Hlavní obsah

V obchodě může být víc lidí než na pohřbu. Není to důstojné, říká pozůstalý

Na pohřbech může být nově až patnáct lidí. Podle pozůstalých je to ale stále málo. (Video: Klaudie Břeňová, Jan Kozel, Seznam Zprávy)

Reklama

21. 11. 18:57

Od středy se pohřbů může zúčastnit až patnáct lidí. Pohřební služby i pozůstalí by však ocenili větší navýšení. Zatím se snaží řešit situaci alternativně.

Článek

Ačkoli vláda navýšila počet účastníků na pohřbu z 10 na 15 lidí, podle pohřební služby je to stále málo. Širší rodina má totiž většinou 20 až 30 členů. Se zemřelým se tak nemohou řádně rozloučit všichni příbuzní. Hledají se proto jiné způsoby, jak pozůstalým situaci vynahradit.

Jedním z pozůstalých je i Tomáš Skoupý. Kvůli většímu počtu příbuzných zůstal před obřadní síní brněnského krematoria, není totiž členem nejužší rodiny pozůstalého. S omezením osob na pohřbech nesouhlasí.

„Vůbec to není důstojné rozloučení. Patnáct lidí je holý nesmysl, protože jsou tady z 99 procent lidé, kteří se znají, a v případě, že by se projevila nákaza, tak by se dali všichni přítomní vytrasovat. Mnohem horší je podle mě to, co se děje v obchodech,“ sdělil Skoupý.

Stejný názor má na omezení předseda Sdružení pohřebnictví ČR Ladislav Kopal. „Pořád to je málo. Ta nejširší rodina je většinou 20 až 30 lidí. Určitě by bylo lepší zvýšit ten počet lidí alespoň na těch 20. Pohřeb je neopakovatelná věc, a proto by se na to mělo nahlížet jinak,“ uvedl Kopal. Pozůstalí to vidí podobně. „Myslím si, že když je rodina větší, tak by měli dovolit rozloučení všem,“ uvedla účastnice pohřbu na brněnském Ústředním hřbitově Helena Šafaříková.

Podle Kopala jsou opatření příliš přísná a sdružení se jim snažilo zabránit. „Lidé si můžou chodit nakoupit do supermarketů a drogerií, tak proč by nemohli jít na pohřeb svých příbuzných, když je to jednou za život. Těch dvacet minut při obřadu nikoho na životě neohrozí,“ uvedl Kopal. Podle něj je navíc v posledních letech návštěvnost pohřbů většinou minimální a mezi účastníky je tak jen širší rodina, tedy maximálně 30 lidí.

Pohřeb přes internet a další řešení

Jelikož zatím není jisté, kdy dojde k dalšímu rozvolňování opatření týkajících se hromadných akcí, jednotlivá pohřebnictví se v současnosti snaží hledat alternativní řešení, jak by se mohli všichni příbuzní řádně rozloučit. „Pozůstalí například čekají před obřadní síní nebo před kostelem, nebo jdou dovnitř před začátkem obřadu, položí kytičku a věnec, ukloní se rakvi, postojí chvilku a pak odejdou,“ řekl majitel pohřebnictví v Brně Pavel Cajzl.

Další možností, jak umožnit rozloučení se zemřelým více než 15 lidem, je přenos obřadu přes internet. To ale umožňují jen některá pohřebnictví. „Nejsme na to technicky vybavení. Máme ale zkušenosti s tím, že si pozůstalí sami přinesou technické zařízení do obřadní síně a sami si obřad přenášejí,“ uvedl Cajzl.

Využívají to tak například lidé, jejichž pozůstalí žijí v cizině a nemůžou na pohřbu fyzicky být. Problém to ale může být zejména pro starší lidi. „Nemají častokrát techniku nebo připojení,“ sdělil Kopal. Pohřby navíc podle něj odjakživa slouží k setkávání příbuzných, kteří se dlouho neviděli. „Přenos pohřbu přes internet tak podle mě není nejlepší nápad,“ dodal Kopal.

Pozůstalí mají také možnost pohřeb odložit. Mohou například tělo zemřelého zpopelnit a řádně se rozloučit se zemřelým později v příznivější době pouze s urnou. Tyto případy oproti minulým rokům podle pohřebních služeb vzrostly. „Přibyla zpopelnění bez obřadu. To je pravda. Lidé si chtějí udělat rozptyl či uložení urny do země až na jaře, například. Až při této příležitosti pak pozvou rodinu a řádně se rozloučí,“ uvedl Cajzl. Celkově je ale i přesto počet odložených pohřbů minimální. „Tuto možnost volí asi jen kolem deseti procent lidí. Je to spíš výjimečné,“ sdělil Kopal.

Pochovat zemřelé s covidem-19 má svá pravidla

Počet pohřbů tak momentálně nijak výrazně neubývá, spíše naopak. Pohřebnictví se v současné době nezastaví, a to také kvůli úmrtí lidí v souvislosti s nemocí covid-19. S takovým zemřelým se pak musí nakládat podle speciálních předpisů.

„Zemřelého přivezeme z nemocnice v hygienickém vaku, je to takový pytel se zipem, aby nedošlo k infekci personálu pohřební služby i zdravotníků. Před obřadem tak zemřelého nemůžeme obléknout a při ceremoniálu rakev zůstává zavřená,“ uvedl Cajzl. Tělo se pak může zpopelnit či být i uloženo do země. „Pokud se ukládá zemřelý do země, musí se vak před uložením otevřít, aby mohlo dojít k rozkladu těla. To je běžně takových deset let,“ dodal Cajzl.

Pokud by se vak s tělem před vložením do hrobu neotevřel, tělo by se správně nerozložilo, a hrob by tak neměl nikdo dalších sto let používat. „Mohlo by to tak být v budoucnu nebezpečné pro další generace pohřebáků, pokud by třeba vlivem chyby v záznamech došlo během stoleté lhůty ke špatné manipulaci s hrobem a protržení pytlů s nebezpečnými lidskými ostatky,“ upozornila Eva Havlenová z největší pohřební služby na Vysočině.

Vak samotný se za deset let nerozloží, po této době se tak společně s dalšími nerozložitelnými částmi z rakve vyndá. „Do hrobu se pak může znovu pohřbívat až po této tlecí lhůtě. Pokud se vak otevře, tak by tam po deseti letech covid už snad neměl být,“ řekl Cajzl.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené