Praha chce stavět na území poslední chudinské čtvrti. Její osud je nejasný

V českém hlavním městě se rodí veliký projekt. Vyplývá to z nového územního plánu, který Praha dokončila po více než deseti letech příprav. Finálně se bude schvalovat na začátku příštího roku a měl by na čtvrt století dopředu udávat směr, kterým se výstavba uskuteční.

Na území celé Prahy by mohlo vzniknout až 350 tisíc nových bytů.

Jednou z lokalit, kde by se mělo stavět, je oblast Slatiny. Spolu s Bohdalcem či brownfieldem Strašnice na Praze 10 patří mezi sedm největších rozvojových území v hlavním městě. Nyní je čeká radikální proměna.

„Celá oblast je rozdělena překážkami dopravní infrastruktury, zejména železnicí a jižní spojkou. Debaty o tom, jak území využít se vedou celou řadu let. Zásadní bude návrh kvalitní prostupnosti územím, jeho napojení na okolní struktury města a městskou dopravu, ale také zachování jedinečností a specifik, která jsou pro oblast typická,“ sdělila Seznam Zprávám Kristýna Lhotská z Institutu plánování a rozvoje.

Takovou „jedinečností“ je například poslední chudinská čtvrť v Praze, která se ve Slatinách nachází. Místní škola například figurovala ve filmu Obecná škola.

Kolonie vznikla ve 20. letech minulého století. Do Prahy se tehdy kvůli novým výstavbám sjížděli dělníci, nemohli si ale dovolit nájem v centru, začali se tak usazovat na pozemcích na periferii města. Domy zde stavěli z toho, co se jim podařilo sehnat. Většinu z nich na černo.

Jestli se bude čtvrť úplně bourat je podle Lhotské zatím nejisté. „Tamní chudinská čtvrť je pro oblast určitým fenoménem, je možné, že se do budoucího návrhu nějakým způsobem propíše, aby připomněla historii místa,“ uvedla.

Celá lokalita byla od roku 1999 v uzávěře a bylo s ní nemožné nakládat. V témže roce byl totiž přijat předešlý metropolitní plán, který s výstavbou na těchto místech nepočítal.

„Rozdíl je dramatický. Ten starý (plán) byl myšlený jen jako dočasný, na deset až patnáct let, ale funguje už čtvrt století. Nový plán je pojatý úplně jinak, více metodicky. Lépe například chrání sídliště, zavádí výškovou regulaci, ale zároveň otevírá možnosti výstavby tam, kde to dříve nešlo. Umožňuje výstavbu až 350 tisíc bytů, přičemž klade důraz i na veřejnou vybavenost,“ říká šéf Institutu plánování a rozvoje hlavního města Ondřej Boháč.

„Plán přidává i nové rozvojové plochy na okrajích, protože do Prahy každoročně přichází deset až patnáct tisíc lidí. Abychom alespoň zbrzdili růst cen bydlení, je nutné stavět jak uvnitř města, tak na jeho hranicích,“ dodává.

Součástí bude kromě bytové zástavby i nová tramvajová trať. Má vést ulicí U Slávie, pod železničním mostem, a přes Bohdalec s pokračováním na Spořilov nebo do Slatin. Klíčová je i výstavba nových železničních zastávek na trati mezi hlavním nádraží a Hostivaří. Součástí bude i park s vodní plochou a zelení.

Zalidnění by mělo podle Boháče být minimálně sto obyvatel na hektar. „Praha to dnes skoro nikde nesplňuje, ale právě od téhle hranice je město ekonomicky i ekologicky udržitelné. Už se tam uživí obchod, škola, veřejná doprava, kanalizace obslouží dost lidí. To je princip města krátkých vzdáleností, takzvaného patnáctiminutového města,“ říká.

Patnáctiminutové město je urbanistický koncept, který zajistí občanům dostupnost všech potřebných služeb do patnácti minut chůze nebo jízdy na kole.

Ani 350 tisíc nových bytů podle Boháče neznamená, že jejich ceny začnou výrazně klesat. „Na pokles bych nesázel, ale plán může přispět ke zpomalení růstu. Ceny bydlení ovlivňuje řada faktorů včetně rychlosti povolování. Ale každé zjednodušení pomáhá,“ myslí si.