Hlavní obsah

Vedra v Praze zabíjí dvakrát víc než dřív, varují vědci

Foto: Profimedia.cz

Snímek „chladicího centra“ v Portlandu z loňského léta. Podle českých vědců by se taková zařízení měla začít zřizovat i v Česku.

Reklama

11. 6. 11:36

Systém včasného varování i víc zeleně, stínidel nebo i klimatizační ochlazovací centra nejsou potřeba jen ve městech jižní Evropy, ale i v Česku. Vědci to vyvodili z výsledků výzkumu vývoje počtu obětí veder v Praze.

Článek

Vlna veder si v Praze mezi lety 2010 až 2019 vyžádala průměrně dvakrát více obětí než ve třech předešlých dekádách. Zjistili to vědci z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR a Fakulty životního prostředí pražské České zemědělské univerzity. Jejich studie porovnávající průměrné denní teploty a úmrtnost v Praze nedávno publikoval odborný časopis Urban Climate.

„Četnost a intenzita vln horka v minulé dekádě byla bezprecedentní,“ řekl vedoucí týmu Aleš Urban „Zatímco průměrná letní teplota v 80. letech dosahovala 15,3 °C, v letech 2010–2019 to bylo 16,9 °C a výrazně přibylo také dnů s průměrnou denní teplotou vyšší než 20 °C,“ uvedl vědec v tiskové zprávě.

Podle analýzy zkoumající korelace vysokých průměrných teplot a počtu nadúmrtí byl průměrný roční počet obětí veder v 80., 90., a nultých letech asi 50 ročně. V poslední dekádě ale již docházelo k 90 úmrtím za rok.

„V relativních počtech to představuje nárůst podílu úmrtí v souvislosti s horkem z 1 % na téměř 2 % všech úmrtí ve sledovaném období,“ vysvětlil Urban. Rekordní byl podle něj počet úmrtí v roce 2015, kdy v Praze horko mezi květnem a zářím zabilo přes 250 lidí, což činilo více než 5 % ze všech úmrtí.

Jak vědci došli ke konkrétním číslům?

Na otázku, jak chápat výsledná čísla, Urban Seznam Zprávám odpověděl, že jde samozřejmě o odhad, který nemusí být úplně přesný. Trend posledních let je ale jasný.

Urbanův tým zvolil přístup opřený o velké množství statistických dat, což umožňuje stanovit odhad bez zkoumání příčin úmrtí z úmrtních listů. Ty totiž mohou být v tomto ohledu značně omezeným zdrojem informací, protože vedro může na lidské tělo působit mnoha způsoby. Zahrnout do modelů jen ty, u nichž byla stanovena jako příčina smrti výslovně přehřátí, by znamenalo přehlédnout celou řadu úmrtí, ke kterým vedro výrazně přispělo.

Při výzkumu si vědci nejprve museli zvolit, jak vlastně definovat vedro. „Na to se mohou používat různé biometeorologické indexy a dá se pracovat i s maximální teplotou, nebo minimální teplotou. V epidemiologických studiích zkoumajících vztahy teploty a úmrtnosti se ale ukazuje, že nejkonzistentnější výsledky dává průměrná denní teplota,“ řekl Urban a dodal, že tento ukazatel v široké paletě možností považuje za „zlatý střed“.

Data o průměrných teplotách v jednotlivých dnech pak vědci dali dohromady s daty o celkové úmrtnosti, kterou „ošetřili o dlouhodobé vlivy a sezonní výkyvy“. Pak sledovali, jaké je riziko úmrtí ve dnech s vysokou průměrnou denní teplotou ve srovnání se dny s průměrnou letní teplotou.

Jde tedy o podobnou metodu, jakou se například počítaly skutečné počty úmrtí způsobené pandemií covidu-19 (nad rámec oficiálních statistik). Jen místo covidu-19 byly tím zvláštním činitelem, který zvýšil úmrtnost ve srovnání s dlouhodobým průměrem, vysoké průměrné teploty.

Vedro zabíjí ve všech městech

Oporou takových odhadů nutně musí být velké množství dat, což je podle Urbana i důvod, proč se studie zaměřila na hlavní město.

Úmrtnostní data jsou podle něj k dispozici kromě Prahy ještě z Brna a Ostravy (ve zbytku země už se uvádí jen za okresy či jiné větší územní celky), ale počet obyvatel (a tedy i dat) tam není dost vysoký na to, aby se v nich ukázala silná souvislost jako v Praze.

To nicméně podle Urbana neznamená, že se v Brně, Ostravě či jiných městech na vedro neumírá. Obecně podle něj platí, že nejohroženější jsou města s malým množstvím zeleně a vysokým znečištěním vzduchu, které efekt horka na lidské zdraví ještě umocňuje.

