Článek
Návrat k tradičním koupalištím, oblíbeným zvláště v 19. a 20. století, umožňuje mimo jiné zlepšení kvality vody ve Vltavě a zájem lidí o přírodní koupaliště.
„Nápad vytvořit na Vltavě plovárnu se postupně formoval i díky návštěvě několika evropských měst jako Kodaň, Berlín, Vídeň, ve kterých obdobné projekty fungují,“ uvedl jeden ze spolumajitelů plovárny David Boháč.
Plovárna na Štvanici fungovala od začátku 20. století až do povodní v roce 2002. Znovuobnovená je ode dneška. Zatím však bude pravděpodobně do poloviny září fungovat v omezeném provizorním režimu. „Návštěvníkům jsou nyní k dispozici lehátka, toalety, sprchy a bar, který je v provozu denně od 14 do 22 hodin,“ dodal druhý ze spolumajitelů štvanické plovárny Jan Faltys. Plovárnu bude provozovat společnost Baden Baden.
Takto má vypadat finální podoba plovárny na Štvanici.
První oficiální plovárenská sezona by na Štvanici podle Faltyse měla začít v roce 2021. Na místě by měla vzniknout písčitá pláž, brouzdaliště pro děti, sportoviště a molo, které bude sloužit k opalování i pro kulturní účely.
Dosud byly jedinou pražskou plovárnou v provozu Žluté lázně. Ty založilo na bývalém kotvišti vorů Družstvo říčních lázní v roce 1910. Od 60. let návštěvnost lázní postupně klesala a areál začal chátrat, v roce 2002 ho stejně jako štvanickou plovárnu zdevastovala povodeň. Lázně byly znovuobnoveny v červnu 2005, kdy se zde otevřelo centrum s travnatou pláží, občerstvením a mnoha sportovišti.
Tradice koupání ve Vltavě má v Praze dlouhou historii. První byla v roce 1809 založena Vojenská plovárna, která vznikla na vysloužilé lodi zakotvené u břehu Na Františku. Druhá byla slavná Občanská plovárna vybudovaná v letech 1839 a 1840. Další plovárny byly například na Žofíně, pod Vyšehradem, pod Barrandovem, u Karlova mostu nebo na Slovanském ostrově.
Důvodem dřívější upadající oblíbenosti plováren bylo zvyšující se znečištění Vltavy. Kvalita vody v českých řekách se však v posledních letech výrazně zlepšila.
V Liberci jako za první republiky
Praha ale není jediným městem, které navazuje na tradici městských koupališť. V Liberci po letech chátrání začalo fungovat Lesní koupaliště. S jeho obnovou začala už minulá městská vláda, ta nynější pak prostor na pět let svěřila do rukou libereckého progresivního architektonického studia Mjölk. Ačkoliv v tomto případě možná termín „progresivní“ může působit jako drobný protimluv. Lesní koupaliště, jehož součástí se má stát například i sauna, totiž hodlá navázat na nejlepší plovárenské tradice první republiky. Lesní koupaliště situované v Lidových sadech bylo ostatně otevřeno v roce 1935.
V nové éře bylo Lesní koupaliště na úpatí Jizerských hor po letech diskuzí zprovozněno v létě 2017, předtím bylo uzavřené, chátralo od roku 2001. Radnice do nejnutnějších oprav, aby mohlo být opět funkční, dala 7,5 milionu korun. Předchozí dvě sezony ale pro koupaliště vytvořené před více než 70 lety nebyly povedené. Problémy byly s nedostatkem vody, čemuž by měl zamezit nový vrt, chybělo tam i zázemí.
Liberecké Lesní koupaliště chce navázat na prvorepublikové plovárenské tradice.
„Rádi bychom udělali hezké liberecké romantické koupaliště,“ řekl architekt a předseda spolku Lesní koupaliště Jan Vondrák. To bylo podle něj také důvodem, proč se rozhodli si městské koupaliště pronajmout. „Jsme aktivní v Liberci a děláme spoustu věcí, které nedávají úplně smysl finančně, ale rádi rozvíjíme prostředí, ve kterém žijeme. Takže nám přišlo líto, že ten areál koupaliště je takový nedodělaný.“
Peníze na zvelebení areálu chce spolek získávat přes nadace, z grantů či od sponzorů. „Plán letošního roku je rozjet stánek, který tam je. Do budoucna bychom ho vyměnili za něco hezčího. A rádi bychom udělali zázemí pro lidi. Lavičky, funkční sprchu, převlékárnu. Uvidíme, na co si dosáhneme s penězi, které získáme,“ podotkl Vondrák.
Na koupališti by měly být i toalety, jež tam minulé dvě sezony chyběly. Podle Vondráka chtějí při zvelebování areálu spolupracovat i s dalšími lidmi a institucemi. „Oslovili jsme skupiny, co jsou aktivní kolem koupaliště. To znamená Duklu Liberec, otužilce, kteří tam chodí, a Sokol,“ vyjmenoval.
Že je Lesní koupaliště v Liberci velkým hitem, dokládají výsledky prvního libereckého „participativního rozpočtu“. Což, přeloženo do „lidštiny“, znamená zhruba toto: Liberečané mohli svým hlasem rozhodnout o tom, kam půjde část peněz z městského rozpočtu.
Ideální budoucí podoba podle architektů ze studie Mjölk.
Do hlasování se zapojilo 3422 obyvatel města. Peníze z takzvaného participativního rozpočtu rozdělí Liberec mezi 12 projektů za celkem 4,8 milionu korun. „Největší podporu získalo vytvoření volnočasového a sportovního zázemí na Lesním koupališti,“ konstatovali úředníci magistrátu. Konkrétně jde o 1127 hlasů.
Na vylepšení zázemí na Lesním koupališti by tak mělo jít 890 000 korun. Z peněz v areálu vznikne hřiště pro plážové míčové hry, workoutové hřiště a montovaná dřevostavba se zázemím, která bude v budoucnu doplněná o převlékárny, toalety či sklady.
Primárním zdrojem vody pro plovárnu je Jizerský potok. Hotový je, jak už bylo řečeno, i nový vrt na vodu, který bude v případě nouze možné využít na postupné připouštění.
