Nezapíjet čajem, nemíchat. Česká aplikace slibuje pohlídat užívání léků

Informace a záběry si můžete poslechnout i prohlédnout v úvodní videoreportáži.

Zlepšit používání a dávkování léků, vědět, co pít a jíst, aby jejich efekt neklesal, ale také hlídat nežádoucí interakce nebo i to, jak vůbec konkrétní člověk dokáže prášky vstřebávat a zda nepotřebuje odlišný postup, aby léčba fungovala správně a nevznikaly další zdravotní problémy.

To všechno už dokáže anebo se na to chystá nová mobilní aplikace Molecula, kterou na trh uvedla česká technologická skupina Channel Lab.

„Máme 68 procent lidí, kteří užívají medikamenty, ale z toho je polovina užívá špatně,“ vysvětluje její CEO a zakladatel David Navrátil.

Medikamentů je podle Channel Lab k dostání obrovské množství - přibližně 10 500 léků, z toho 900 léků je velmi rozšířených nebo volně prodejných. A část z těchto přípravků užívají lidé nevhodně, takže mají minimální účinek nebo dokonce škodí. Kromě jiného za to může špatné dávkování - ať už jde o vynechání či duplicity, tedy opakované užití, kdy pacient zapomene, že už si lék vzal, nebo o načasování. Některé přípravky se také mohou vzájemně ovlivňovat.

„My samozřejmě pracujeme s daty, která máme - co se týče příbalových letáků, tak je digitalizujeme a ty informace převádíme do takové velké databáze, kde s nimi dál budeme pracovat,“ říká v úvodní videoreportáži Navrátil. Aplikace ke svému fungování podle něj využívá oficiální zdroje, které zveřejňuje Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL).

Hlavně na vzájemné interakce léků se Molecula má v první fázi zaměřit. Channel Lab uvádí, že před rizikovými kombinacemi varuje s pomocí certifikovaného algoritmu DrugAgency. Podle studií je riziko až stoprocentní, pokud pacient užívá alespoň sedm různých léků. Průměrný český senior jich přitom bere zhruba devět.

Dopady interakcí mohou být různé od snížení či zvýšení účinnosti léků přes zhoršení zdravotního stavu až po riziko úmrtí pacienta. V roce 2023 v Česku byly podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) nežádoucí účinky léčiv, kam patří také právě jejich vzájemné interakce, důvodem pro hospitalizaci 11 243 osob, z nichž 534 nepřežilo.

„K nejvíce závažným lékovým interakcím patří takové, které vedou ke snížení účinku nebo k jeho ztrátě. Pochopitelně když třeba berete lék takzvaně na ředění krve, jehož smyslem je zabránit vzniku trombózy nebo plicní embolie, tak pokud se vám účinek tohoto léku sníží, tak je závada velmi podstatná, protože jste ohrožen tou trombózou nebo embolií plic,“ doplňuje klinický farmaceut Josef Suchopár, který se na vývoji aplikace podílel.

Mezi nevhodné kombinace patří třeba i společné užívání prášků na spaní a úzkosti, antipsychotik i volně prodejných léků jako Paralen a Ibuprofen - aplikace na ně uživatele upozorní. Její použití je přitom jednoduché. Stačí vyplnit údaje o uživateli jako věk, zdravotní stav, váhu nebo aktuální medikaci, pak vyfotit čárový kód na balení léků a nastavit doporučené dávkování, které rovněž aplikace Molecula hlídá.

Škodit přitom však nemusí pouze špatné dávkování nebo kombinace léků, ale také nevhodné kombinování s jídlem či nápoji.

„Typicky například když si vezmu lék na vysoký krevní tlak a zapiju jej černým nebo zeleným čajem, nebo když si vezmu lék na vysokou hladinu cholesterolu a zapiju jej tím čajem, tak se mi sníží vstřebávání - ten lék je méně účinný. Mohl bych si přečíst příbalové informace a že jej mám zapít vodou, ale nepřikládám tomu žádný význam - jako laik tomu nerozumím a nevím, že se něco takového může stát. A já pak přijdu k lékaři a ten mi řekne: Ten váš cholesterol se mi teda vůbec nelíbí, nezlepšilo se to - berete ten lék?“ vysvětluje Suchopár.

Podobné omezení platí například i pro penicilin. Po užití tohoto antibiotika by se nemělo pít mléko. To může být problém hlavně u kojenců, kteří nemají jinou potravu a jejichž matky by tak měly o načasování vědět.

Léky však nemusí účinkovat, i když je pacient užívá správně. Lidé mají odlišnou genetickou výbavu a každý je metabolizuje, tedy zpracovává a vstřebává, trochu jinak podle toho, co má napsané v DNA.

„Léky odbouráváme většinou v játrech a k tomu potřebujeme enzymy. A ty enzymy mají různou aktivitu podle toho, jak ji zdědíme po rodičích. A zase ty systémy, které léky transportují, jsou bílkoviny, a i jejich aktivitu dědíme po rodičích. Je to podobné, jako dědíme krevní skupiny, tak dědíme i tyto schopnosti odbourávat a transportovat léky,“ popisuje dál klinický farmaceut.

Informace o těchto schopnostech člověka umí rozklíčovat farmakogenetika a právě tu vnímá Channel Lab jako budoucnost personalizované medicíny. Už na přelomu léta a podzimu chce Moleculu rozšířit o nabídku testování, jak dokáže uživatel metabolizovat a které typy léků nebo i vitamínů a dalších potravinových doplňků jsou pro něj vhodné.

Mezi uživatele tak nemusí patřit jen senioři či kojící matky. Stále více rozšířený je například takzvaný biohacking, který počítá i s užíváním různých doplňků stravy. Farmakogenetické testování půjde rovněž vyřídit přes aplikaci.

„Člověk si to tam objedná, přijde mu domů set a taková vatička, kterou minutu bude stírat dutinu ústní, zabalí ji a pošle k nám do laboratoře, kde se udělá sekvenování genů, které my hledáme nebo potřebujeme informace o nich. A ty se zalistují do účtu toho uživatele a v tu chvíli má aktivní systém, který mu bude říkat, jestli má pomalý nebo rychlý metabolizér,“ vysvětluje David Navrátil.

„Tím získá informaci, která je platná po celou dobu jeho života. Podobně jako je tomu s krevními skupinami. Jinými slovy ta informace, kterou by takto klient získal, má dlouhodobou platnost a umožňuje kdykoliv do budoucna správně nastavit dávkování léků,“ dodává Suchopár.

To, jakou má daný člověk schopnost transportovat nebo odbourávat léčiva, souvisí s takzvanými genetickými polymorfismy neboli tím, jak účinné zdědil například enzymy či bílkoviny. A u některých skupin léků je to extrémně důležité.

„Buď se to týká léků na depresi, kde víme, že jejich účinnost a bezpečnost je otázkou dokonce souhry několika polymorfismů, a pak se to týká například léků na bolest. A to jsou obě ty skupiny léků, které mají velkou spotřebu - je téměř jisté, že lék na bolest někdy v budoucnu budete potřebovat,“ doplňuje klinický farmaceut Suchopár.

„Když třeba dám příklad, tak vás budou bolet zuby a první, co člověk udělá, že si jde koupit Ibuprofen. Ale na někoho může působit rychle a na někoho třeba až za pět hodin. Problém je, že když to působí za těch pět hodin, tak má pacient pomalejší metabolizér a celou tu dobu ta účinná látka je v dutině břišní, což vám škodí a vyvolává nežádoucí účinky,“ vysvětluje Navrátil za Channel Lab.

Aplikace tak pomůže vybrat hodný lék podle toho, jak je pacientovo tělo schopné léčivou látku transportovat a odbourávat. A na základě toho zvolí i správné dávkování a zabrání nevhodným kombinacím s jinými léky či s potravinami a nápoji.

Mobilní aplikace Molecula může fungovat jak pro jednotlivce, tak i pro více osob v rámci rodinného účtu, kdy se může jeden člověk starat o jiného. Zkušební verze je na pět dní, poté služba stojí 69 korun měsíčně.

S plánovaným spuštěním farmakogenetického testování jedná technologická skupina také o podpoře ze strany fakultních nemocnic a dalších subjektů.

„Do budoucna při zdravotní certifikaci chceme udělat i verzi, která bude pomůckou nebo asistenčním nástrojem pro zdravotnický personál i v klasických zařízeních, jako jsou nemocnice nebo kliniky,“ dodává David Navrátil.

Channel Lab se zaměřuje na vývoj certifikovaných zdravotnických technologií a také nástrojů s využitím umělé inteligence. Třeba jeho další produkt Aireen využívá analýzu digitálních snímků oční sítnice s pomocí AI k neinvazivnímu screeningu, pomocí kterého dokáže odhalit počínající nemoci jako Alzheimerova choroba nebo zelený zákal. Diabetikům toto vyšetření proplácejí zdravotní pojišťovny.

Molecula není jediná dostupná možnost, jak přes mobil a nastavená upozornění sledovat, zda člověk správně používá léky. Existují zahraniční alternativy jako Medisafe Pill & Med Reminder nebo Pillbox, ve kterých si uživatel může také zadat doporučené dávkování a tyto aplikace pomáhají načasování kontrolovat. Dokážou to rovněž aplikace Zdraví, které jsou součástí mobilních softwarových rozhraní Android a iOS.

Další zahraniční alternativa MyTherapy pak navíc hlídá i vzájemné interakce léků. Zatím ale nenabízí spojení s farmakogenetickým testováním, které plánuje česká technologická skupina Channel Lab.