Pomoct by mohl i lepší systém včasného varování

Na základě těchto zjištění Urbanův tým navrhuje zavedení důkladnějšího systému včasného varování pro obyvatelstvo, který by „koordinoval jednotlivé složky integrovaného záchranného systému stejně jako při povodních“.

Momentálně varování před vysokými teplotami vydává Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ), který o nebezpečí informuje integrovaný záchranný systém, obce a města, a prostřednictvím tiskových zpráv a komunikace na sociálních sítích i veřejnost. Podle mluvčí ČHMÚ Moniky Hrubalové tedy meteorologové k varování před vedrem přistupují stejně jako k varování před povodní.

Tiskové oddělení Magistrátu hlavního města Prahy na dotaz Seznam Zpráv uvedlo, že varování před vysokými teplotami tlumočí na svém webu a sociálních sítích, ale jde o spíše „vlastní a marginální“ aktivitu Prahy, která není na rozdíl od povodní hlouběji koordinovaná.

Jak chránit zdraví při vysokých teplotách podle ČHMÚ

  • Zátěž organismu způsobují podle meteorologů vysoké teploty vzduchu obvykle již od 30 °C výše.
  • Při vysokých teplotách ČHMÚ doporučuje vyhnout se pobytu na přímém slunci, a to zejména v poledních a odpoledních hodinách, a přiměřeně se oblékat.
  • Nenechávat děti ani zvířata na přímém slunci, zejména ve stojících automobilech.
  • Omezit tělesnou zátěž a zvýšit konzumaci nealkoholických nápojů. U dětí do 20 kg na 1,5 až 2 l denně, u starších dětí a dospělých kolem 3 l denně, při fyzické zátěži i více. Konzumovat raději neslazené nápoje, bez kofeinu, které je vhodné kombinovat s minerálními vodami, při onemocnění zažívacího traktu raději konzumovat neperlivé. Není vhodné pít ledově vychlazené nápoje, mohou způsobit angínu.
  • Při pobytu na přímém slunci používat ochranné prostředky (krémy s vysokým UV filtrem, sluneční brýle, pokrývku hlavy).
  • Při použití klimatizace teplotní rozdíl mezi venkovním a klimatizovaným prostředím udržovat kolem 5 stupňů Celsia (větší rozdíl může přivodit letní chřipku, angínu, ale i bolesti zad či kloubů).
  • Neskákat rozehřátý do studené vody. Skok přehřátého těla do ledové vody bez předchozí přípravy organismu na teplotní změnu může vyvolat svalové křeče nebo i způsobit srdeční kolaps.
  • Jsou-li vysoké teploty provázeny i nadlimitními koncentracemi troposférického ozonu, potom v případech chronického onemocnění dýchacích cest a onemocnění srdce a cév omezit také vycházky, zejména v poledních a odpoledních hodinách.

Kdyby se ale podle Urbana podařilo vytvořit jednotný a závazný akční plán reakce, mohlo by to počet úmrtí způsobených vedrem snížit. Potvrzují to podle něj data z jižních a západních evropských zemí, které horka začaly brát víc vážně už po létě 2003.

Právě systém včasného varování je mimochodem považován za hlavní důvod, proč se v posledních letech snížily počty obětí vedra v Indii.

„Nechci říct, že současný český systém je vyloženě špatný, ale například ve Francii, kde už zažily vlny veder, které měly tisíce obětí, je komunikace mezi meteorology a místními autoritami víc provázaná a data ukazují, že to opravdu funguje,“ řekl Urban.

Systém podle něj funguje tak, že zdravotnické, sociální a další služby mají jasné předpisy a povinnosti, které říkají, co mají při varování před vedrem dělat, zatímco v Česku si to každá instituce vyhodnocuje podle sebe.

Téma extrémních teplot by podle Urbana v Česku obecně zasloužilo větší osvětu. „U nás ještě nejsou tak extrémní vedra, aby to lidé považovali za zásadní problém. Čísla ale ukazují, že v některých případech je jejich dopad opravdu významný,“ řekl.

Města potřebují víc stínu a klimatizovaná centra

Dalším způsobem, jak počet obětí veder snížit, je podle Urbana řada adaptačních opatření. „Pomáhá vysazování zeleně, vodní prvky, můžeme se inspirovat i jižnějšími městy, kde jsou běžné úkryty před vedrem v podobě klimatizovaných center pro lidi, kteří se jinak nemají před horkem kam skrýt, nebo třeba různé druhy stínicích prvků v ulicích.“

Tato doporučení budou podle Urbana vědci posouvat politikům a městům v rámci národního projektu Perun, který si vytváření podkladů pro aktualizaci strategických dokumentů v oblasti adaptace na změnu klimatu dává za jeden z hlavních cílů.

„Cílem projektu je určitě i oslovit politiky, představitele státu a měst a představit jim konkrétní návrhy na opatření, zatím jsme ale spíš ve fázi výzkumu,“ řekl Urban v rozhovoru pro AV ČR.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované