Hlavní obsah

Strčila do kapsy politiky i stratégy v Iráku. Příběh ženy, který fascinuje dodnes

Foto: Gertrude Bell Archive

Gertude Bellová s Winstonem Churchilem na konferenci v Káhiře.

Reklama

Píše se rok 2019 a svět jásá nad ženami ve finské vládě či slovenskou prezidetkou. Ukazuje to, že stále není úplně běžné, aby ženy byly u klíčových rozhodování a držely prst na tepu světa.

Článek

O to víc fascinuje (a letos o Vánocích bude fascinovat i české televizní diváky) – příběh ženy, která se dokázala ve světě mezinárodní politiky a diplomacie prosadit už před sto lety. A to ve více než složitém regionu Blízkého a Středního východu.

V březnu 1921 se v Káhiře konala konference o novém uspořádání Blízkého a Středního východu, kterou svolal tehdejší britský premiér Winston Churchill. Sešlo se tam třicet devět mužů a jedna jediná žena. Žena, která se zajímala o život beduínských kmenů a dokázala získat přízeň Arabů. Žena, která narýsovala hranice Iráku – Gertrude Bellová. Téměř se na ni zapomnělo – až do chvíle, než vznikl film Královna pouště, kde Bellovou ztvárnila Nicole Kidman.

Gertrude Bellová se narodila v roce 1868 do anglické aristokratické rodiny. Vyrůstala v intelektuální atmosféře a od malička se věnovala archeologii, dějinám umění a literatuře. Mluvila německy, francouzsky, italsky, persky a arabsky. Právě arabská kultura jí učarovala nejvíce, zvláště pak Blízký východ.

Na cestě do Persie navíc potkala svou životní lásku – mladého britského diplomata Henryho Cadogana. Nebyl by to však milostný příběh z viktoriánské Anglie, kdyby v něm nebyla milostná tragédie. Otec Bellové nechtěl, aby si jeho dcera Cadogana vzala. Myslel si, že je zadlužený hazardní hráč s nízkým sociálním postavením. Henry Cadogan později nečekaně zemřel a Bellová se rozhodla zahnat smutek cestováním a studiem jazyků.

Multitalentovaná aristokratka

V průběhu svých toulek světem vystoupala například na vrcholky Mont Blancu a Matterhornu. Stala se dokonce prvním člověkem, který kdy pokořil sedm z devíti Bernských Alp v oblasti Engelhorner. Jako památku na tento výkon se proto dodnes jeden z vrcholů jmenuje na její počest Gertrudespitze.

Po vypuknutí první světové války se Gertrude nabídla, že se nechá poslat na Střední východ. Jelikož vláda její návrh zamítla, připojila se alespoň k Červenému kříži ve Francii. Do Káhiry se však nakonec přeci jen dostala. V roce 1915 ji tam pro boj proti Osmanské říši pozval archeolog David George Hogarth.

Gertrudě se povedlo obrátit svůj největší „handicap“ – to, že je žena, ve výhodu. Dostávala se do harémů a blízkosti žen vůdců, čímž získala přístup k informacím, které by muž nikdy nezískal. Při agitaci u arabských kmenů, které se snažila přesvědčit pro připojení na britskou stranu, se setkala se svým výrazně slavnějším kolegou – T. E. Lawrencem známým též jako Lawrence z Arábie. Právě s Lawrencem se povedlo obrátit Osmany proti Arabům, což se nakonec povedlo.

Za tyto zásluhy byla dokonce pozvána jakožto jediná žena na káhirskou konferenci v roce 1921. Při účasti tehdejšího ministra kolonií Winstona Chrurchila se tehdy řešila budoucnost oblasti Středního východu. A také vytyčení hranic nového státu – Iráku. I na těch se podílela archeoložka, která se po skončení konference vrátila ke svému civilnímu povolání. Zemřela v roce 1926, když se před spaním předávkovala prášky. Spekulace, že to nebyla nehoda, na sebe nenechaly dlouho čekat.

Královna pouště

Gertrude Bellová po sobě zanechala obrovské množství knih, ve kterých popisovala zážitky ze svých dobrodružství.

O spisovatelce, archeoložce a horolezkyni Gertrudě Bellové se po desetiletí nemluvilo. Německý režisér Werner Herzog v roce 2015 připomněl její příběh. Filmem Královna pouště s Nicole Kidman v hlavní roli. Snímek popisuje pestrou životní cestu Gertrudy a její mnohohranný talent. Životopisný film se natáčel v Maroku a ačkoliv mnoho historiků upozorňuje na dějinné nepřesnosti, Nicole Kidmanje za ztvárnění jedinečné osoby vyzdvihována. Na snímek se můžete podívat v sobotu 28. prosince na Primě.

Reklama

Doporučované