Hlavní obsah

Zvýší se důchodový věk? Vláda řešila, proč se musí změnit penzijní systém

Brífink po jednání vlády: Věk odchodu do důchodu se zvyšovat nebude. (Video: Seznam.cz)

Vláda probrala zprávu ministerstva práce, která se věnuje stárnutí populace. Věk odchodu do důchodu se podle ministrů zatím zvedat nebude.

Článek

„Důchodci jsou pro nás priorita,“ sdělil na tiskové konferenci premiér Andrej Babiš. On sám nemá obavy o finanční prostředky na důchody, důchodci jsou podle něj spokojení. „Do roku 2021 chceme dosáhnout průměrného důchodu 15 tisíc korun,“ uvedl po jednání vlády.

Ministři v pondělí jednali o tom, jestli by se měl v budoucnu důchodový věk v Česku zvyšovat, nebo by měl zůstat na 65 letech. Zabývala se také zprávou ministerstva práce, podle níž se penzijní systém beze změn propadne do deficitu a růst výdajů může zmírnit odsouvání penzijní věkové hranice, a to od třicátých let za desetiletí o rok. Do penze v 66 letech by tak lidé začali chodit ve čtyřicátých letech. Zatímco podle ministerstva financí by kabinet měl o úpravě věku rozhodnout, podle ministerstva práce by to měla udělat za pět let až další vláda. Proti zvýšení věku pro odchod do důchodu se v nedělní Partii televize Prima vyslovil premiér Andrej Babiš (ANO).

V pondělí 9. září by měla koaliční rada projednat bod o strategickém rámci přípravy na stárnutí společnosti 2019–2025, návrh, který předložila ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová za ČSSD. Premiér stanovil polovinu prosince jako termín, do kterého by měl být vypracován akční plán.

„Další zhodnocování demografického vývoje se bude provádět až za pět let,“ dodala Maláčová. Důvodem pro nezvedání věku odchodu do důchodu je podle ministryně zhoršování zdravotního stavu populace ve stejném věku i přesto, že věk dožití se zvyšuje.

O stárnutí populace se podle Maláčové v Česku pouze mluví, a to v souvislosti s věkem odchodu do důchodu, ale je třeba se na scénář stárnoucí populace doopravdy připravit. „Možností, jak realizovat naše programové závazky, je spousta. Je třeba najít rovnováhu mezi správným, spravedlivým řešením, finanční náročností a politickou průchodností návrhu,“ uvedla ministryně.

Maláčová také zdůraznila nespravedlivé důchody pro ženy, jež je mají zhruba o pětinu nižší kvůli době, kterou stráví péčí o děti, a nejsou v té době v zaměstnání.

Věk pro odchod do penze se v Česku postupně zvyšuje, a to každý rok u mužů o dva měsíce a u žen obvykle o čtyři měsíce. Muži odcházejí teď do penze asi v 63,5 roku a ženy dřív podle počtu dětí. Ve 30. letech by se měla věková hranice u obou pohlaví srovnat na 65 letech a zmrazit. Zastropování prosadila v minulém volebním období vláda ČSSD, ANO a lidovců. Ministerstvo práce má každých pět let připravit zprávu, jak se doba dožití a důchodový systém vyvíjejí. Podle výsledků se má věk případně upravit tak, aby byl člověk v penzi čtvrtinu života.

Pokud by měla podmínka čtvrtiny života v penzi platit, měl by podle zprávy věk dál růst. Od počátku třicátých let by se měl zvyšovat za desetiletí o rok. V 66 letech by šli do penze lidé, kteří se narodili v roce 1979. Letos slaví čtyřicáté narozeniny. Důchod v 67 by měli lidé s rokem narození 1992, letos jim je 27 let, vyplývá ze zprávy.

Česko nyní vydává na penze asi osm procent hrubého domácího produktu (HDP). Před rokem 2060 by to mělo být 14,5 procenta HDP. Pokud by věk dál rostl, výdaje by se zvyšovaly pomaleji. Činily by podle propočtů na konci padesátých let asi 13,2 procenta HDP. Podle zprávy má nyní sice ČR výdaje nižší, zvedat se ale budou rychleji než v jiných vyspělých státech.

Důchodový systém je v posledních letech v přebytku, a to díky vysoké zaměstnanosti a růstu mezd. V kladných číslech by podle zprávy mohl zůstat do třicátých let. Poté se schodek začne rychle zvyšovat. Před rokem 2060 by mohly výdaje převyšovat příjmy o 4,8 až 4,9 procenta HDP. V dnešních cenách to je asi 270 miliard korun. Kdyby se věk odsouval, saldo by bylo nižší a činilo by asi 3,5 procenta HDP.

Při nynějším nastavení mladí z penzijního systému dostanou o 41 procent peněz více, než do něj odvedou. Odsun věku prodlužuje pracovní aktivitu a zkracuje pobírání důchodu. Zvyšují se tak příjmy do systému a brzdí růst výdajů. Pokud by se věk dál odsouval, rozdíl důchodu a odvedené částky by při nynějších odvodech klesl na 27 procent.

Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD), jejíž úřad zprávu vypracoval, navyšování důchodového věku odmítá. Podle ní je vedle ekonomické stránky podstatný i sociální rozměr penzí a v potaz by se nemělo brát jen prodlužování života, ale také jeho zdravé části. Podle údajů Eurostatu Češi a Češky žijí ve zdraví o něco kratší dobu než v průměru muži a ženy v EU.

Ministerstvo práce ve zprávě uvádí, že není nezbytné reagovat okamžitě, ale „úpravu cílit na příští revizi v roce 2024“. Rozhodovala by tedy až další vláda. Resort to zdůvodňuje tím, že trh práce čekají velké změny kvůli robotizaci a digitalizaci a bylo by vhodnější věnovat se posílení příjmů důchodového systému.

Podle ministerstva financí výsledky zprávy naopak jasně ukazují, že „současné nastavení důchodového systému je zcela neudržitelné“, proto by vláda měla o důchodovém věku rozhodnout. Resort financí zdůraznil, že by se případné zvýšení věkové hranice dotklo lidí, kterým není ještě ani 40 let.

Na potřebu změn důchodového systému, aby byl dlouhodobě udržitelný a zvládl v budoucnu početnou generaci tzv. Husákových dětí ze 70. let, poukazuje Národní rozpočtová rada. Po reformě volají i někteří experti a politici, a to hlavně opoziční. Odborníci zdůrazňují, že pouhá úprava parametrů udržitelnost nezajistí.

Doporučujeme