Hlavní obsah

Těžké případy respiračních chorob plní dětské kliniky, na JIP končí i kojenci

Foto: Purd77, Shutterstock.com

Ilustrační snímek.

Reklama

15. 10. 15:29

Nemocnice hlásí neobvykle vysoký počet dětí hospitalizovaných s vážným průběhem respiračních onemocnění. Mnoho dětí, zejména kojenců, končí na jednotkách intenzivní péče.

Článek

Vedle dalších příčin se pod zaplněnými dětskými odděleními podepisuje pro současné období nezvykle četný výskyt infekcí způsobených RSV neboli respiračním syncytiálním virem. Jde o původce onemocnění, která řádí především v období příznačných pro chřipky, tedy od listopadu do února, kdy se šíří nejen v dětských kolektivech.

„Vnímáme nárůst osob se závažnějším průběhem i dětí vyžadujících hospitalizaci. Hlavním důvodem nárůstu hospitalizací je zvýšený počet dětí v kojeneckém věku, u kterých se rozvine onemocnění dolních dýchacích cest nazývané bronchiolitida,“ popsala pneumoložka Jana Tuková z pediatrické kliniky pražské Všeobecné fakultní nemocnice.

Tato infekce podle ní může mít velmi závažný průběh s nutností hospitalizace a podávání kyslíku či pobytu na JIP. „Jde o několikaměsíční děti, jejichž imunita nemohla být v tomto věku ještě epidemiologickou situací příliš ovlivněna. Přesto jich přichází nápadně více než v jiných zářijových a říjnových dnech. Bronchiolitidu způsobují běžné respirační viry, nejčastěji virus RSV,“ dodala Tuková.

Co je na současném mohutném výskytu infekcí způsobených RSV nezvyklé, je jejich nástup již na přelomu září a října. Podle informací Seznam Zpráv laboratoře v některých nemocnicích včetně fakultních v Praze či Brně zaznamenaly od začátku října výskyt RSV u bezmála poloviny z desítek hospitalizovaných dětských pacientů ve věku 0-15 let.

Přitom loni, ale i v předchozích letech, ve stejném období vyšetřovaly obvykle maximálně jednotky případů s podezřením na výskyt tohoto viru a v naprosté většině případů s negativním výsledkem.

RSV ohrožuje především kojence a seniory

RSV neboli respirační syncytiální virus není podle jména mezi lidmi moc známý. Jedná se o virus, který v populaci běžně cirkuluje. Způsobuje zdravotní potíže, o kterých se často mylně mluví jako o chřipce. Zejména u nejmenších dětí a rovněž u seniorů může mít nákaza poměrně těžký průběh. Infekce postihuje dýchací cesty a plíce, v nichž se může rozvinout vážný zánět.

Kojenci a malé děti mohou mít horečku, sníženou chuť k jídlu, rýmu, kašel a takzvaně jim píská na průduškách. U starších dětí a dospělých se nákaza RSV projevuje rýmou, kašlem, bolestí v krků, horečkou, celkovou slabostí. Jelikož se jedná o virus, nelze proti němu nasadit antibiotika, u pacientů se léčí jen příznaky.

Očkovat se proti RSV – na rozdíl třeba od chřipky – nedá. Ochrana je podobná jako u všech infekcí, které se stejně jako tento typ viru šíří kapénkami.

Vzestup nemocných s tímto virem potvrdila také Národní referenční laboratoř pro chřipku a nechřipková respirační virová onemocnění, která přitom teprve začíná tuto sezónu monitorovat – přes léto je nemocí tohoto typu málo, a tak se jejich výskyt plošně nesleduje.

„Ano, RSV je častěji detekován, ale z dat z nemocnic, která dostáváme, ani z našich vyšetřeních, nelze říci o žádném patogenu, že se výrazně šíří. Dat je málo. Nicméně, i z těchto dat je vidět nárůst RSV detekcí z nemocničních laboratoří,“ potvrdila vedoucí Národní referenční laboratoře pro chřipku a nechřipková respirační virová onemocnění Helena Jiřincová.

RSV zaznamenali i v ambulancích

Více nemocných dětí zaznamenávají i lékaři v terénu. „Mám pocit, že je na toto období nezvykle velké množství infekcí dýchacích cest u dětí, z nichž některé končí s těžším průběhem v nemocnicích. Převážná většina infekcích dýchacích cest je způsobena viry a přesný původce se většinou vůbec nezjišťuje, zejména z ambulantních pacientů. Je pravděpodobné, že významná část těchto infekcí bude způsobena RSV,“ potvrdil jindřichohradecký pediatr Daniel Dražan.

Podle něj to není jediný virus, který děti trápí – mezi další patří rhinoviry, které způsobují rýmu, a viry parainfuenza. „V některých případech jsou virové infekce komplikovány infekcemi bakteriálními, nejčastěji záněty středního ucha nebo i méně často zápaly plic,“ dodal ještě Dražan.

Naopak covid-19 se na současné situaci na dětských klinikách zatím prakticky nepodepisuje. Podle Jana Boženského, primáře dětského oddělení v nemocnice Agel v Ostravě-Vítkovicích, nemocnice všechny děti testuje a například poslední týden mezi nimi nezachytila ani jeden případ nemoci covid-19. „Mnoho dětí má virové gastroenteritidy (původci rotaviry, noroviry, enteroviry a astroviry), u dětí s respiračními infekty nacházíme běžně se vyskytující virové původce, ale také bakterie pneumokoka či streptokoka,“ popsal primář.

To vše jsou běžné patogeny, s nimiž se i děti dokáží vyrovnat bez vážných problémů. Letos je však více než obvykle těch, u nichž má onemocnění vážný průběh.

Lékaři předpokládají, vzestup počtu případů nejmenších dětí s vážným průběhem respiračních chorob souvisí s těžším a delším průběhem těchto infekcí v okolí kojence, nejčastěji u sourozenců dítěte či rodičů, čímž se zvyšuje pravděpodobnost přenosu nákazy.

Děti viru odvykly, shodují se lékaři

Lékaři zároveň odmítají souvislost četnějších vážných infekcí s nejrůznějšími šířícími se teoriemi o vlivu například dlouhodobého pobytu doma, či nošení roušek na imunitu dětí. Například podle vítkovického primáře Boženského děti rozhodně nemají imunitu nijak „oslabenou“, pouze se po dlouhé době izolace šíření nejrůznějších infekcí v dětské populaci jednodušší. A platí to i o RSV.

Podle pneumoložky Jany Tukové to lze chápat tak, že jde o vcelku běžný virus, s nímž si lidská imunita včetně dětské dobře poradí, ale že nyní mu děti kvůli proticovidovým opatřením odvykly. A proto se jím ve školce či škole snáze nakazí, množí se u nich, donášejí ho ze škol a kolektivů do rodin, kde jím nakazí i kojence a batolata.

„Za běžných okolností se s viry "nachlazení“ setkáváme pravidelně, především od podzimu do jara. Náš imunitní systém si díky opakovanému kontaktu udržuje bdělost a průběh nákazy tak bývá velmi mírný, provázený například jen několikadenní rýmou, jindy infekci ani nezpozorujeme. Po roce a půl prožitém v neobvykle nízké expozici těmto virům jsme pohotovost imunitní obrany částečně ztratili, viry včetně RSV u nás mohou vyvolat méně příjemný stav spojený s horečkou, únavou a déletrvajícím kašlem, zánětem dutin a dalšími komplikacemi,“ vysvětlila.

Podle primáře Boženského snazšímu šíření onemocnění napomáhá i nezdravá strava nebo fakt, že přibývá obézních dětí v horší kondici, což je částečně jedním z důsledků lockdownu.

S přispěním Jakuba Štose

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované