Hlavní obsah

Ukrajinské pravoslaví zřejmě brzy dosáhne nezávislosti na Moskvě, mluvčí Kremlu přislíbil ochranu věřících „diplomatickými prostředky“

Ukrajinský prezident Petro Porošenko s konstantinopolským patriarchou Bartolomějem. (Video: Marek Martinovský, Reuters)

 

Reklama

12. 10. 2018 22:42

Ukrajinská ortodoxní církev usiluje o nezávislost na moskevském patriarchátu od anexe Krymu Ruskem. Kyjev rozhodnutí konstantinopolského patriarchy vítá, ruské pravoslavné vedení naopak varuje před rozkolem.

Článek

Kreml v pátek přislíbil hájit ruskojazyčné obyvatele Ukrajiny před „jakoukoliv nelegální aktivitou“ po historickém odtržení Ukrajiny od ruské pravoslavné církve. Hodlá tak činit „výlučně politickými a diplomatickými“ prostředky, ujistil mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina. Mluvčí ukrajinského ministerstva zahraničí na Twitteru poznamenala, že to není poprvé, kdy se Rusko snaží „ochranou ruskojazyčného obyvatelsva“ ospravedlňovat svou agresi proti Ukrajině.

Vztahy obou zemí jsou napjaté od ruské anexe Krymu a vypuknutí konfliktu s proruskými separatisty na ruskojazyčném východě Ukrajiny na jaře 2014. Konflikt si mezitím vyžádal více než 10 000 mrtvých.

„V případě, že vývoj událostí dospěje k protiprávním krokům, pak samozřejmě Rusko, které všude hájí zájmy Rusů a rusky hovořících obyvatel, tak bude činit i zde. Rusko hájí zájmy pravoslavných, jak nejednou prohlásil Putin,” řekl prezidentův mluvčí Dmitrij Peskov. „Výlučně politicky a diplomaticky,“ odvětil na otázku, jak Rusko bude zájmy pravoslavných věřících hájit.

Pravoslavní preláti uznávající autoritu moskevského patriarchátu mezitím v souvislosti s chystaným nedělním pochodem až 20 000 nacionalistů v Kyjevě vyjádřili obavy, že by demonstranti mohli zabírat a plenit kostely a kláštery. Ukrajinský ministr vnitra Arsen Avakov ale varoval „horké hlavy“ před „provokacemi“ a ujistil, že strážci zákona jsou připraveni „tvrdě“ zasáhnout.

Kreml je podle mluvčího „krajně znepokojen“ rozhodnutím konstantinopolského patriarchátu pravoslavné církve, který ve čtvrtek zrušil třísetletou podřízenost kyjevských prelátů vůči Moskvě a také sejmul klatbu, kterou moskevský patriarchát vyhlásil na ukrajinskou církev a její představitele.

Ti toto rozhodnutí chápou jako krok k nezávislosti na Moskvě, kterou má završit sloučení tří pravoslavných církví, dosud působících v zemi. Sloučení chystají v nejbližší době, aby příští měsíc mohlo být dosažení církevní autonomie završeno. Ukrajinský prezident Petro Porošenko již církevní nezávislost uvítal.

Ruská církev zareagovala rozhořčeně a pohrozila přerušením styků a vazeb s Konstantinopolí. Kreml podle Peskova „sdílí znepokojení“ ruské církve nad hrozbou rozkolu v pravoslavném světě.

Pravoslavná církev moskevského patriarchátu má na Ukrajině značný vliv, o který s ní kyjevský patriarchát usilovně soupeří. Zaujímá přitom ostře kritická stanoviska vůči Moskvě. Prezident Petro Porošenko letos na jaře přirovnal autonomii pravoslavné církve kyjevského patriarchátu k členství země v Severoatlantické alianci a Evropské unii. Obvinil Kreml, že používá církev jako nástroj svého vlivu na Ukrajině.

Konstantinopolský patriarcha se sídlem v Istanbulu není absolutní hlavou pravoslavné církve a v hierarchii nemá postavení srovnatelné s římskokatolickým papežem, bývá označován za „prvého mezi rovnými“. Udělování církevní autonomie nicméně v pravomoci má. Moskevský patriarchát nicméně tvrdí, že by tomuto kroku měl předcházet souhlas všech stávajících uznaných pravoslavných církví.

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:
Patriarcha

Doporučované