Hlavní obsah

Tři kilometry vedle? Proč ruská střela mohla zabíjet v Dnipru

Foto: Profimedia.cz

Ruským útokem za 14. ledna zničený obytným dům v Dnipru

Reklama

16. 1. 16:44

V ukrajinském Dnipru zahynulo několik desítek lidí po zásahu obytného domu. Okolnosti nasvědčují, že Rusko mířilo na jiný cíl. Ale zbraní, která je notoricky nepřesná a už několikrát zabíjela nevinné.

Článek

Během víkendu zasáhla ruská řízená střela obytný dům ve městě Dnipro. Počet potvrzených úmrtí v pondělí dopoledne stoupal postupně na 40, podle všeho ovšem nejde zdaleka o konečný počet.

Nejde o první podobnou událost, kdy ruské síly zasáhly zcela jednoznačně civilní cíle. Ovšem na rozdíl například od Charkova, které měsíce ostřelovalo ruské dělostřelectvo, Dnipro leží daleko za frontou. K útoku byla použitá poměrně sofistikovaná a drahá řízená střela, jejíž použití proti podobnému cíli nedává žádný smysl. Co se tedy mohlo stát?

Součást druhé vlny

Ruské síly provedly v den útoku, tedy 14. ledna, dvě vlny úderů na ukrajinskou kritickou infrastrukturu. Celkem při nich podle údajů shromážděných americkým think tankem ISW bylo použito zhruba 50 střel. Nešlo tedy o největší útoky v rámci ruské strategické kampaně posledních měsíců, která mířila především proti elektrárnám a rozvodnám.

Ukrajinský generální štáb oznámil, že ruské síly udeřily na ukrajinská města a osady ve dvou vlnách. Ráno nasadily systémy proti pozemním cílům v Kyjevě a Kyjevské oblasti nejspíše původně protivzdušné střely S-300 a S-400 nebo jiné balistické rakety. Podle některých spekulací možná výrazně účinnější a přesnější Iskander.

V těchto případech se tedy střely pohybovaly k cíli velmi vysokou rychlostí obloukem. Pro ukrajinskou protivzdušnou obranu představují takové útoky neřešitelný problém. Prostě nemá k dispozici zbraně, které by mohly podobné cíle zasáhnout. Kyjevská protivzdušná obrana vůbec nereagovala, střely dopadly do města bez varování.

Změní se to s příchodem systémů Patriot, ale to bude ještě několik měsíců trvat, a navíc půjde podle dostupných informací jen o jednu baterii, která pokryje oblast o průměru zhruba řádově několika desítek kilometrů.

V druhé vlně ruských útoků byly už ve větší míře použity střely s plochou dráhou letu (Ch-100, Ch-555, Kalibr). Ukrajinci údajně sestřelili zhruba 20 přilétajících kusů řízené munice. Jedna ze zbylých střel zasáhla i velký panelový blok v Dnipru. Jeden z vchodů osmipatrového domu se kompletně zřítil a uvěznil velkou část obyvatel pod troskami.

Důležité v tomto ohledu je, že konkrétně při útoku na Dnipro byla použita střely Ch-22 nebo velmi příbuzný typ Ch-32. Zkušenosti z loňského roku totiž ukazují, že při nasazení tohoto typu je nutné počítat s vysokou pravděpodobností vzniku „vedlejších škod“.

Příkladů, kdy tyto střely nezasáhly vojenské a strategické cíle, už ukrajinská média a úřady našly vícero. Nejznámějším je zásah obchodního centra v městě Kremenčuk na jihu Ukrajiny v červenci 2022. Tedy byla podle záběrů z kamer zřejmě použita právě Ch-32 či Ch-22.

Oba typy jsou původně určené k úderům na námořní cíle, a konkrétně na letadlové lodě amerického námořnictva. Ty v bojové situaci plují ve středu velkých lodních svazů, které mají za úkol chránit „letadlovky“ před ponorkami, jinými loděmi, letadly, ale i střelami. Původně ještě sovětské střely proto byly navrženy tak, aby obranu mohly překonat. Pohybují se velmi vysokou rychlostí, při přiblížení k cíle zřejmě přes 4000 kilometrů za hodinu, tedy přes kilometr za sekundu.

Rychlost jim má zaručit, že uniknou obraně jak samotného cíle, tak okolních lodí, zároveň zvyšuje škody, které střela napáchá v cíli. Ty nejsou tak veliké, aby jedna střela zaručila zničení tak velkého cíle, jako jsou letadlové lodi, Sověti tedy počítali s tím, že by jich proti cíli poslali vícero – proti obytnému domu je však samozřejmě ničivý účinek značný.

Ale vraťme se na moře a do mysli sovětských plánovačů a konstruktérů. Aby střela byla účinná, musí správně najít svůj cíl. Její naváděcí systém se postupně vyvíjel a existuje v několika verzích. Důležité ovšem je, že na konci svého letu, těsně před útokem na cíl, řídí tyto střely radar.

