Článek
„Když dodržíme všechna pravidla při rekonstrukci lebky, tak výsledná podoba tváře odpovídá více jak z 90 % pravdě,“ říká geoinformatik Jiří Šindelář, který se podílel na rekonstrukci obličeje svaté Ludmily.
Tým odborníků ve spolupráci s pražským arcibiskupstvím odhalil tvář svaté Ludmily ve čtvrtek v Arcibiskupském paláci.
Šindelář zdůrazňuje, že rekonstrukce tváře je založena na exaktních vědeckých postupech. Cituje asi nejuznávanějšího odborníka v oblasti, Brazilce Cicero Moraese, který s českými vědci spolupracoval: „Lidé si často myslí, že je to více umění než věda, ale pravý opak je pravdou. Je to věda.“
Přesto částečný „umělecký vklad“ v případě Ludmilina obličeje Šindelář připouští. „Chybí totiž spodní čelist. Ale pomůžeme si, pohybujeme se v raném středověku, Ludmila určitě nechodila prostovlasá, spodní část tváře můžeme zahalit do nějakých tkanin,“ vysvětluje.
Základní představu o tom, jak Ludmila přibližně vypadala, mají vědci už od dob výzkumů profesora Emanuela Vlčka z 80. let minulého století: „Nebyla to žádná drobná slečna. Byla to robustní žena,“ připomíná Šindelář.
Podívejte se, jak probíhala rekonstrukce:
![](http://d39-a.sdn.cz/d_39/c_img_QR_f/DHxGm/02.jpeg?fl=cro,0,0,1364,537%7Cres,1200,,1%7Cjpg,80,,1)
Každý takový projekt, každá rekonstrukce tváře dávno zemřelé osobnosti, přináší různá úskalí.
![](http://d39-a.sdn.cz/d_39/c_img_QL_k/xgWGx/01.jpeg?fl=cro,0,0,800,548%7Cres,1200,,1%7Cjpg,80,,1)
V případě Ludmily poměrně dlouho panovala nejistota úspěšného dokončení prací z důvodu nekompletnosti lebky.
![](http://d39-a.sdn.cz/d_39/c_img_QJ_f/oFFHj/04.png?fl=cro,0,0,760,749%7Cres,1200,,1%7Cjpg,80,,1)
Nejprve tedy bylo zapotřebí znovu anatomicky sestavit celou obličejovou část. Teprve potom začala samotná rekonstrukce obličeje.
![](http://d39-a.sdn.cz/d_39/c_img_QQ_h/JesG2/03.png?fl=cro,0,0,663,768%7Cres,1200,,1%7Cjpg,80,,1)
K řešení této úlohy využil Cicero Moraes kombinaci dvou trojdimenzionálních metod rekonstrukce obličeje. Metody anatomické a metody hloubky měkkých tkání.
![](http://d39-a.sdn.cz/d_39/c_img_QP_g/eUiHR/05.png?fl=cro,0,0,667,800%7Cres,1200,,1%7Cjpg,80,,1)
Metoda anatomická využívá skutečnosti, že lebka poskytuje jednoznačné informace o úponech jednotlivých svalů. Metoda měkkých tkání využívá znalosti tloušťky měkkých tkání na předem definovaných markrech (tedy konkrétních místech na lebce).
![](http://d39-a.sdn.cz/d_39/c_img_QL_k/FByGy/06.png?fl=cro,0,0,663,789%7Cres,1200,,1%7Cjpg,80,,1)
Vzhledem k tomu, že se tyto dvě různé metody postupu nevylučují a nejsou protikladné, využil Cicero při rekonstrukci obličeje výhod a nejlepších aspektů obou jejich vzájemnou kombinací.
![](http://d39-a.sdn.cz/d_39/c_img_QM_f/v0xHL/00.png?fl=cro,0,0,1500,814%7Cres,1200,,1%7Cjpg,80,,1)
Při práci vycházel realizační tým z nových digitálních modelů, pořízených kombinací laserového skenování a různých metod digitálních metrických analýz obrazu.
![](http://d39-a.sdn.cz/d_39/c_img_QQ_h/ZqRG3/09.jpeg?fl=cro,0,0,1500,1000%7Cres,1200,,1%7Cjpg,80,,1)
Metoda, díky které vznikly v minulých letech přesné digitální kopie ostatků přemyslovských knížat, české královny Judity, několika světců, ale třeba i Českých korunovačních klenotů, Závišova kříže a relikviáře sv. Maura.
![](http://d39-a.sdn.cz/d_39/c_img_QN_f/sWrHT/08.png?fl=cro,0,0,762,748%7Cres,1200,,1%7Cjpg,80,,1)
Nejprve byla zkoumána úponová místa na lebce a na základě jejich robustnosti vytvořena svalová hmota obličeje.
![](http://d39-a.sdn.cz/d_39/c_img_QK_g/ygZG1/07.png?fl=cro,0,0,696,752%7Cres,1200,,1%7Cjpg,80,,1)
Svalovou vrstvu pak pokryla simulovaná hmota podkožního tuku a kůže (dle metody měkkých tkání). Vznikl tak základní rekonstrukční model.
![](http://d39-a.sdn.cz/d_39/c_img_QQ_h/VRGG4/11.png?fl=cro,0,0,932,915%7Cres,1200,,1%7Cjpg,80,,1)
Finální úpravu představuje nanášení textur, vlasů, obočí apod.
![](http://d39-a.sdn.cz/d_39/c_img_QM_f/bTDHK/10.png?fl=cro,0,0,1284,702%7Cres,1200,,1%7Cjpg,80,,1)
Tato poslední etapa rekonstrukce je již z velké části uměleckým vkladem. Z archeologického výzkumu ani z písemných pramenů nemáme totiž žádné informace o barvě očí, barvě vlasů, délce vlasů, přesném odstínu pleti apod.
![](http://d39-a.sdn.cz/d_39/c_img_QK_g/G75G0/ludmila-finalni.jpeg?fl=cro,0,0,796,796%7Cres,1200,,1%7Cjpg,80,,1)
Vedle nových digitálních modelů bylo plně využito vynikajících studií a analýz, provedených profesorem Emanuelem Vlčkem, jehož pozůstalost poskytl jeden z partnerů projektu – Antropologické oddělení Národního muzea.
![](http://d39-a.sdn.cz/d_39/c_img_QR_f/yqNGn/ludmila-finalni-smile.jpeg?fl=cro,0,0,796,673%7Cres,1200,,1%7Cjpg,80,,1)
Dalším velmi přínosným zdrojem informací byly výsledky moderních analýz kosterních ostatků nejstarších Přemyslovců z Pražského hradu, tedy Ludmiliných příbuzných.
Na ulici bychom si Přemyslovců nevšimli
Odborníci už dříve zrekonstruovali podobu dvou Ludmiliných synů – Spytihněva a Vratislava.
„Dá se říci, že raní Přemyslovci nebyli příliš vysocí, plus minus 170 centimetrů. Byli dobře trénovaní, bez toho by ve své době neobstáli. Měli nepochybně velmi kvalitní stravu s velkým zastoupením masa a ryb,“ popisuje archeolog Jan Frolík. „Ale myslím si, že kdybychom je dnes potkali na ulici, příliš by se od nás neodlišovali.“
Jan Frolík zdůrazňuje podstatnou věc: Na pravost ostatků svaté Ludmily, podobně jako jejího vnuka svatého Václava, se můžeme spolehnout.
„S autenticitou ostatků světců je problém. Byl o ně velký zájem, kosterní pozůstatky se dělily, převážely a nepochybně také falšovaly,“ vysvětluje Frolík. „Svatý Václav a svatá Ludmila byli uctíváni už od 10. století, jejich ostatky byly uloženy v relikviářích, nedělily se. Je vysoce pravděpodobné, že jsou pravé.“
Ludmilu nechala zavraždit její snacha Drahomíra 15. nebo 16. září 921. Pravděpodobně kvůli osobním sporům i rozepřím ohledně zahraniční politiky knížectví. Podle historiků a archeologů byla Ludmila velmi silná, obratná, vášnivá a pravděpodobně i svárlivá a ambiciózní žena. Legendy ji ovšem zobrazují jako vzor zbožnosti – křehkou, nesobeckou, laskavou, smířlivou bytost.
Co zahlédneme v její tváři?
Svatá Ludmila: „Předskokanka“ Svatého Václava
![](http://d39-a.sdn.cz/d_39/c_img_QQ_h/ZjFF2/dalimilova-kronika-vrazda-ludmily.jpeg?fl=cro,0,287,989,206%7Cres,1200,,1%7Cjpg,80,,1)
Zavraždění svaté Ludmily šálou – z Kroniky tak řečeného Dalimila (Dalimilovy kroniky).
Ludmila se narodila pravděpodobně roku 860 a je typické, že nevíme kde. A nevíme ani to, zda jedna ze zakladatelek českého panovnického rodu byla Češka. Rovnocenné verze jsou dvě: Narodila se buď na Mělnicku, nebo byla Lužická Srbka. Důležitější je však jiná věc: Byla skutečná.
Historici ji považují za první doloženou ženu v českých dějinách.
Byla zřejmě vášnivou vyznavačkou pohanských bohů a když jí bylo 15 let, provdala se za knížete Bořivoje. Měla s ním možná šest dětí, možná tři, historicky doloženi jsou jen dva synové – Spytihněv a Vratislav, kteří se oba později stali knížaty.
Za Bořivoje byly Čechy součástí Velkomoravské říše. „Moravský kníže Svatopluk se choval jako všichni v té době – co ovládal, chtěl christianizovat,“ shrnuje lakonicky důvod přijetí křesťanství historik Petr Sommer. Bořivoj byl pokřtěn někdy mezi lety 882–4. Ludmila později, nevíme kdy a kde.
Po Bořivojově smrti v roce 888 se Ludmila zřejmě profiluje jako ambiciózní silná obratná politička a diplomatka. Vládne za své nezletilé syny a později svádí boj o moc a výchovu vnuků Václava a Boleslava se svou snachou Drahomírou.
Střet s Drahomírou prohrává. V roce 921 je vykázána z Prahy na Tetín, kde je 15. nebo 16. září zavražděna.
Její vnuk Václav nechává v roce 925 přenést Ludmiliny ostatky do Prahy a uložit je do baziliky svatého Jiří.
Ludmilin kult začíná vzkvétat od druhé poloviny 12. století. A je pevně propojen s uctíváním svatého Václava. Ludmila jako jeho babička, vychovatelka, první česká světice. „Ludmila je v tomto smyslu jakási ‚předskokanka‘ svatého Václava,“ shrnuje historik Josef Žemlička.