Hlavní obsah

Trať u Domažlic, kde došlo k železničnímu neštěstí, má slabé zabezpečení

Foto: ČTK

Tragédie u Domažlic byla nejspíše způsobena selháním lidského faktoru, ale závěry musí učinit Drážní inspekce.

Reklama

4. 8. 13:12

Podle Zdeňka Chrdleho, jehož firma se věnuje zabezpečovacím systémům na železnici, patří úsek z Plzně do Domažlic k těm, kde strojvedoucí není fakticky ničím hlídán, řídí se podle návěstidel a mačká tlačítko bdělosti.

Článek

Železniční trať mezi Domažlicemi a Plzní, kde dnes došlo k tragické dopravní nehodě, patří k těm, které jsou v současnosti poměrně slabě zabezpečeny proti chybám strojvedoucích. V rozhovoru pro Seznam Zprávy to uvedl Zdeněk Chrdle, šéf a spolumajitel firmy AŽD, která se zabezpečovacím systémům na železnici věnuje.

„Pokud vím, tak toto je trať, kde se strojvedoucí řídí jen podle návěstidel a mačká tlačítko bdělosti. Tedy je tam pouze zabezpečena jeho bdělost, strojvedoucí ale fakticky není ničím hlídán jako na některých jiných modernizovaných tratích,“ popisuje rozdíly Chrdle, který sám ve volném čase občas pracuje jako strojvedoucí na „Švestkové dráze“ v severních Čechách.

Na inkriminované trati zatím chybí moderní evropský zabezpečovací systém ETCS, ačkoliv se s ním do budoucna i zde počítá. Stát chce do jeho rozšíření investovat desítky miliard korun. Dle dostupných informací ovšem na ní nefunguje ani starší národní vlakový zabezpečovač LS.

ETCS

Nejvyšším zabezpečovačem ETCS, který zastaví dálkově vlak, je v Česku zatím vybaveno 569 kilometrů železnic. Celkem je v tuzemsku na 9 000 kilometrů železnic.

Při nehodě se u obce Milavče srazil rychlík, který jel z Mnichova, s protijedoucím osobním vlakem. Expres projel návěstidlo v poloze Stůj ve výhybně Radonice. K neštěstí došlo na jednokolejném úseku, před kterým se vlaky měly minout.

„Pokud na trati není ani národní zabezpečovač, tak strojvedoucí nemá zajištěn přenos návěsti přímo na lokomotivu. Není tam přenos toho kódu, strojvedoucí se tak řídí jen přímo podle návěstidla,“ upozorňuje Zdeněk Chrdle, že v takovém případě je vlak i více ohrožen selháním lidského faktoru.

Pohyb vlaku ale není zcela bez kontroly. Šéf AŽD připomíná, že i na této trati funguje standardní zabezpečení infrastruktury, reléové zařízení, které přes „generální stop“ umožňuje na dálku při chybě strojvedoucího vlak zastavit. Ale tento systém poslední záchrany má své limity.

„Systém zareaguje, až když vlak skutečně na tu červenou projede, přitom tady na to zjevně už bylo velmi málo prostoru a času. Dle těch dosavadních informací k té srážce došlo nedaleko za návěstidlem, nebyl tam už ten potřebný čas,“ uvádí Chrdle a nabízí přirovnání. „To je stejné, jako kdybyste jel autem a zabezpečovací systém vás po projetí červené zastavil uprostřed křižovatky,“ upozorňuje na opožděnou reakci.

I podle něj je tak pravděpodobné, že bez modernizace českých tratí k podobným neštěstím bude občas docházet.

Kdyby na úseku z Plzně do Domažlic už fungoval evropský zabezpečovací systém ETCS, podle Chrdleho by vůbec nedovolil, aby strojvedoucí rychlíku na červenou projel, elektronický systém by vlak sám dobrzdil.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované