„Svoboda tisku zemřela.“ Zatýkání v Hongkongu nabrala na obrátkách

„Svoboda tisku oficiálně zemřela,“ reagovali na pondělní zatčení prominentní figury prodemokratického tábora novináři i aktivisté. Mediální firmu Jimmyho Laie si policie nevybrala náhodou – její členové ráno zamířili konkrétně do kanceláře bulvárního deníku Apple Daily. Největšího prodemokratického listu v Hongkongu.

V poutech policisté odvedli Laie, jeho syny Timothyho a Iana, několik členů vedení Next Digital. Laie, jednu z nejvýše postavených osobností prodemokratického tábora v Hongkongu a hlasitého podporovatele protestů proti utužování čínského vlivu, podezřívají na základě nového zákona o národní bezpečnosti ze „spolčení s cizími zeměmi či vnějšími vlivy, ze spáchání podvodné a další trestné činnosti“. Je první takto známou tváří, k jejímuž zatčení došlo po přijetí nové legislativy.

„Policejní operace stále pokračuje a nevylučuje se další zatčení,“ uvedla podle britského listu The Guardian hongkongská policie. Podle Apple Daily prohledávaly policejní jednotky kromě kanceláří populárního deníku i kavárnu Cafe Seasons, již provozuje Ian Lai.

Podle nejmenovaného reportéra listu, který u policejního zásahu osobně byl, se příchozí neprokázali žádným příkazem k prohlídce. Na své facebookové stránce nicméně hongkongská policie uvádí, že ke kancelářím redakce přišli s tímto příkazem, který zaměstnancům ukázali a požádali je o spolupráci.

Do budovy po zatčení Laie a dalších podezřelých měli zákaz vstupu zaměstnanci i novináři. Zůstat tam nicméně mohli lidé, kteří tam přišli ještě před razií. Podle nich policisté prohledávali například dokumenty, které ležely na kancelářských stolech.

Zatčení Jimmyho Laie nečekané nebylo, na rozdíl tedy od rychlosti, s jakou k němu od nedávného schválení čínského zákona o národní bezpečnosti došlo. Jednasedmdesátiletý Lai, jenž má i britské občanství, by mohl po potenciálním obvinění čelit třem až deseti letům za mřížemi. A pokud by obvinění byla dostatečně závažné povahy, mohlo by to pro něj znamenat podle The Guardian i doživotí.

Spadeno na něj hongkongské i čínské úřady mají delší dobu. Obviněn je už ostatně ze zapojení do loňských prodemokratických protestů a v pátek byl jedním z 25 lidí, kteří byli obviněni z účasti na červnové vigilii k výročí masakru na náměstí Nebeského klidu.

Čínská státní média si směrem k Laiovi, jenž se angažoval i v takzvané deštníkové revoluci v roce 2014, osvojila speciální slovník. Mediálního magnáta dlouhodobě označovala za agenta CIA i jednoho z „gangu čtyř“ – skupiny, která má být odpovědná za současné protesty v autonomní čínské oblasti. Mezi jejími čtyřmi členy je údajně i prodemokratický politik Martin Lee, který byl zatčen v dubnu ještě před přijetím bezpečnostního zákona.

Pro hongkongský tisk události posledních hodin nevěstí nic dobrého. „Myslím si, že k podobnému útlaku svobody tisku došlo v nějaké zemi třetího světa, ale nečekal jsem, že se to stane v Hongkongu,“ řekl médiím šéf Hongkongské asociace novinářů Chris Yeung. Bývalá novinářka a prodemokratická zákonodárkyně Claudia Mo uvedla, že čekala, že dojde k zatčením, ale ne k takové razii.

„Je to tak drastické a evidentní. Vysílají jasné varování hongkongským médiím i všem zahraničním médiím, která tu působí, aby si dala pozor a chovala se slušně,“ usoudila politička. „Mám pocit, že tohle je den, kdy můžete říct, že oficiálně zemřela svoboda tisku. A že neodešla přirozenou smrtí. Zabil ji Peking a Carrie Lamová a hongkongská policie,“ vyjádřil se novinář Keith Richburg.

Podle zpráv, které kolují na Twitteru, policie v Hongkongu zatkla navečer tamního času i kameramana britské ITV Wilsona Liho. Ten je podle korespondenta amerického listu The New York Times Ezry Cheunga už devátou osobou, kterou policisté v pondělí odvedli v poutech.

Hongkongský prodemokratický aktivista Joshua Wong na Twitter napsal, že se Peking na novináře zaměřil ještě před schválením zákona o národní bezpečnosti. Mimo jiné úřady znepříjemňovaly byrokracií práci zahraničním zpravodajům a zasahovaly i do vedení kredibilních televizních stanic.

Nyní se podle něj snaží Čína – s právní podporou nového zákona – kritické hlasy umlčet. „Čína rozšiřuje svůj vliv na hongkongská média tím, že omezuje kritické hlasy, zastavuje tok informací k zahraničním čtenářům a proměňuje místní média na státem kontrolovaný propagandistický aparát,“ uvedl Wong na Twitteru.