Hlavní obsah

V Indonésii vyroste největší solární elektrárna na vodě. Překoná i Čínu

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační foto.

Reklama

30. 8. 20:01

U indonéského ostrova Batam vyroste největší plovoucí solární elektrárna na světě. Bude stát dvě miliardy dolarů a pokryje potřeby na energii celého ostrova a části Singapuru, který je vzdálený asi 50 kilometrů.

Článek

Čínu už brzy překoná Indonésie. Hospodářství na ostrově Batam a v části blízkého Singapuru vymaní ze závislosti na uhlí.

Už v příštím roce tam totiž vznikne nová plovoucí solární elektrárna, která svou velikostí překoná i dosud největší elektrárnu na vodě na světě, která vznikla v Číně. O té se psalo nejvíc v roce 2017, kdy byla v polovině května dokončena a připojena k elektrické síti prefektury Chauj-nan na východě Číny.

Singapurská společnost Sunseap Group podepsala dohodu, podle které postaví ještě větší solární elektrárnu na vodě, a to za dvě miliardy dolarů. Podle serveru The Jakarta Post kromě ní zároveň vznikne systém na skladování energie v sousední Indonésii. Elektrárna na vodní nádrži na ostrově Batam má mít rozlohu zhruba 1600 hektarů, sdělila v oznámení o plánech firma Sunseap.

Její kapacita dosáhne až na 2,2 gigawatty (GWp). Jde však o výkon elektrárny jen při standardních testovacích, tedy ideálních světelných podmínkách.

Výstavba elektrárny má začít v roce 2022 a dokončena má být v roce 2024. Část elektřiny bude určena pro ostrov Batam, zbytek by se mohl vyvážet podmořským kabelem do Singapuru vzdáleného přibližně 50 kilometrů.

Podle internetových stránek firmy má Batam v současnosti kapacitu výroby elektřiny 540 MW. Vyrábí ji za pomoci plynu a nafty, napsala agentura Reuters.

V čem bude její hlavní výhoda?

Největším plusem elektráren, které leží přímo na vodě, je hlavně fakt, že jde o jinak nevyužívané území. Vzhledem k umístění je také voda přímým řešením chlazení samotné elektrárny. Tu pak tolik nepoškozuje horko a může vyrábět větší množství energie.

Například v případě Číny a dalších oblastí, kde se v posledních letech řeší problém vysoké koncentrace obyvatelstva a extrémní zastavěnosti ploch, přinášejí vodní elektrárny ještě jednu výhodu navíc. Šetří místo.

Solární panely nepotřebují využívat další prostor v zastavěných oblastech ani v prostředí, které země využívá například pro pěstování potravin. Poměrně nová technologie by tak mohla být efektivní pomocí, jak vyřešit problémy s pozemky pro elektrárny.

Podle serveru Solární novinky fungovalo ke konci roku 2019 na světě ve čtyřech desítkách států přes 340 plovoucích solárních elektráren o kapacitě téměř tři gigawatty, zhruba 87 procent z nich v Asii. Podle odhadu poradenské společnosti by tento počet měl do roku 2024 globálně růst, meziročně přibližně až o pětinu.

Sunseap Group je vývojářem, vlastníkem a provozovatelem solárních energetických systémů v Singapuru. V Asii má nasmlouvány projekty o výkonu více než 2000 megawatt (MWp). V březnu dokončila plovoucí fotovoltaický systém o výkonu pět MWp na pobřeží Singapuru.

Plovoucí fotovoltaika

  • Solární panely uložené na plovácích či pontonech na vodních plochách.
  • Nejčastěji se budují na přehradních nádržích a zatopených lomech.
  • Průkopníkem této technologie je Asie.
  • V Česku mají pokrýt plovoucí panely budoucí jezera, jež vzniknou zatopením dnešních lomů ČSA, Vršany, Libouš a Bílina na Mostecku. Investoři zvažují tuto možnost také na odkalištích po OKD na Karvinsku.
  • Podle studie společnosti Deloitte mohou mít čtyři budoucí podkrušnohorská jezera potenciál solárního výkonu celkem mezi 3,9 až 6,6 GW (rozmezí mezi realistickým až maximalistickým scénářem). Znamenalo by to podle Deloitte výrobu 4–6,8 TWh elektřiny ročně a úsporu 4–6,9 mil. tun CO2 ročně.

V Česku vyroste vodní solární elektrárna

I přestože hlavním průkopníkem této vodní technologie je Asie, o téma se zajímají i v Česku. První plovoucí elektrárnu o výkonu jednoho megawattu v tuzemsku totiž chystá skupina Sev.en Energy miliardáře Pavla Tykače na jezeře Marcela.

Pilotní projekt pod názvem Life Watersolar připravila Sev.en Energy ve spolupráci s Univerzitou J. E. Purkyně a státním Palivovým kombinátem Ústí (PKÚ). Partneři jej představili koncem loňského roku během webináře Aliance pro energetickou soběstačnost.

Plovoucí elektrárna složená ze tří tisíc panelů bude doplněna výrobnou vodíku o výkonu 525 kW. Vodíkový elektrolyzér má sloužit ke zpracování solární elektřiny v době, kdy je jí při příznivých klimatických podmínkách na trhu přebytek a její cena klesá k nule.

„Vyrobená elektřina může být podle potřeby buď uplatněna v distribuční soustavě nebo směrována do výroby vodíku následně využitelného zejména v dopravě,“ říká mluvčí Sev.en Energy Gabriela Sáričková Benešová.

Podkrušnohoří by mělo zůstat energetickým centrem Česka, jen uhlí má nahradit slunce. Vizualizace budoucí podkrušnohorské krajiny (Zdroj: Prezentace PKÚ pro webinář Aliance pro energetickou soběstačnost, video: Zuzana Kubátová.) (Video: Zuzana Kubátová)

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované