Hlavní obsah

Trumpovu taktiku vy Češi znáte z totality, říká expertka z USA

Rozhovor s Ruth Ben-Ghiatovou. (Video: Šimon Trantina)

5. 6. 6:30

S americkou historičkou, expertkou na autoritářské režimy, politickou komentátorkou a profesorkou Ruth Ben-Ghiatovou o tom, jak Donald Trump a jeho administrativa přistupují k situaci kolem vraždy George Floyda a protestů.

Článek

Jaké teď je být Američanem?

To je dobrá otázka. Když studujete to, co já, tedy autoritářské a fašistické režimy, tak jako Američan vidíte, že pád demokracie nebo její poškození může nastat kdekoliv. Byla tady myšlenka, že tady se to stát nemůže, že Američané jsou imunní proti autoritářství, ale to prostě není pravda.

Kudy vede cesta ven z policejní brutality, rasismu a nerovnosti pro Ameriku?

Dnes ráno jsem byla v kanadském rozhlasovém pořadu, kde jeden aktivista podotýkal, že policejní brutalita tu byla dávno před Donaldem Trumpem. Republikánská strana mnoho desetiletí bránila menšinám volit, Amerika je země s rasistickou historií. Myslím, že s tímto prezidentem, který nesleduje zlepšení vztahu mezi rasami, ale získání nadvlády, bude těžké něco změnit shora. Myslím, že je potřeba posilovat vazby mezi lidmi, naslouchat a podporovat menšiny v jejich protestech.

Jak byste zhodnotila dosavadní kroky prezidenta Trumpa v souvislosti se smrtí George Floyda? Myslím tím věci, o kterých se nejvíc mluví - když hrozil na Twitteru střelbou proti rabování, nasazením armády v ulicích, nebo když se fotil s biblí u kostela, a nechal proto rozpustit demonstraci.

To focení bylo velmi zajímavé. Bílý dům při té příležitosti natočil normální propagandistické video, které poukazuje na to, o čem jeho prezidentování je. Potlačování protestů, protože předtím než tam přišli, rozehnali slzným plynem klidnou demonstraci. Potom tam předvedl jakýsi zbožný čin, kdy držel bibli. Pak je tu obliba v síle armády, ke kostelu s ním šli ostatní lídři a jeden z nich měl na sobě bojovou uniformu, což je velmi nezvyklé.

Generál Mark Milley?

Ano. Z mého pohledu je tohle typický pravicově autoritářský krok. Jak vaši diváci určitě dobře vědí, všechny totalitní režimy posílají proti vlastním lidem armádu. Tohle je ale velmi neobvyklé v kontextu americké historie, stejně jako to, že kvůli nasazení armády ve Washingtonu, D.C. Trump využil zákon z roku 1807.

Myslíte, že se tyhle postupy budou stupňovat?

Historie ukazuje, že policejní brutalita protesty nezastavuje, naopak je posiluje. Zvlášť, když žijete v demokratické společnosti. Tohle není efektivní strategie, snad všechno, co prezident dělá, naopak mobilizuje další generaci protestujících. Velké části z nich je lehce přes dvacet let, jsou mladí. To, co Trump dělá, moc věcí nevyřeší, ale jak jsem říkala, to ani není jeho zájem, on má zájem o nadvládu.

Trumpovi kritici ho často označují za rasistu. Dnešní protesty bývají někdy namířeny přímo na něj a na jeho administrativu. Je to adekvátní?

Trump je prezident s bohatou historií podpory bílého nacionalismu. Retweetovat neonacistickou propagandu začal už v roce 2015. V roce 2015 jsem psala svůj první článek o něm pro CNN, o tom, že retweetoval neonacistický mem, který byl namířen proti černochům. To vše vede k dnešním protestům - jeho názory na černošské obyvatelstvo, nebo že Antifa jsou teroristé. Je logické, že se na něj protesty soustředí. Ale musíme brát v potaz celou Republikánskou stranu, žádný lídr by neuspěl bez podpory a spolupracovníků.

Republikány ale volí velká část Američanů, naznačujete tedy, že problém je v srdci amerického lidu?

Vyšly některé zajímavé, porovnávací studie, které ukázaly na to, že my, Američané, jsme byli dlouho izolacionističtí. Jsme velmoc a nedíváme se sami na sebe v porovnání s jinými zeměmi. Některé z posledních studií ukazují, že hodnoty, které často vyznávají někteří Američané a ti, kteří Trumpa volili, by se daly označit za autoritářské. Chtějí silnou figuru lídra, silnou exekutivu, silnou armádu, nemají rádi lidi s jinou barvou kůže, menšiny. Musíme se podívat sami na sebe, kdo opravdu jsme, a tohle je přesně důvod, proč se říká, že Donald Trump je příznakem, ne důvodem.

Všiml jsem si, že na Twitteru jste Donalda Trumpa často přirovnávala k lídrům jako Recep Tayyip Erdogan, nebo dokonce Augusto Pinochet. Obecně ho často označujete za člověka, který cílí na ohrožení demokracie. Mohla byste to prosím vysvětlit?

