Článek
Když začali dělníci s průzkumem pro opravy Moravského náměstí v Brně, nestačili se divit. Narazili totiž na dosud neznámé sklepní prostory. Třináct podzemních místností dříve patřilo k Německému domu. Brňané jej při poválečném zúčtování s Němci srovnali se zemí. Vedení města teď řeší, co s objevem udělá. Kloní se ke zpřístupnění lidem.
K odkrytí unikátních prostor vedl průzkum základů dnes už neexistující budovy. O existenci polozapuštěného sklepa odborníci věděli, objev druhého je překvapil. „Sondou jsme chtěli zjistit tloušťku podlahy a náhodou jsme se trefili do místa, pod kterým byl druhý suterén. Ten do té doby nebyl známý,“ popsal znalec brněnského podzemí Aleš Svoboda. Prostory podle něj sloužily jako zázemí kuchyně či vinný archiv Německého domu.
Redaktor Seznam Zpráv s odborníky navštívil rozlehlé podzemní sklepy. Jsou sice zčásti zasypané sutí, ale místnostmi lze procházet. Na zemi se povalují úlomky kleneb a do jednoho rohu průzkumníci naskládali všechny nalezené láhve i kuchyňské vybavení.
Budova z konce 19. století byla společenským centrem brněnských Němců. Sídlilo v ní několik spolků a v sále pro dva tisíce lidí členové spolků organizovali plesy či divadelní představení. Během války se pro české obyvatele Brna dům stal symbolem němectví a nacismu. V roce 1945 byl dům po bombardování a ničivém požáru odstřelen. Zbytky stavby ještě před odsunem z města museli rozebrat sami němečtí obyvatelé Brna.
Po více než 75 letech je Německý dům znovu aktuální téma. Nově objevené sklepy sice bývalí obyvatelé částečně zasypali sutí, ale i tak je nyní odborníci prohledali a zmapovali. „Našlo se celkem třináct místností. Unikátní je fakt, že jsme je objevili v momentě, kdy mohou být zachovány. Při nálezu během nějaké stavby by byl prostor zalitý, ale takto zde může zůstat jako připomínka,“ řekl Svoboda.
S tím souhlasí také jihomoravský zastupitel Michal Doležel (Spolu pro Moravu), který dlouhodobě poukazuje na brněnskou architekturu. „Sklepení by se rozhodně mělo zachovat a včlenit do nově vznikajícího parku na Moravském náměstí. Je to poslední a důležité memento na Německý dům,“ uvedl.
Při vyklízení sklepů našli stavbaři několik dobových artefaktů. „Je to různé vybavení interiérů. Nalezli jsme například jedinečné vinné láhve s vinětami Německého domu. Tyto fragmenty by se daly využít ke zřízení nějaké formy muzea,“ zamyslel se Svoboda, který průzkum vedl.
Město nyní řeší dvě základní možnosti, jak s prostory naloží. Nenávratné zalití by podle informací Seznam Zpráv stálo přibližně 1,2 milionu korun. Kloní se ale spíš ke čtyřikrát dražší variantě. Spočívá ve statickém zajištění objektu pro budoucí využití. Že k němu opravdu dojde, napovídá příprava statického projektu i vyjádření politiků. „Druhá varianta je sice finančně náročnější, ale my se k ní jednoznačně přikláníme,“ sdělil starosta městské části Brna–středu Vojtěch Mencl (ODS).
Řekl, že by o budoucnosti sklepení mohlo rozhodnout Muzeum města Brna, které má dostat prostor do správy. Jeho vedení ale o ničem neví. „Muzeu města Brna momentálně ani není známá skutečnost, že by měl prostor připadnout právě jemu,“ reagovala mluvčí Alena Šedivá.
Že se o využití finálně nerozhodlo, potvrdil brněnský radní pro kulturu Marek Fišer (Piráti). „O předání prostor se ještě budeme bavit. Mně osobně by dávalo větší smysl oslovit Turistické informační centrum, které již prohlídky tohoto typu dělá a má s nimi zkušenosti,“ uvedl s tím, že jsou tyto prohlídky mezi turisty oblíbené.
Brno je s velkým množstvím podzemních chodeb a sklepů unikátní. Nejoblíbenějšími podzemními atrakcemi jsou například Kostnice u sv. Jakuba, labyrint pod Zelným trhem nebo Mincmistrovský sklep pod Dominikánským náměstím.
Město chce také postupně zpřístupnit lidem unikátní podzemní vodojemy. Obří nádrže připomínají se svými mohutnými klenbami katedrály.
