní penzi seniorům ale zatím přinášejí i nové tzv. účastnické penzijní fondy, které se rozjely po reformě systému v roce 2013. Ty nabízejí větší škálu investičních strategií a jejich manažeři mají volnější ruce.

V nových fondech je ale zatím jen něco přes milion lidí a většina z nich se stále drží konzervativních, nevýnosných strategií.

Nový státní fond by měl být jakýmsi kompromisem mezi starými transformovanými a novými účastnickými fondy. Měl by garantovat neprodělek a zhodnocení nad inflaci – byť ne každý rok, tak jak to svazuje staré fondy. Mluví se zhruba o desetiletém horizontu, za který by měl být státní fond celkově v plusu. Fond má lákat na nízké klientské poplatky. Nebo má dostat možnost přednostně nakupovat lukrativní české státní dluhopisy.

Politická debata o návrhu se teprve rozbíhá, ze soukromé sféry se ale vůči němu ozývá kritika.

„V každém jiném sektoru si dovedu jen těžko představit, že by fungovaly vedle sebe státní instituce a soukromý subjekt, který by měl rozdílné podmínky,“ říká v rozhovoru pro Seznam Aleš Poklop, prezident Asociace penzijních společností a šéf Penzijní společnosti České spořitelny.

Fondová asociace není členem důchodové komise, a tak Poklop – jak přiznává – nezná návrh státního fondu do detailu. „Co ale víme, měl by konkurovat soukromým fondům, aby přinášel vyšší výnos. A měl by být zároveň postavený tak, že by mu stávající penzijní společnosti konkurovat nemohly. Zejména v tom, že by měl garantovat vklady a zhodnocení na úrovni inflace,“ říká šéf asociace. Ten zároveň varuje, že pokud by fond měl své garance dodržovat, musel by ho stát čas od času podepřít z veřejných zdrojů. To ale podle Poklopa ztrácí smysl.

Stejně podle něj nedává smysl nahradit stávající konzervativní fondy soukromých penzijních společností dalším konzervativním fondem v režii státu.

Penzijní fondy v předchozích letech svými výsledky neoslňovaly, malé výnosy nabízely většinou i nové fondy, které nejsou tolik svázané regulací jako staré fondy transformované.

„Každé spoření investičního charakteru je během na dlouhou trať. Teď máme za sebou několik specifických let, kdy centrální banky držely úroky velmi nízko, takže společnosti nevydělávaly na úrokových výnosech, nemohly si udělat žádný polštář. K tomu máme u starých fondů přísnou regulaci, která dovoluje investovat jen do instrumentů, které v minulých letech žádné výnosy nést nemohly. Ani při tomhle vývoji ale v dlouhodobém horizontu fondy nehospodařily s nulou, určitého zhodnocení dosáhly,“ zdůrazňuje Poklop.

HLASUJTE: Jaký důchod byste považovali za přiměřený?
Do 10 tisíc korun
1.3 %
10 až 15 tisíc korun
3.5 %
15 až 20 tisíc korun
50.4 %
20 až 30 tisíc korun
35.8 %
Nad 30 tisíc korun
9 %
Celkem hlasovalo 23589 čtenářů.

Letos došlo v hospodaření fondů k obratu, všechny kategorie – od konzervativních až po ty s dynamickou investiční strategií – hlásí několikaprocentní zhodnocení.

Na obzoru je ale v celé Evropě zpomalení ekonomiky. Centrální banky ve snaze stimulovat hospodářství opět tlačí na nízké úroky – to je pro finanční trh nepříznivé. Podle Poklopa ale není, čeho se bát. I kdyby opět přišlo pro fondy slabší období, vyrovná je dlouhodobý horizont penzijního spoření.

Současný 3. důchodový pilíř je podle Aleše Poklopa nastaven dobře, stačilo by ho více kultivovat. Jak?

„Může to být například vyšší státní podpora na vyšší úložky, aby měli lidé motivaci více si spořit. Nebo tlak na zaměstnavatele směrem k povinným příspěvkům jejich zaměstnancům. Jde přece o to, dostat více peněz do penzijního systému, k tomu ale státní fond nepomůže,“ říká šéf Asociace penzijních společností.

O zvyšování důchodového věku, které doporučuje vládní rozpočtová rada, má naopak pochybnosti. „Nemyslím, že je možno ho zvedat do nekonečna. Je pravda, že se za posledních dvacet let obrovsky prodloužila doba, kterou lidé stráví v důchodu (s tím, jak se prodlužuje průměrný věk dožití – pozn. red.) Do roku 2050 se má tato doba zvýšit o dalších, tuším, sedm let. Ale nemyslím si, že bude lidský organismus schopen fungovat do 70, 80 let – i když je stále lepší zdravotní péče i náš životní styl,“ říká Aleš Poklop. Varuje ale, že v budoucnu bude muset stát každopádně vydávat na penze větší částky, než jaké na ně dává dnes.

Doporučujeme

Další zprávy