Může to samozřejmě znít jako velké přehánění. Rozhodně neříkám, že je Amerika autoritářská, naopak. Žijeme v demokracii, máme nezávislé soudce, kteří třeba hlasují proti Trumpovi, zastavují jeho kroky, můžeme protestovat. Ale, pokud se autoritářský režim nezrodí pučem, z něčeho musí vzejít. I v Pinochetově případě se puč dlouho připravoval. Snažila jsem se sledovat, jak společnost reaguje na někoho jako Trump, který se profiluje jako charismatická autorita. Například, když ho Republikánská strana nominovala poprvé do voleb, řekl, že by mohl někoho zastřelit a neztratil by žádné podporovatele. To je klasická vůdcovská, kultovní věc.

Co by měl prezident udělat, aby se k současné krizi postavil správně?

Jeho cíle nejsou klasicky demokratické. Jeho jasným cílem je setrvat ve funkci a udělá všechno pro to, aby si ji udržel. Chce vyhrát volby a je mu jedno, jak toho dosáhne. Je zkorumpovaný a potřebuje dál čerpat výhody prezidentského úřadu. Co by měl udělat? Dělá přesně to, co by měl, pro svoje vlastní cíle. Hodně Američanům se nelíbí armáda v ulicích, ztratil kvůli tomu podporu hodně velmi konzervativních guvernérů. Je to marketér, muž médií. A marketér, pokud zjistí, že ztrácí podporu, přestane s tím, co dělá.

Abychom byli féroví - zatímco většina demonstrací je mírumilovná a má za cíl předávat dobrou vůli, rabování se naneštěstí děje. Někdy končí tím, že jsou běžní lidé zmláceni, nebo přicházejí o své živnosti. Není potřeba tohle nějak potlačit?

Režimu nebo jiným formám útlaku je lepší se vzepřít mírumilovně. Když se do toho připlete násilí, začíná to být riskantní. Vláda si pak násilníky vybere za cíl a označí je za původce protestů, jako třeba teď, když Trump prohlásil Antifu za teroristickou. Začnou se také využívat infiltrátoři, to je klasická pravicová i levicová taktika, jež začala ve dvacátých letech, díky které se dají protesty učinit násilnými. Mírumilovní protestující, kteří bojují za sociální spravedlnost, se pak dají s násilnostmi spojit. To pomáhá vládě. To se teď děje a ti, co rabují, umožňují označovat demonstranty za teroristy a potlačit je silou.

Myslíte, že to, co jste zmiňovala, může poškodit pokusy Donalda Trumpa o znovuzvolení?

Ano, může, jak jsem říkala, nasazením armády ztrácí podporu. Všechno záleží na tom, jestli se ho Republikánská strana rozhodne dál podporovat, nebo ne. Nezaměstnaných jsou desítky milionů, to historicky neznamená nic dobrého pro kampaň za znovuzvolení prezidenta. Máme tu pandemii, hodně lidí si myslí, že ji nezvládl dobře, protože dezinformoval. Například studie z Floridy ukázala, že starší lidé, kteří ho v roce 2016 volili, ho už volit nechtějí. Ještě je moc brzy, ale pokud bude takhle pokračovat, mohlo by ho to ve volbách poškodit.

Řekl bych ale, že Donald Trump umí prodat sám sebe jako hrdinu situace, ať už se děje cokoli.

To umí, je to jedna z jeho největších sil. Je neuvěřitelný, má zkušenosti s marketingem, je televizní hvězda, měl svou vlastní show. Ví přesně, co říct, aby mu lidé věřili. Nejchytřejší bylo, když mu na předvolebních mítincích lidé přísahali, že ho budou volit prezidentem. Tím si vytvořil něco jako kult osobnosti, což vaši diváci jistě dobře znají z dob komunismu. To je velmi chytré, protože když se lidé k lídrovi takhle přivážou, těžko ho pak přestanou podporovat. Je extrémně šikovný, a proto za ním lidé dál stojí, i když se stala spousta špatných věcí.

V amerických ulicích v těchto dnech vidíme lidi pochodovat, demonstrovat s jedním společným cílem. Na druhou stranu vidíme také skupinu lidí, která na protestující útočí. Je tohle čas jednoty, nebo dalšího rozdělování?

Jedna z věcí, jež nejvíc znervózňuje demokraty nebo lidi, kteří studují různé režimy, je polarizace. Lidé žijí v různých, sobě alternativních realitách. Lidé jako Trump nás nechtějí spojovat, nechtějí mít soudržnou společnost, chtějí, abychom na sebe útočili, protože to připravuje půdu pro silného lídra s autoritou. Trump si tuhle půdu připravuje už pět let, říká, že média jsou nepřítelem lidí - to je stalinistická fráze.

Co se týče blízké budoucnosti - kam myslíte, že Spojené státy politicky míří?

To je těžké říct. To, co se teď děje, se nevyléčí hned. Zajímavé je, že už před koronavirem se po celém světě masově demonstrovalo. V Evropě, v Chile, miliony lidí byly v ulicích. Vypadalo to, že koronavirus masové protesty zastaví. To se nestalo, lidé třeba v Amsterdamu, vlastně po celém světě podporují americké demonstrace. Tohle se promítne ve volbách, protože stejně jako u protestů to vypadalo, že lidé nebudou chodit volit. Ale volit budou, takže to je nadějné. Čím víc lidí bude volit, tím je větší šance nabrat nový směr.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené