Článek
Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (ANO) a zároveň i opoziční poslanci chtějí stejným způsobem zrychlit stavební řízení u bytů a domů. Pomoci má takzvaná fikce neboli konkludentní souhlas. To znamená, že když se některý z úřadů či jiných dotčených orgánů nestihne vyjádřit ve lhůtě, považuje se to automaticky za souhlas.
Následně by tak nemusel stavební úřad na jeho vyjádření dále čekat a mohl by vydat rozhodnutí. „Právě takovéto dílčí zásahy stavební řízení zrychlí,” uvedla ministryně Dostálová v pořadu Duel na TV Seznam.
Stejný princip obsahuje i v červenci senátory schválená novela pro dopravní stavby, které taktéž trápí složitá administrativa.
Zrychlení stavebního řízení se řeší přibližně od času 14:50.Video: Markéta Bidrmanová, Seznam Zprávy
Dlouhé a pomalé povolovací řízení stojí podle developerů za nedostatečnou výstavbou a tím pádem i vysokými cenami bytů ve velkých městech. V Praze běžně administrativa trvá mezi osmi a deseti roky. Aby typický rezidenční projekt dostal potřebné finální razítko od stavebního úřadu, potřebuje mít vyjádření od přibližně třicítky takzvaných dotčených orgánů. Tedy třeba od památkářů, hygieny, hasičů nebo ekologů.
Dotčené orgány ale podle stavebníků lhůtu (zpravidla třiceti či šedesátidenní) pro vydání stanovisek násobně překračují. A to celé řízení prodlužuje. Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) proto teď pracuje na tom, aby investoři a stavební úřad na dnes potřebná vyjádření dlouho čekat nemuseli.
Podle ministryně Dostálové je tento bod součástí celé rozsáhlé rekodifikace stavebního práva. Měl by ale dostat přednost a být vyřešen rychleji. Kdy přesně a jakou formou chce ministerstvo změnu prosadit, zatím zástupci MMR říci nedokážou.
Je tak pravděpodobné, že dřív dorazí na vládu poslanecký návrh novely stavebního zákona z dílny TOP 09, který řeší totéž stejným způsobem. Nyní na jeho finální podobě pracují právníci pod dohledem předsedy strany Jiřího Pospíšila. Paragrafové znění má být hotové v září a následně se počítá, že návrh předloží některý z Pospíšilových spolustraníků.
Jádrem Pospíšilova návrhu je také zavedení fikcí do stavebního řízení. „Základní myšlenkou je, že když je ve skluzu úředník, tak to nemůže být k tíži stavebníkovi,“ vysvětluje Pospíšil. Podle něj půjde v praxi o vytvoření tlaku na to, aby úředníci pracovali rychleji. „Dají si pozor, aby se nerozhodovalo fikcí a vyjádřili se k danému problému oni sami,“ myslí si předseda TOP 09.
Že je nedodržování lhůt problém, si myslí i předseda ekologického sdružení Arnika Martin Skalský. Navrhované řešení - tedy - je podle něj ale velmi problematické. A to proto, že je v rozporu s tuzemským právním systémem.
„Stavební úřad nemá odborníky na to, aby posoudil třeba dopad z hygienického nebo ekologického hlediska. Od toho jsou právě vyjádření dotčených míst. Pokud úřad vydá rozhodnutí bez těchto vyjádření a někdo ho potom v tom daném ohledu napadne žalobou, bude to nepřezkoumatelné a soudy budou muset taková rozhodnutí stavebních úřadů rušit,” předjímá Skalský dopad návrhů do praxe.
Z podobného důvodu je k plánům na takzvanou fikci skeptický i právník z Fakulty architektury ČVUT Jiří Plos. Podle něj je sice každá snaha o zjednodušení vítaná, ale konkrétně zavedení fikce samotné toho moc nezmění.
Podobně jako Skalský upozorňuje na to, že podle již vydaných judikatur nelze jen tak nahradit závazné stanovisko, spíš by to podle něj bylo bráno jako „bez vyjádření”. Hlavně je ale podle Plose potřeba řešit vážnější chyby v celém stavebním procesu.
„Špatně je, že stanoviska musí shánět stavebník a ne stavební úřad. A také, že se nedaří nijak přimět dotčené orgány, aby mezi sebou stanoviska koordinovaly. Pak se stává, že se vydá několik protichůdných stanovisek, která nejdou v praxi naplnit,” dodává Plos.