Radar, který vznikl před několika desítkami let (v různých verzích jsou různé typy) s jasným zadáním, tedy odhalit na mořské hladině největší loď uprostřed velké lodního svazu. Elektronika těchto protilodních střel tedy funguje tak, že se pokusí vyhledat v cílové oblasti objekt, který je na radaru nejzřetelnější – odráží nejvíce radarových vln – a na ten se zaměří.

V době vzniku střel se příliš nepočítalo s tím, že by mohly někdy být použity proti pozemním cílům. Před ruskou invazí na Ukrajinu v únoru 2022 k tomu také nikdy nedošlo.

Tato možnost tedy sice existovala, ale byla druhořadá. Přesnost zásahu na souši se vždy uváděla jako velmi nízká, byť přesné hodnoty k dispozici nejsou. Obecně se uvádí tzv. kruhová odchylky řádově ve vyšších stovkách metrů, tedy přes půl kilometru. Což by znamenalo, že polovina na cíl vystřelených střel dopadne dále než 500 metrů od cíle, zbylých 50 procent někde do tohoto kruhu.

V daném případě ovšem jde o údaj spíše ilustrační, jak upozornil na twitteru kapitán finské armády Tuomo Rusila. Podle něj vlastně střela v tomto případě neminula svůj cíl, ale spíše si vybrala špatný.

Omyl na radaru

Dopadla na velký panelový dům, který stojí téměř přesně přes řeku – vzdušnou čarou asi tři kilometry – od velké uhelné elektrárny.

Vzhledem k tomu, že Rusko v posledních měsících cílevědomě ničí ukrajinskou energetiku, nabízí se samozřejmě možnost, že střela mířila právě na tento důležitý zdroj.

Ruské bombardéry vypouštěly během 14. ledna střely jak na sever Ukrajiny, z Kurské oblasti, tak při letu nad Azovským mořem, tedy zhruba jihovýchodně od Dnipra. Druhý směr je k Dnipru blíže, je poměrně pravděpodobné, že střela přiletěla právě z tohoto směru – ve směru, ve kterém zmíněná uhelná elektrárna a zasažený dům leží prakticky v jediné přímce.

Ale vraťme se k samotné střele. Nevíme jistě, jak se do cílové oblasti dostala, protože nevíme přesně, o kterou variantu šlo. Některé používají při letu radar na palubě pro kontrolu terénu, a tedy i vlastní polohy (tedy de facto porovnávají, co „vidí“ s mapou).

Jiné používají soustavu gyroskopů, tedy tzv. inerciální navigaci. Na rozdíl od satelitní navigace tento systém nedokáže určovat polohu střely průběžně. Zná jen polohu startovní, a pak se pohybuje de facto naslepo, když sleduje svou rychlost a čas letu. Chyby jsou v takovém případě nevyhnutelné. Inerciální systém je sice méně přesný než navádění s pomocí radaru, na rozdíl od radarového však nic nevyzařuje a neprozradí se tak protivníkovi.

Radar hledá cíl

Je tedy velmi dobře možné, že raketa dorazila nad cílovou oblast ne úplně přesně. Když se do dané oblasti dostala, nepochybně se v ní radar pokusil najít vhodný cíl – objekt s největší odraznou radarovou plochou.

Budova elektrárny je sice více než dvakrát delší než daný obytný dům (cca 600 metrů proti 250 m), železobetonová konstrukce panelového domu ovšem dobře odráží záření radaru a je na něm tedy velmi jasně vidět. Pokud navíc skutečně střela přilétala od jihovýchodu, přeletěla k elektrárně z její kratší strany, která měří na délku pouze zhruba 70 metrů. Signál obytné budovy tedy mohl být silnější.

Tříkilometrová chyba se zdá být z našeho lidského hlediska veliká. Ovšem pro střelu pohybující se několikanásobnou rychlostí zvuku, jejímž úkolem bylo vyhledávat pohyblivé cíle na širém moři, jejichž poloha není dopředu přesně známa, o tak veliký rozdíl zase nejde. Připomínáme, že v závěrečné fázi útoku by měla vzdálenost tří kilometrů překonat ani ne za tři sekundy.

Nemáme zatím žádné jasné doklady o tom, že by Rusko záměrně cílilo na civilní čtvrtě podobnými zbraněmi. Už ovšem víme, že Rusko používalo při útocích na strategické či vojenské cíle i střely, které mají vysokou chybovost. To byl i případě Kremenčuku, kde nedaleko obchodního centra byly podobné haly s vojenským využitím (zřejmě opravy).

Použití nepřesných zbraní v civilních oblastech je samozřejmě proti ženevským konvencím, ale s těmi si zjevně ruské vedení velkou hlavu nedělá. Zároveň ovšem nelze také říci, že by tento či jiné podobné útoky prokazatelně mířily na ukrajinské civilisty.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované