Článek
„CBD květy, CBD oleje, elektronické cigarety, kratom!“ hlásá výloha jednoho z obchodů na pražském Žižkově kousek od vítkovského památníku. Uživatelé poslední zmíněné látky v něm však nepochodí. Regál, na němž v této prodejně dříve kratom býval, zeje prázdnotou. A podobně to vypadá i v ostatních večerkách a trafikách po Praze.
Je tomu tak už od 12. listopadu, kdy vešla v platnost nová regulace zeleného prášku, která jej zařadila mezi takzvané psychomodulační látky. Droga se tím dostala z šedé zóny a nabízet ji nově mohou pouze obchody s licencí tyto látky prodávat.
Těch je v Česku podle seznamu Ministerstva zdravotnictví naposledy aktualizovaného 1. prosince dohromady 54. Redakce Seznam Zpráv vyrazila do ulic hlavního města otestovat, jak nová pravidla fungují i v praxi.
Dříve na každém rohu, dnes výjimečně
„Bohužel už ho neprodáváme, už není legální.“ To je odpověď, s níž se zájemci o kratom setkají v obchodech po Praze nejčastěji. Z volně dostupného produktu, který bylo dříve možné koupit prakticky v každé večerce, trafice a někdy i v samoobslužných automatech, se téměř měsíc od zpřísnění prodeje stalo těžce sehnatelné zboží.
Právě vysoká dostupnost kratomu byla největším problémem – látku mohl koupit prakticky kdokoliv a kdekoliv. Kratom tak často užívali studenti ve školách, většinou za účelem zlepšení studijních výsledků či udržení pozornosti. Jak ale upozorňují mnozí lékaři, zelený prášek je vysoce návykový a ve vyšších dávkách navozuje stavy podobné opioidům.
Dospívající mozek je na podobně návykové látky velice citlivý. Nová regulace tak upravila prodej zeleného prášku i podle věku – kratom by se lidem mladším 18 let už neměl vůbec dostat do rukou.
A jak je patrné z pražských obchodů, regulace funguje. Přestože večerky a takzvané „weed shopy“ mají stále v mnoha případech ve výloze napsané, že kratom nabízejí, ze sortimentu už zmizel.
Mladiství dříve mohli sehnat kratom poměrně snadno i přes internet. Většina kamenných prodejen měla prášek k dispozici na svých e-shopech, kde byl pomocí legislativní kličky prodáván jako „sběratelský předmět“.
Nyní na nich ale zákazníci mohou maximálně obdivovat obrázky produktu. Při nákupu totiž web oznámí, že zboží je buď momentálně nedostupné nebo vyprodané. Zřízení e-shopů prodávající kratom nová legislativa sice umožňuje, v současnosti ale podle zmíněného seznamu ministerstva internetový obchod žádná z licencovaných prodejen nemá.
A samoobslužné automaty? Kratom zmizel i z nich. Dříve byl například v automatu nacházejícím se v podzemním parkovišti libeňského obchodního domu Harfa. Ten je ale v současnosti poloprázdný. Stroj už nabízí za poměrně vysoké částky pouze CBD, elektronické cigarety či předem zabalené jointy.
„Kontrolujeme každého“
Zdvořilejší prodavači z večerek a trafik, které dříve „sběratelský předmět“ nabízeli, při dotazu na kratom odkazují na licencované prodejny. Těch je v hlavním městě zatím osm. Jedna z nich se nachází v Biskupcově ulici.
„Poznej sílu přírody!“ Vyzývá kolemjdoucí žižkovská prodejna. Uvnitř si zákazník může vybrat z řady různých odrůd kratomu a tentokrát nakoupit prášek legálně.
Od zavedení regulace je ale na jednotlivých sáčcích s kratomem patrná významná změna – každý z nich je zezadu označený informacemi pro spotřebitele. Ty například doporučují odstup mezi jednotlivými dávkami minimálně tři dny, konzultovat užití produktu s lékařem a nekombinovat produkt s jinými drogami.
Podobné informace musí zákazník při nákupu ze zákona dostat i od prodávajícího. Ještě předtím je mu ale zkontrolován věk: „Teď musíme kontrolovat opravdu každého,“ vysvětluje omluvně redaktorovi Seznam Zpráv zaměstnankyně prodejny. Lidé mladší 18 let mají podle zákona do prodejen dokonce zakázaný vstup.
V turistickém centru se stále dá sehnat
Staroměstské náměstí, okolí Karlova mostu nebo Václavské náměstí. V této oblasti se vyskytuje celá řada „zelených“ prodejen nabízející konopné produkty. Z plakátů do nich zákazníky láká například americký rapper Snoop Dogg a obchody se nejčastěji hemží turisty.
Těm jsou často prodávány nelegální THC bonbony, jak Seznam Zprávy nedávno popsaly. Obchody při jejich prodeji využívají - podobně jako v minulosti u kratomu - legislativní kličku. Zezadu je na nich často napsáno: „Dekorační předmět. Není určeno ke konzumaci.“
Dá se kratom po regulaci koupit v těchto prodejnách? Drtivá většina obchodů v centru, v nichž vás při vstupu praští do nosu závan marihuany, zákazníkům stejně jako ve večerkách jinde po Praze vysvětlí, že kratom už je regulovaný. Najdou se ale i výjimky.
Jednou z nich je prodejna nedaleko Staroměstského náměstí. Svým vzezřením nijak nevystupuje z řady ostatních „cannabis“ prodejen. Uvnitř zákazníkovi ale prodají kratom, jako kdyby žádná regulace neexistovala.
„Ano, kratom máme,“ řekne při nákupu i přes zákaz prodeje anglicky mluvící prodavač. „Snad by to měl být ten prášek, já to nikdy neměl,“ dodá s pokrčením rameny při doplňujících otázkách. Do ruky přitom zákazníkovi dá růžový balíček „Kreatom“, na němž je zezadu napsáno „sběratelský předmět“, přesně jak nová legislativa zakazuje.
Při konfrontaci s redaktorem se prodejce hájí, že o regulaci neslyšel: „Jinak bychom ho samozřejmě neprodávali“. To ostatně svým odběratelům doporučila i společnost Cannio Distribution, která růžové „kreatomy“ vyrábí.
„Všem našim obchodním partnerům jsme včas oznámili ukončení prodeje kratomu v souladu s platnou legislativou a zároveň jsme jim důrazně doporučili, aby se tohoto postupu také drželi,“ napsala společnost na dotazy redakce. Od prodeje se zároveň distancovala.
Kontroly má na starosti inspekce
Pokud by nelegální prodej kratomu v obchodě na Staroměstském náměstí odhalila Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI), která má kontroly na starost, hrozila by mu pokuta až ve výši desíti milionů korun. Podle platné legislativy je právě prodej bez platného povolení nejzávažnější porušení regulace.
Ostatní přečiny jako například nesprávné označení produktu nebo neposkytnutí informací o produktu ze strany prodejce mohou být sankcionovány pokutami v řádech statisíců až milionů korun.
„SZPI v současnosti reaguje na podněty veřejnosti a sleduje, jakým způsobem se plní seznam ministerstva, na nějž se registrují licencované subjekty. Kontroly přizpůsobujeme aktuální situaci,“ sdělil redakci mluvčí inspekce Pavel Kopřiva. Další plány kontrol přibližovat nechtěl.



















