Hlavní obsah

USA zablokovaly cestu ruskému plynu. Výstavba Nord Stream 2 se zadrhla

Foto: Axel Schmidt/Nord Stream 2

Ilustrační foto.

17. 2. 15:14

Spojené státy se dlouhou dobu snažily zablokovat stavbu druhé větve podmořského plynovodu Nord Stream. Teď se jim to, alespoň dočasně, podařilo. Švýcarská společnost Allseas Group, která pokládala potrubí na dno, z projektu kvůli americkým sankcím vycouvala. A náhrada za její lodě pluje až z Vladivostoku.

Článek

Evropa se dlouhodobě obává ruské rozpínavosti, nechá se chránit americkým vojenským deštníkem, a přitom ani neplatí dost do rozpočtu NATO. A ještě k tomu posílá Rusům miliardy dolarů za odběr plynu. Rovnice vztahů na ose USA-EU-Rusko je pro Bílý dům a americkou vládu jednoduchá.

Američané se proto dlouhodobě snaží zabránit dokončení budovaného plynovodu Nord Stream 2. Za bezpečnostními aspekty se však také skrývají ekonomické zájmy těžařů amerického plynu, který by USA rády do Evropy ve zkapalněné formě (LNG) dodávaly, ale v cenové konkurenci nemají s ruskou dodávkou po zemi šanci.

Nyní si podle všeho USA prosadily svou. Podle informací agentury Bloomberg ministr energetiky Dan Brouillette na bezpečnostní konferenci v Mnichově prohlásil, že se z kontroverzního projektu kvůli americkým sankcím stáhla klíčová švýcarská společnost Allseas Group. Právě její lodě pokládaly potrubí na více než 1200 kilometrech, které od sebe dělí ruskou Usť-Lugu a německý Greifswald. Ministr dodal, že ruský plynárenský obr Gazprom nebude schopen projekt dokončit, neboť mu chybí potřebné technologie.

Foto: Mapy.cz

Kudy vede Nord Stream.

Na otázku, zda nepůjde jen o krátkou pauzu, během které Rusové tuto překážku přece jen nějak nepřekonají, odpověděl lakonicky: „Nemohou.“ Zdůraznil, že pro Američany je nesmírně znepokojivé, do jaké míry jsou Němci a ostatní evropské národy závislí na Rusku.

Faktem je, že pro celý projekt představuje odchod Švýcarů nepříjemný zásah, který vyvolá poměrně znatelné zpoždění a ohrozí dodávku pro zimu 2020/2021. Už nyní řeší manažeři časový skluz, neboť podle původního itineráře měla být jedna „roura“ dokončená a na druhé měly práce finišovat. Jenže vše se nejdřív zadrhlo kvůli povolovacímu řízení v Dánsku a nyní kvůli nedostatku lidí. Přitom k dokončení chybí podle odhadů Bloombergu jen asi šest procent trasy právě v dánských vodách.

Akademik Čerskij zasahuje

To, že podobný krok hrozí, už Gazprom tušil od prosince minulého roku. Před silvestrem pak Švýcaři oznámili, že se do vln Baltského moře u dánského ostrova Bornholm nevrátí. Už v tento moment se na ruském Dálném východě chystala ke startu loď Akademik Čerskij, která je uzpůsobena k pokládání podmořského potrubí. Nyní se pohybuje jižně od Tchaj-wanu a míří do Singapuru rychlostí zhruba 14 kilometrů v hodině. Do přístavu asijského městského státu by mělo plavidlo dorazit 22. února.

Pokud skutečně míří do Evropy (a jiný cíl asi opravdu nemá), čeká ho ještě mnohadenní přesun, protože Singapur a vody Baltského moře dělí vzdálenost více než osmnácti tisíc kilometrů. Jinými slovy, na místo stavby se Akademik dostane nejdříve ke konci dubna.

Foto: Axel Schmidt/Nord Stream 2

Loď používaná ke stavbě plynovodu Nord Stream 2.

Že Rusové najdou cestu, jak projekt v hodnotě více než sedmi miliard eur dokončit, věří také akcionáři společnosti stojící za stavbou plynovodu. „Jak to vidím já, řešení najdou,“ nenechal se americkými sankcemi rozhodit šéf rakouské ropné firmy OMV Rainer Seele. Kromě jeho firmy a Gazpromu se v konsorciu zastřešujícím výstavbu sešly nizozemský Royal Dutch Shell, německé Uniper a Wintershall a francouzská Engie.

Stavba druhé větve plynovodu Nord Stream budila vášně od první zmínky – a to hned z několika důvodů. Kromě zvyšování závislosti na ruském plynu, který z trhu může potenciálně vytlačit konkurenci, jde především o tranzitní poplatky, které vybíraly Ukrajina a Polsko. Právě tyto státy budou muset při spuštění plynovodu seškrtat v rozpočtech příjmy z přepravy suroviny z východu na západ.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené