Hlavní obsah

Švýcaři staví div světa. Pomáhají jim roboti a umělá inteligence

Podívejte se, jak Švýcaři staví druhý div světa pomocí umělé inteligence a robotů. (Video: Jan Marek)

 

Reklama

25. 11. 20:03

Jediný div světa, u nějž vědci nevědí, zda existoval. Visuté zahrady Semiramidiny prý ve starověkém Babyloně postavila legendární asyrská královna, jejíž nesou jméno. To teď nese i umělá inteligence stavící jejich menší obdobu.

Článek

Vysoké budou až 22,5 metru. Osm hubených ocelových sloupů má podpírat celkem pět dřevěných modulů, z nichž každý geometricky jedinečný bude tvořit od 51 do 88 panelů. Růst na nich mají keře, stromy a jiná různá zeleň.

Rukama se příliš nestaví

Nové Semiramidiny visuté zahrady staví Švýcarský federální technologický institut v Curychu (ETH Zürich) podle návrhu designérů z ateliéru Müller Illien Landscape Architects a ze společnosti Timbatec zabývající se konstrukcí dřevostaveb. Inženýři z tamní polytechnické vysoké školy na menší verzi druhého divu světa nepracují výlučně vlastnoručně.

Jednotlivé dřevěné panely s přesností na milimetry skládají čtyři synchronizované závěsné robotické paže. Každý jejich pohyb řídí umělá inteligence. Přesněji řečeno jde o unikátní algoritmus se strojovým učením vyvinutý ve spolupráci se Švýcarským centrem datových věd (SCDS), který stejně jako bájné visuté zahrady rovněž nese jméno legendární asyrské královny, jež nechala starověkou památku v Babyloně údajně nechat postavit.

Umělá inteligence otevírá nové možnosti

Chytrý program Semiramis kromě ovládání robotických ramen rovněž počítá to, jaké rozměry a váhu mají panely mít a jaké mají svírat úhly, aby moduly měly co největší nosnost a co nejefektivnější bylo i jejich zavlažování. Pokud by vědci navíc chtěli pohnout byť jen s jedním panelem, umělá inteligence znovu přepočítá rozložení a parametry celé konstrukce. Panely k sobě pak lepí speciální pryskyřicí, dodává server Archinect News.

„Počítačový model nám dovoluje úplně převrátit konvenční proces navrhování a prozkoumat plné možnosti designování projektů, což vede k novým, často velmi překvapivým geometrickým řešením,“ vysvětluje Matthias Kohler, profesor oborů architektury a digitálního modelování na ETH Zürich.

Švýcaři chtějí svoji verzi divu světa odhalit v létě 2022 jako součást širšího projektu Tech Cluster Zug, což má být inovační průmyslová čtvrť vystavěná ve stejnojmenném městě, která má sloužit právě pro realizaci, prezentaci a rozvíjení novinek na poli technologií, a to jak zavedeným firmám, tak i startupům.

Institut v Curychu připravuje projekt už dva roky. Současně se však podílel třeba i na stavbě prvního betonového mostu na světě kompletně vyrobeného pomocí 3D tiskárny. Šestnáctimetrovou konstrukci nesoucí jméno Striatus navrhl známý ateliér zesnulé slavné architektky Zahy Hadid. Švýcarští inženýři ho spolu s britskými designéry představili na mezinárodní výstavě architektury v Benátkách v červenci.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované