Hlavní obsah

Unikát současné sněmovny: poslanci trhli rekord v počtu schůzí

Foto: Seznam Zprávy

Zasedání Poslanecké sněmovny.

Reklama

23. 5. 20:12

Schůze střídá schůzi. Zatímco v minulém volebním období se poslanci sešli 61krát, v nynějším, ještě nedokončeném, mají naplánované už 104. zasedání. Podle matadorů je to dané snahou opozice projevit své názory skrze návrhy zákonů.

Článek

Příští týden se poslanci sejdou na další mimořádné schůzi. A týden na to na další. V úterý 25. května přitom začne další řádná schůze a dalších sedm schůzí ještě běží, jsou jenom přerušené. Nynější volební období už trhlo rekord v počtu svolaných zasedání, těch je zatím 104 a do konce volebního období poslance čekají ještě minimálně tři, poslední regulérní zasedání by se mělo uskutečnit ještě v červenci.

Příští úterý začne řádně naplánovaná 104. schůze, na čtvrtek pak opoziční poslanci svolávají mimořádnou schůzi týkající se způsobu rozdělování evropských dotací nemocnicím.

V zatím poslední výzvě, kde se hrálo o miliardy pro české zdravotnictví zasažené pandemií covid-19, totiž podle nemocnic nerozhodovala kvalita projektu, ale rychlost, s jakou se ho podařilo přihlásit. Pracovníci nemocnic tak doslova soutěžili v rychlosti klikání, které se počítalo na vteřiny.

Tento systém chtějí poslanci na mimořádné schůzi vyřešit s ministryní pro místní rozvoj Klárou Dostálovou (za ANO), jejíž rezort měl rozdělování na starost. „Pan předseda Sněmovny navrhl čtvrteční termín místo interpelací. Ona to vlastně bude taková schůze a interpelace zároveň, protože budeme mít na paní ministryni hodně dotazů,“ říká předseda poslaneckého klubu TOP 09 Vlastimil Válek, který je jedním ze svolavatelů schůze.

Schůze se uskuteční pouze, pokud poslanci schválí její program, což by podle Válka neměl být problém. „Na tématu je shoda napříč stranami, minimálně mezi doktory,“ potvrzuje.

A opozice svolává další mimořádnou schůzi i na další týden, konkrétně na středu 2. června, kdy chtějí vyvolat hlasování o nedůvěře vládě. Termín si vybrali proto, že nastane poté, co by měl Českou republiku opustit zbytek vyhoštěných ruských diplomatů. Do té doby nechtěla opozice jitřit emoce.

Vedoucí tiskového oddělení Poslanecké sněmovny Roman Žamboch však upozorňuje, že politiky i médii užívaný obrat „mimořádná schůze“ není úplně přesný, neboť i mimořádně zařazené schůze jsou řádně číslovány, a sněmovní systém je tedy za mimořádné neoznačuje.

Kolik schůzí bylo v jednotlivých volebních obdobích

2017–2021: 104 schůzí (Jde o prozatímní počet, další dvě mimořádně svolané schůze totiž ještě nemají číslo, poslance pak v červenci čeká i jedna řádná schůze.)

2013–2017: 61 schůzí

2010–2013: 59 schůzí

2006–2010: 79 schůzí

2002–2006: 56 schůzí

1998–2002: 51 schůzí

1996–1998: 26 schůzí

Zdroj: psp.cz

Se schůzemi naplánovanými na příští dva týdny se jejich počet vyhoupne už na 106. V uplynulém volebním období se poslanci sešli 61krát, v období 2010 až 2013 pak 59krát. Rekord doposud drželo volební období 2006 až 2010, kdy byla u kormidla vláda v čele s premiérem Petrem Nečasem, kdy se uskutečnilo 79 schůzí.

„Období od období se to zhoršuje. Je to dáno dvěma základními faktory. Prvním je, že část poslanců své názory prezentuje předložením návrhu zákona. To nebývalo nikdy tak časté. Druhá věc je, že toto období je atakováno velkým množstvím obstrukcí ze strany ODS či Pirátů, které jsem nikdy nezažil. A to obstrukcí trapných,“ říká druhý nejdéle sloužící poslanec Vojtěch Filip (KSČM). Za zatím poslední „trapnou“ obstrukci označil pirátskou přestávku při projednávání stavebního zákona.

Z více než stovky schůzí v tomto volebním období se jich 11 sešlo jen formálně. Poslanci neodhlasovali jejich pořad a schůze byly ukončeny. Jednalo se třeba o zasedání v roce 2018, na kterém někteří poslanci usilovali o odvolání Tomia Okamury (SPD) z funkce místopředsedy Sněmovny, či schůzi z téhož roku, kdy poslanci chtěli přijmout usnesení k údajné výrobě novičoku v Česku.

Vysoký je nyní i počet schůzí, které poslanci stále nedokončili. Momentálně jich je sedm, z toho tři se Sněmovnou táhnou už od února a dvě od března. Dojednat na nich ještě mají třeba novelu insolvenčního zákona, národní plán obnovy, zákon o nízkouhlíkové energetice či Senátem vrácený krizový zákon.

Na přehlasování Senátu potřebuje dát Sněmovna dohromady 101 hlasů, v březnu hlasování odkládala i proto, že řada poslanců ČSSD, ANO a v té době ještě tolerující KSČM tehdy byla v karanténě či v izolaci s onemocněním covid-19.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované