Článek
Návrh na provedení škrtů v zákonech o zdravotních službách a veřejném zdravotním pojištění podalo 20 senátorů z různých klubů v roce 2016.
Systém podle zákona slouží ke zpracování údajů o zdravotním stavu obyvatelstva nebo o činnosti poskytovatelů péče a jejich ekonomice. Cílem je to, aby existovaly ucelené informace o rozsahu a kvalitě poskytovaných zdravotních služeb, zejména pro řízení zdravotnictví a tvorbu zdravotní politiky. Správou systému je pověřen Ústav zdravotnických informací a statistiky.
Podle senátorského návrhu jsou registry „historickým reliktem předrevolučního centrálně řízeného zdravotnictví“ a nedostatečně respektují právo na soukromí.
„U žádného z údajů evidovaných v některém ze zdravotnických registrů ÚS neshledal jeho zjevnou nedůvodnost, respektive nadbytečnost,“ stojí v nálezu soudce zpravodaje Radovana Suchánka. Plénum soudu nebylo při rozhodování jednotné, odlišná stanoviska zaujali Ludvík David, Kateřina Šimáčková, Vojtěch Šimíček a Jiří Zemánek.
Nejproblematičtější položku centralizovaných osobních údajů představovalo rodné číslo. V systému ale podle ÚS neslouží k identifikaci konkrétních lidí. „ÚS považuje za podstatnou tu skutečnost, že rodné číslo slouží pouze jako propojovací (‚linkovací‘) údaj, který využívá celý zdravotnický systém k propojení mezi různými záznamy o téže osobě v čase,“ napsali soudci v nálezu.
