Hlavní obsah

Tisíce lidí podepisují petici, aby Su Ťij byla odebrána Nobelova cena míru

Lidé podepisují petici na odebrání Nobelovy ceny za mír Su Ťij. (Video: Redakce Seznam)

7. 9. 2017 19:52

Někdejší barmská disidentka a dnes vůdkyně Barmy se prý nesnaží zabránit násilnostem na menšinovém etniku Rohingů.

Článek

Už více než 360 tisíc lidí z celého světa podepsalo petici, která požaduje, aby někdejší disidentce Do Aun Schan Su Ťij byla odebrána Nobelova cena míru z roku 1991.

Nynější vůdkyně barmské vlády Su Ťij čelí kritice, že se nesnaží zastavit násilnosti páchané na muslimském menšinovém etniku Rohingů v barmském Arakanském státě. Odtud za poslední dva týdny uprchlo do sousedního Bangladéše podle nejnovější bilance OSN už 164 tisíc příslušníků pronásledované menšiny.

„Su Ťij, která de facto stojí v čele Barmy, zatím udělala jen málo, aby zastavila zločiny proti lidskosti ve své zemi,” konstatoval indonéský iniciátor petice.

Norský Nobelův výbor nicméně uvedl, že je oficiálně nemožné jednou udělené ocenění některému z laureátů vzít.

„Poslední vůle Alfreda Nobela ani ustanovení Nobelovy nadace neumožňují, aby Nobelova cena - ať už za fyziku, chemii, lékařství, literaturu či mír - byla oficiálně odebrána,” řekl agentuře AFP šéf norského Nobelova výboru Olav Njölstad. „Nobelův výbor posuzuje pouze úsilí laureáta před udělením této ceny,” dodal.

Su Ťij dostala Nobelovu cenu za mír v roce 1991, kdy ji tehdejší vládnoucí barmská vojenská junta držela v domácím vězení. V roce 2016 se někdejší opoziční Národní liga pro demokracii vedená Su Ťij po vyhraných volbách ujala v Barmě moci.

Představitelé OSN v Bangladéši odhadují, že se počet rohingských uprchlíků v nejnovější vlně vyšplhá až na 300 tisíc. Poukazují přitom na skutečnost, že množství běženců je stále soustředěno v zemi nikoho na hranici mezi Barmou a Bangladéšem. Ve středu OSN registrovala v Bangladéši 146 tisíc rohingských migrantů, za posledních 24 hodin jich dalších 18 tisíc přibylo.

Obvinění týkající se postupu vůči Rohingům Su Ťij podle AFP odmítla a tvrdila, že barmské úřady zajišťují ochranu práv všech obyvatel země. Ve středu ve svém prvním vyjádření k nejnovější krizi pronesla řadu kontroverzních výroků. Odsoudila údajnou dezinformační kampaň kolem Rohingů prchajících z Barmy, která má podle ní sloužit zájmům teroristů.

Doporučené